SimCity - první dojmy z hraní

Přesně deset let už jsem zcela věrný hře SimCity 4. Za celou tu dobu se sice vyskytly lehké flirtíky se sériemi Cities XL a Cities in Motion, ale ani nemanželský spratek v podobě SimCity Societies nemohl zpřetrhat dlouhotrvající lásku k téhle vynikající budovatelské strategii. A to i přesto, že její kód stojí za prd a s libovolně výkonným hardwarem se při překročení určitého počtu budov na scéně začne nepříjemně trhat. Nejde snad ani vyjádřit, jak moc jsem se těšil, zejména pod dojmem z poslední výstavy E3, na novodobé pokračování, které se rozhodlo vydat právě ve stopách zdánlivě nedostižné čtyřky. Do data vydání ještě pár týdnů zbývá, ale my jsme si už teď mohli zahrát betaverzi. Jaké to je být starostou úplně nového města?

STAROSTOU SNADNO A RYCHLE

Jedním slovem okouzlující. I teď, jeden týden po uzavření bran neveřejné betaverze, mám chuť se vrátit a udělat z mého slušně prosperujícího středně velkého (+- 8000 obyvatel) Hammerfestu skutečnou perlu regionu. Byť ještě nebyly k dispozici všechny budovy a multiplayer, respektive sociální prvky, byly rovněž vypnuté, stačila pouhá jedna hodina k tomu, abych se začal zcela nezřízeně těšit. Určitě za to může i grafika, která na nejvyšších detailech a při možnosti libovolně hýbat s kamerou dovede vytvořit krásné panoramatické obrazy pozvolna rostoucího města, které byste si z fleku mohli dát jako pozadí na plochu. „A co my, kdo nemáme zrovna super stroj?“, ptají se oprávněně někteří z vás. Nové SimCity sice nebude mít úplně krvavé hardwarové nároky, ale přeci jen počítač z posledních dejme tomu dvou let bude určitě výhodou. I při snížených detailech (zejména sesekání dynamických stínů udělá hodně) se to však dá hrát a obdivovat. Do uší vám přitom bude hrát příjemná hudba „simíkovského“ mydlinkového stylu, který ale, světe div se, k budování města přesně pasuje. Když se kamerou přiblížíte těsně nad střechy domů, přidá se k ní ještě spousta zvukových efektů bzučící metropole, v níž se odráží, na kterou část města se aktuálně díváte.

Jistě jste nemohli uniknout masivní reklamní kampani, která propagovala novinku v podobě enginu Glassbox. Ve zkratce – jedná se o systém, který dovede simulovat potřeby jednotlivých obyvatel města. Naše počáteční obavy z toho, zda nepůjde o příliš velkou překážku při sžívání se s ovládacími prvky, ale byly velmi rychle rozptýleny. Ilustrujme to na názorném příkladu. Stavbu města zahájíte ideálně počátečním rozvržením silnic, přidáním elektrárny, zdroje pitné vody a umístěním radnice. Následně začnete pokládat jednotlivé zóny, které se opět dělí do tří skupin – rezidenční, služby a průmysl. Na rozdíl od SimCity 4 zde ale nevyplňujete celý prostor v jednotlivých blocích, ale pouze určujete hranice růstu dané zóny. To znamená, že obkreslíte chodník z poloviny zelenou, z poloviny modrou a následný vývoj už probíhá nikoliv na základě toho, že jste to tak namalovali, ale skutečně tak, jak město roste. Ze začátku uvidíte jenom malé domky a obchůdky, sem tam ozvláštněné nějakou menší dílnou. Postupem času se však tyto budovy začnou měnit a rozrůstat na větší ploše a vnikají tak specializované čtvrti. Zkušení starostové vědí, že čmoudící fabriku není radno dávat doprostřed obytné zóny – nyní je možné její negativní efekt minimalizovat jejím postavením ve směru větru. Ošklivé zplodiny poputují za hranice města, kde si jich nikdo všímat nebude a vaše popularita poletí nahoru. Aktuální poptávku po jednotlivých typech budov tradičně vidíte v boxu na okraji obrazovky a přímo v mapě a díky novým zónám je na ni možné velmi plynule reagovat, aniž by bylo nutné město nějak agresivně přestavovat.

KRABICE ZE SKLA

Glassbox ale ovlivňuje daleko více věcí, přičemž většinu z nich prvních pár hodin možná ani nezaznamenáte. Se zpřístupňováním stále lepších budov si začnete všímat, že jedna elektrárna sice teoreticky dovede pokrýt poptávku po elektřině, ale pokud továrna s obří spotřebou stojí na druhé straně města, tak se k ní moc voltů nedostane. Je proto nutné město důmyslně vrstvit a sem tam i něco zbourat, abyste dosáhli vlivem hasičské stanice i na to nejvzdálenější území. V minulých dílech jsme byli zvyklí, že pokud jsme něčeho takového chtěli docílit, bylo nutné zbourat pár domů, postavit místo nich hasičárnu a doufat, že se to nějak samo vyrovná. Tady jednak změny vidíte ještě předtím (s přesností nějakých 90%), než je uskutečníte prostým přetažením budovacího dialogu do města a hlavně – budovy lze konečně ručně upgradovat, byť převážně jde o ty servisní. V praxi to vypadá tak, že třeba radnice, středobod celého města, který otevírá dveře k dalším a dalším budovám, se rozšíří (za tučné peníze, pochopitelně) o ekonomické oddělení a spoustu dalších přístavků. Ty jednoduše navěšujete na původní budovu, a pokud jste mazaní a vyhradíte si pro ni dostatečný prostor již na začátku, můžete z ní vytvořit skutečnou perlu vašeho města, osázenou parčíky a basketbalovými koši. Navíc, obyvatelé si jistě rádi připlatí za to, že mohou svému starostovi koukat až do kuchyně...

Ještě však zbývá si postěžovat na pár věcí, které by si zasloužily trochu poladit. Napjatě jsem doufal, že si vyzkouším modelaci města i co se týče zaměření, tedy například zcela bez továren, jenom s lázeňskými komplexy. Na to by však bylo třeba, aby byl v betaverzi povolen transport surovin mezi městy a vůbec interakce napříč celým regionem. Bylo sice fajn, že šel oddálit pohled až do takových výšin, odkud bylo vidět hned několik volných parcel okolo, ale nikdo na nich nic nestavěl. To se pochopitelně v plné verzi změní, stejně jako možnost zahájit megaprojekt ve stylu mezinárodního letiště, na jehož dokončení se musí podílet hned několik starostů naráz. A pevně věříme, že si region půjde osázet výhradně reálnými kamarády. S daňovým systémem, vaším hlavním zdrojem peněz, ale asi těžko půjde něco dělat. Jeho míru lze nyní nastavovat jen po celých číslech, nikoliv po desetinách, což implikuje k tomu, že ekonomický model SimCity bude za tím ze čtyřky maličko zaostávat. Pravdou ovšem je, že vaše finanční situace teď bude daleko přehlednější a hlavně se na každý vydělaný dolar tolik nenadřete. Morousové mohou namítat, že právě v tom byla ta výzva, ale sledovat prosperující město, které se díky jednomu pčíknutí ocitne v hlubokých červených číslech, toho už jsme si snad užili až až. A ještě jednu věc v plné verzi striktně vyžadujeme. Je velká, zelená a zanechává za sebou stopy o velikosti rozmáčknutého Zetoru. I CAN HAS GODŽILA?