The Walking Dead: Michonne - Episode 1: In Too Deep

Ostří se nemusí nabíjet, což je nesporná výhoda, nacházíte-li se uprostřed zombie apokalypsy. Nábojů se kolem nepovalují stovky, mnohdy ani desítky a možnost spolehnout se třeba na katanu je tváří v tvář stále prohnilejším chodcům sázka na jistotu. Své o tom ví i postava Michonne ze seriálu/komiksu The Walking Dead, kterou se vývojáři z Telltale rozhodli použít pro spin-off své stejnojmenné adventury. Ještě před tím, než se dočkáme dalšího příběhu malé Clementine, tak dostaneme šanci sloupnout pár vrstev z postavy, která nešetří siláckými hláškami a všichni se jí podvědomě obávají. A aby ne, když se na scéně poprvé objevila se samurajskou zbraní a dvěma chodci v řetězech...

NA NIC NEČEKÁME!

Touhle scénou ale trojdílná minisérie nezačíná, což by sice mohla být na první pohled škoda, ovšem vývojáři hned v úvodu naděje na kvalitní zážitek nepotápí. Vlastně naopak - pro mnohé mohou být překvapivá míra brutality, psychedelický výlet a dvě malé děti značným překvapením, kterému před vlastním rozehráním děje sekunduje i skvělý soundtrack. Osobně jsem něco podobného čekal, způsob a kvalita provedení mě však příjemně zaskočila a mohu s klidným srdcem říct, že se prvních pár minut vyrovná zážitku z konkrétních pasáží skvěle zahraných i napsaných Tales from the Borderlands. Překonat tohle dílo je ale mnohem těžší, než se může zdát.

Po hektickém úvodu sklouzává scénář k opakování témat, která jsme už mohli vidět či hrát několikrát.

Největším problémem Michonne, a teď mluvím o hře, je patrnost obrovské únavy materiálu. Po hektickém úvodu sklouzává scénář k opakování témat, která jsme už mohli vidět či hrát několikrát a nic na tom nemění nové lokace ani další skupina přeživších. Už si vlastně připadám jako při sledování Strážců vesmíru kdysi v devadesátkách, kdy jsem v šoku zjistil, že každý díl má identický scénář, včetně hlášek a závěrů s ponaučením. Z tohohle pohledu můžete vsadit boty na to, že vedle vlastní snahy vyrovnat se s globálním průšvihem budete muset čelit dalším lidem a ti se postupně projeví jako mnohem větší zlo než hnijící ksindl všude kolem. V tom všem se pak budete muset pohybovat coby velmi přímočará postava, která patří rozhodně k těm nejdrsnějším, s nimiž jsme zatím napříč touhle sérií měli tu čest.

PANÍ KATANA

Pokud jste však fanoušky Michonne, a teď mluvím o postavě, přijdete si na své hned z několika důvodů. Zaprvé – vývojáři nezůstali při zdi a opravdu se snažili vystihnout její charakter tak, jak je popisován v komiksu. Michonne se příliš neptá, kolem její duše sice krouží démoni, ale nedává o nich lidem vědět a veškerou frustraci si vybíjí na přímém souboji s chodci. Zhlédla se v chladných zbraních a už z obrázků je patrné, že si celkem rozumí s mačetou i katanou. Zadruhé – lehkou inovací prošel systém quick-time eventů, aby lépe sednul akčnějšímu pojetí. Nejedná se však o žádnou revoluci ani přidání extra obtížnosti - tlačítka, která musíte v přesný čas stisknout, jsou do placu házena náhodně, takže v nich nelze najít žádný systém a scény budete sledovat pečlivěji. Také došlo na zapojení několika tlačítek po sobě s vidinou vytvoření jednoduchého komba, ani zde ale nejde mluvit o vytoužené revoluci. Ve všech ostatních ohledech zůstává hraní identické a – omlouvám se, že se opakuji – notně zasmrádlé.

Co se týče ostatních postav, první epizodka stihla jen naťuknout jejich charaktery. V pasáži se Strážci vesmíru jsem už ale naznačil, že vás v případě znalosti předchozích dílů nemůže nic překvapit. Zároveň s tím se však zbavuji obav, že bychom se v případě dalších dvou epizod neměli dočkat alespoň stejné úrovně kvality v dialozích a konkrétních situacích. Závěr je navíc klasicky zakončen náležitým cliffhangerem, takže start dvojky bude raketový.

O hlas Michonne se sice nepostarala její seriálová herečka, ale i výkon Samiry Wiley je úctyhodný.

V neposlední řadě pak samozřejmě musím zmínit snahu o seriálovost, ať už ve smyslu nečekaných úhlů kamer nebo kvality dabingu. O hlas Michonne se sice nepostarala její seriálová představitelka, ale i výkon Samiry Wiley je úctyhodný a rozhodně vám nedá důvod k jakémukoliv přeskakování kecacích pasáží. Jen škoda té archaické výtvarné stránky, nenavazujících animací a občasných grafických glitchů, které kazí zážitek z hraní. Do příště se nic nezmění, nejsem naivní, před třetí sérií The Walking Dead by si ale i v Telltale měli vzít "assassínovské" prázdniny a přehodnotit další postup.