Tomb Raider: Legend (DS)
Člověku až ukápne nostalgická slza, když si vzpomene na okamžiky strávené ve společnosti prvního Tomb Raider titulu, který odstartoval úspěšnou sérii, vlajkovou loď společnosti Eidos. Tomb Raider se stal jedním z prvních společensko-kulturních fenoménů, který prostřednictvím her, dvou filmů, knihy a komiksu pohltil hráče i širokou veřejnost do takové míry, že je dnes s postavou Lary Croft obeznámena celá jedna generace. Každá série se však jednou dostane do bodu, kdy už k dalšímu úspěchu nestačí jen neustálé opakování stejných postupů. V takové chvíli je třeba přijít s něčím jiným, což je vždycky velký risk, který se někdy nemusí vyplatit.
TR série je toho krásným příkladem. Předchozí díl – Tomb Raider: Angel of Darkness - se snažil řadu prvků změnit a neuspěl. Hráčskou obec totiž nijak zvlášť nezaujal a chvíli už to vypadalo, že je s celou sérií amen. Ve snaze tomu zabránit sebrala spol. Eidos vývoj dalších TR her unaveným tvůrcům z týmu Core Design, svěřila jej vývojářům z Crystal Dynamics a pak už jen za titul Tomb Raider: Legend sbírala pochvalné reakce hráčů i recenzentů. Popularita série se opět dostala na vrchol a právě to byl impuls k tomu, aby dali odpovědní lidé zelenou vývoji verzí pro platformy od Nintenda, s nimiž se původně nepočítalo. Jen díky tomu si teď budeme chvilku povídat o tom, jak se DS verze Tomb Raider: Legend povedla, či nepovedla.
Dva kopce - Lara z profilu
DS verze Tomb Raider: Legend pochopitelně nevypadá, jako verze pro PC a konzole, ale to snad žádný soudný hráč ani nečekal. Vývojáři překlenuli propast mezi platformami tím, že se částečně vzdali 3D zobrazení. Ano, stále jde o akční adventuru - plošinovku s logickými prvky, kde Lara skáče, provádí šílenou gymnastiku, lozí a občas i střílí, ale tentokrát na to hráč pohlíží z jiné perspektivy. Celý herní svět byl totiž převeden do formy pseudotrojrozměrné plošinovky. Engine hry není dvourozměrný, naopak levely jsou trojrozměrné, ale hráč se na ně dívá z izometrické perspektivy. Díky zachování prostorovosti úrovní se tak může Lara kromě běhu vpřed a vzad i nahoru a dolů, pohybovat také dovnitř a ven obrazu, čehož designéři náležitě využili. Některé pasáže, které tak byly v konzolových/PC verzích poněkud nepřehledné, se tak díky nové perspektivě hrají daleko příjemněji.
Jó boty toulavý
Výmyk, kotoul, skok daleký, akvabela a přesná střela
Navzdory nevyhnutelným úpravám neztratila DS verze ono kouzlo akrobatického divadla. Ve všech lokacích jsou připraveny provazy, výčnělky, okapy pro zachycení, nebo jen tak trčící tyče vhodné tak akorát pro nějaké to salto. Nejednou se budete bavit požitkářský protáčením Lary tak, aby každý její skok vypadal co nejefektněji. Občas se to však nevyplatí, což je dáno izometrickým zobrazením a prostorovostí levelů. Párkrát se mi stalo, že jsem se netrefil na připravený provaz jenom proto, že jsem na něj nevědomky naběhl v jiné vzdálenosti od kamery. Naštěstí to není natolik markantní jako v jiných dva a půl rozměrných titulech. Ostatně sami vývojáři se proti tomu snaží bojovat označením místa, odkud je třeba skočit, aby se Lara takříkajíc trefila. DS verze hry přejala i plavecké sekce. Ty jsou zpracovány docela obstojně, kdy lze za jediný problém považovat občasnou ztrátou orientace, což je způsobeno rozděleném hry mezi dvěma displeji. Na tom spodním je zobrazen podvodní svět a na horním pak hladina.
Akční – střelecké vložky jsou zpracovány lépe, než v konzolových/PC verzích, kde Lara na vybraného nepřítele mířila automaticky. V DS verzi jsou střelecké vložky zpracovány ve stylu arkádových stříleček, kdy je vašim úkolem jenom mířit a střílet na útočící nepřátele. Arzenál zbraní, které jsou v těchto vložkách k dispozici, není nijak široký, což se dá říci i o bestiáři. Vedle klasických dvou pistolí můžete sebrat i samopal, jehož výhoda spočívá v kadenci. Nechybí ani brokovnice, která sice má větší rozptyl, ale na krátkou vzdálenost je ideální. No a pak je tu granát, který mi moc užitečný nepřišel. Lara totiž granáty hází nedostatečně daleko i vysoko. Celkově vzato není střelnicoidních pasáží ve hře příliš mnoho, což je jedině dobře. Takhle jde totiž o příjemné osvěžení v celém tom skákacím maratónu.
Záhadolog
Návrat královny archeologů
DS verze Tomb Raider: Legend se bez jakýchkoli pochybností povedla. Pravda, hra sice má své mouchy, dané hlavně izometrickým zpracováním, ale i tak nabízí dostatek prostoru k tomu, abyste si užili ladné pohyby hlavní hrdinky. Jinak se DS verze drží své konzolové/PC předlohy, takže nevynechává ani jednu lokaci a nabízí všechny příběhové animace (pochopitelně ve zmenšené kvalitě) i skvělý hudební doprovod. Bonusem, který se zpřístupní po dokončení hlavní hry a prodlužuje zhruba 10ti hodinovou herní dobu, jsou minihry, které si můžete zakoupit za sesbírané zlaté, stříbrné či bronzové sošky. Příjemná je i možnost srovnávat si skrze Wi-fi časy dokončení levelů s kamarádem.
Verdikt
Lara je zpět v plné síle, což platí i o její kapesní podobě, která z předlohy nic nevynechává a ještě přidává něco navíc. Jedna z mála konkurenceschopných third-party plošinovek, která díky svým kvalitám příjemně dotírá na first-party tituly od Nintenda.
