Saint’s Row: The Third

Hostesky od stánku THQ, oděny ve velmi lesklých a velmi sporých trikotech hry Saint’s Row: The Third, si zaslouží ocenění za ty nejvíc sexy kočičky výstavy E3 2011. Ano, sem tam jste sice mohli narazit na hezčí a ještě daleko krásnější ženy, reprezentující úplně jiné hry. Ovšem pouze fialové chodící reklamy na Pamelu Anderson vám v improvizovaném stánku před hlavním vchodem umyly auto svými přednostmi. Bez legrace! Celou dobu jsme si říkali, jestli to v THQ tak trochu nepřehnali. Vedle kočiček se totiž po výstavišti pohybovali jejich „kocourci“ v podobě naolejovaných svalovců s „kýp smajlink“ úsměvy, černými brýlemi a fialovými klobouky. Tohle už je trochu moc, ne? Ne. Jakmile se totiž ocitnete v předváděcí kukani třetího dílu Saint’s Row, všechno vám začne najednou dávat smysl. A to i přesto, že jsme se do ní dostali tři minuty po začátku prezentace.

Mňau!

Přišli jsme totiž přesně ve chvíli, kdy prezentující čičinka pobíhala po ulici s elegánem v tyrkysovém saku, v ruce měla obrovské dildo a mlátila naprosto kohokoliv, kdo jí přišel do rány. Polovina novinářů nevěděla, jestli se má začít smát, nebo brečet, a tak prostě jenom seděli a nevěřícně zírali na promítací plátno. Po zmlácení dvaceti lidí obřím fialovým falusem se slečna s velmi distingovaným anglickým přízvukem odebrala do postranní uličky, kde nasedla do pick-upu s obrovskou rourou na korbě. K čemu ta roura slouží, jsme se dozvěděli během několika dalších vteřin. Auto se rozjelo kupředu, pobořilo požární hydrant (ano, voda zůstávala pod autem a laškovně ho nadzvedávala), nabořilo další zaparkovaná vozidla a namířilo si to k nákupní galerii. Kolemjdoucí přitom tleskali, omdlévali a jedna teenagerka si dokonce svlékla tričko a chtěla podpis na podprsenku. Řeč je pochopitelně o hře...

Okamžitě nám bylo vysvětleno, proč tomu tak je. „Saints“, tedy ústřední postavy třetího dílu, jsou jakýmisi celebritami, kterým naprosto všechno prochází. Šňupání drog na veřejnosti? Sex na veřejných záchodcích? Čvachtavé přejetí dvaceti lidí tirákem s rolničkami? Za všechno vám zatleskají, poděkují a těsně předtím, než je přetáhnete přes záda teleskopickým obuškem, vás poprosí o autogram. A vlastně i potom, protože jste se moc hezky rozmáchli. Pokud si na tuto extrémně divnou a extrémně zábavnou stylizaci zvyknete, bude vám trvat jen pár chvil, než se přistihnete, jak...ale zpátky k onomu autu s rourou. To najelo přímo do nákupního centra a po přejetí prvního čumila zřejmě nastala nějaká grafická chyba. Čumilova mrtvola totiž kamsi zmizela a dokonce ani krvavý flek se pod autem neobjevil. Když se to ale stalo i u dalších smolařů a z auta se začaly ozývat podivné zvuky, začali jsme čuchat nějakou levárnu. A taky že jo.

Roury a dilda

Slečna si to z nákupního střediska namířila k industriální zóně. Doslova. Obří roura totiž nebyla roura, ale kanón. Stačilo se šikovně nasměrovat a „přejetí“ chudáci se s radostným hýkáním rozletěli vstříc továrnímu komínu, na kterém zanechávali roztomilé červené fleky. „Myslíte si, že nic šílenějšího vám už ukázat nemůžeme?“, zeptala se do publika sličná slečna s gamepadem v ruce. Tak nějak jsme tušili, že přichází ona pověstná třešnička na dortu. V další postranní uličce, na první pohled naprosto nijak výjimečné, se nacházela vojenská stíhačka. Nikdo z kolegů novinářů ani nehnul brvou, protože po lidském katapultu, fialových dildech a přejetých lidech se toto zdála být zdaleka nejnormálnější věc na celé prezentaci. Jednalo se o model „Harrier“, který umožňuje kolmý start, udržování pozice ve vzduchu, ale i rychlý útok střemhlav. A to byste nevěřili, kolik radosti dokáže udělat takový plně nabitý zásobník s raketami a rotační kulomet na špičce vojenského éra!

Ve chvíli, kdy už se někteří kolegové začali zvedat ze svých pohodlných křesel, ale přišla na řadu druhá část prezentace. Po obyčejném blbnutí ve městě jsme totiž měli být svědky jedné z pokročilejších misí, točících se kolem vykradení banky. Už od začátku ale bylo jasně vidět, že seriózní styl například Grand Theft Auta by se zde naprosto nechytal. Čtyři lumpové, pochopitelně z řad „Saints“, si jako kamufláž vybrali obrovské gumové...hlavy. Všichni stejné, samozřejmě, aby obalamutili kamery a hodili vinu právě na gumové karikatury. Věřte, že ve světě Saint’s Row: The Third by jim to i ten nejbystřejší strážník s inteligencí bublající rašeliny uvěřil. Čtveřice gumáků, rozdávajících podpisy a postupujících naprosto sebejistě, se dostala v nehratelné sekvenci až k bankovním přepážkám. Za nimi stála jakási babča, kterou byste určitě netipovali na velkého fandu dvouhlavňových brokovnic. Těsně předtím, než zmáčkla spoušť na své milované medvědici, se čtyřka gumídků ukryla za sochu s obřím penisem, která si to trůnila přímo uprostřed haly. Ani z brokovnicové babči, ani z ohlušujícího alarmu, který uzamknul trezor, si však nic nedělali. Proč by taky, když jim fandili všichni rukojmí...

Loupež za bílého dne

Konečně se opět ke slovu dostává slečna prezentérka. Hratelná sekvence, ve které vybíháme do vyššího patra a snažíme se připevnit výbušninu přímo nad trezor, se kterým následně odletíme pryč (opět nikdo ani nehnul brvou), je sice krátká, ale intenzivní. Zasahujících těžkooděnců je ohromná spousta a nábojů v zásobníku máme zřejmě nekonečně. Exploze, všude je prach, tři gumáci utíkají zpět do garáží a veškerá práce s připevňováním lan od kdesevzalatusevzala helikoptéry tak zůstává na vás. Když připevníte poslední hák k sejfu, tak už není cesty zpátky. Policistů je snad milion a jediná cesta, jak se odsud dostat živý je přímo na střeše sejfu. Jeho vyviklání z bankovní budovy však vůbec není snadné a vy se přitom musíte setsakramentsky otáčet, abyste jednak nespadli dolů a také stihli postřílet každého nabíhajícího strážníka. Po chvilce balancování na okraji si na vás ale policisté vezmou trochu těžší kalibr. Salvu z rotačního kulometu však trochu přeženou a celou ji schytá vrtulník. Sejf jde k zemi a vy se z posledních sil zachytíte za okraj banky. Útěk jako ve stylu Houdiniho? Nenechte se vysmát. Jakmile otevřete oči, tak na vás míří ze všech stran policejní pistole. Obrazovka zčerná a už nás fialové kočičky vyhazují ze sálu, aby mohli nové várce novinářů ukázat, zač je toho loket. Chvíli stojíme jako opaření uprostřed celého toho E3 mumraje a nakonec začneme pohupovat hlavou do rytmu hip-hopového soundtracku, znějícího ze stánku třetího Saint’s Row. Tohle dopadne buď hrozně špatně, nebo hrozně dobře. Nic mezi tím.