Sokoban mánie - skladníkem snadno a rychle

V následujících několika odstavcích si představíme nejen klony Sokobana tak, jak jej známe ze svých mladých let, ale také neméně úspěšné variace na toto téma. Více než čtyři tisíce plných her čítající archív Hrej.cz má jako obvykle co nabídnout jak zájemcům o co nejvěrnější předělávku, tak i těm, kteří dají přednost nápaditější variaci.

Okénko do historie – stopa vede do Japonska

Roku 1980 vyhlásilo vedení Takarazukých skladů soutěž, v níž bylo úkolem vytvořit motivující software pro volné chvíle zaměstnanců. Přihlásilo se spoustu žánrů, od bezhlavých stříleček až po strategie, vítězem se však stala na první pohled nenápadná logická hříčka Sokoban, již vytvořil Hiroyuki Imabayashi. Vydána byla až o dva roky později společností Thinking Rabbit, jejímž ředitelem byl právě pan Imabayashi. Do Evropy se skladník, což je český ekvivalent slova Sokoban, dostal roku 1984, kdy byl vydán společností Spectrum Holobyte. Éra společnosti Thinking Rabbit pokračovala i nadále, postupně vycházely tituly jako Sokoban Perfect, Sokoban Regente či například Boxxle.

Postupem času nadvláda Thinking Rabbit opadla, moderní hry se ubírají jiným směrem a na logické hříčky si již moc lidí nevzpomene. Tedy pokud nepočítáme freeware vývojáře, kteří zejména v začátcích tvorby programují jednodušší hry. To bohužel také znamená, že těchto výtvorů je doslova přehršel, takže probrat všechny a vybrat ty opravdu nejlepší je úkol téměř nadlidský. Důležité je přitom rozlišit, zda se jedná o předělávky klasické, tj. zachovávající původní koncept, anebo inovativní.

Nepřeberné množství bezduchých klonů

Jak jsem již naznačil, v této kategorii nalezneme tak neuvěřitelnou sumu titulů, až to hezké není. Vybírat nejlepší z nich by bylo asi jako nechat počítačového technika rozpoznat od sebe vačici virginskou a patagonskou. Že nevíte, jaký je mezi nimi rozdíl? To ani já ne, ale nebude velký. Níže uvedené hry se od sebe liší zejména v grafickém zpracování a v počtu úrovní, takže je pouze na vás, kterou si vyberete, záleží jen a jen na vašem vkusu.

Co do počtu levelů nejmasivnějším kouskem je v našem archivu dílko s názvem Total Sokoban, jež se pyšní neskutečnými 8307mi místnostmi. Pokud byste každý večer dokončili jedno skladiště, pak byste měli zábavu na 22 let, 9 měsíců a sedm dní. Neskutečné. Bohužel ale poměrně nevábné grafické zpracování nepůsobí úplně profesionálně a hází tak klacky pod nohy při cestě za absolutním primátem. Když už jsme se dostali do řeči čísel, nesmíme zapomínat ani na kousek s výmluvným názvem Sokoban , který má na skladě „jen“ 3038 místností. Na druhou stranu se však pyšní hned šesti barevnými provedeními, mezi kterými si vyberou i ti mlsnější z vás. Přiznám se, že jsem si tento titul během týdnů testování oblíbil nejvíce. Pomyslnou trojici nejlepších uzavírá Soko-ban Armageddon, který přináší krom dvěstěpadesátky úrovní také parádní vizuální stránku věci. Za zmínku stojí ale především několik modů obohacujících hratelnost o nové prvky. Hráč si může vybrat, zda bude závodit s časem, s počtem tahů, anebo pouze se svými mozkovými závity, což posouvá pomyslnou laťku hratelnosti o několik stupňů výše.

Srdíčka všech pamětníků zajisté zaplesají po spuštění počinu Sokoban++, v němž autor prezentuje onu legendární padesátku úrovní, jež se objevila v historicky prvním dílu mistra Imabayashiho. Nechybí ani originální retro audiovizuální provedení dodávající nezapomenutelnou atmosféru. Nezbývá než smeknout a utřít ze tváře nostalgickou slzu.

Výtvory z kategorie nápaditých

Uklízet krabice na místo je sice dobrá a velmi inteligentní zábava, o tom žádná, nicméně omrzí. O to jsem radši, že se v našem archívu nachází také několik málo her, které sice mají klasický základ, nicméně přinášejí i spoustu nového, vlastního. Zejména mám na mysli titul Logical stones od maďarského týmu Face5. Ti se nebáli vlka nic, pohled shora vystřídal pohledem zboku, čímž byl do hry přidán nový element – gravitace. Skladník byl posazen do létajícího bagříku, se kterým se může volně pohybovat po prostoru a manipulovat s krabicemi, jež ale nejsou úplně obyčejné, naopak – každá barva má své specifické vlastnosti. Zelená je lehoučká a lze jí přenášet vzduchem, zatímco křehoučká růžovofialová krychlička se při pádu z větší výšky rozbije a následuje restart. S tím vším je zapotřebí kalkulovat při řešení rovné stovky úrovní, jejichž obtížnost se přímou úměrou zvyšuje. Připočítáme-li si parádní grafické zpracování, vyjde nám hra, jež nemá daleko k devítkovému hodnocení. Vřele doporučuji.

Ze země Sokobanovi zaslíbené, z Japonska, se na nás uculuje také hlavní hrdinka logické arkády Ruta. Malá dívka je uvězněna ve sklepení a jediná cesta ven vede přes hromady a hromady soudků, které je třeba přesouvat buď do děr v podlaze, anebo prostě někam mimo dosah. Ke zdárnému dokončení úrovně musí hráč získat klíč a následně se s ním dostat ke dveřím do dalšího kola. Pokud vás Ruta zaujala, pak vás ale musím předem varovat, protože autoři dali na pozadí hudbu tak odpudivou, že by dokázala vypudit veškeré hlodavce ve vzdálenosti sto metrů od zdroje hluku :-).

Systém děravé podlahy nalezneme také v počinu od autorského uskupení jménem Acoders s názvem Blocco. Hráč musí v roli roztomilého zeleného čehosi zmáčknout postupně všechny vypínače, čímž se mu otevřou dveře na konci úrovně. Zejména po gamedesignové stránce jde o velmi povedený titul, který stojí za vyzkoušení.

V jednoduchosti je krása

Nerad se opakuji, ale předělávek Sokobana je neskutečně mnoho a většina z nich se liší pouze v detailech. Proto již nyní raději volím cestu rejstříkovitého výpisu těch lepších z nich.

Block Manouveres – poněkud jednodušší klasický klon s padesátkou úrovní
Push DX – vcelku nápaditý Sokoban se třemi různými typy beden
Pushy PC – Sokoban v LEGO prostředí
Sokoblast – mix Sokobana a bludiště
Work3r – skladník v Game Makeru
Brick Over Islands – povedený 3D Sokoban s tučnákem v hlavní roli