Rise of Nations: Rise of Legends Článek Rise of Legends

Rise of Legends

Tomáš Krajča

Tomáš Krajča

25. 1. 2006 23:52
Reklama

Jestli nějaká v současné době připravovaná RTS vzbuzuje skutečné vzrušení v řadách hráčů s fantazií, je to rozhodně steampunková Rise of Legends. Na námětem vcelku tuctové Rise of Nations (což nemění nic na tom, že šlo o zatraceně hratelný kousek) navazuje Brian Reynolds hrou, jež spadá do stejné žánrové škatule, od prvotiny týmu Big Huge Games se ale liší jako Lukáš Grygar od Michal Davida. Kdo pustí představivost jen na chvilinku z boudy všedního dne, nemůže než se zatetelit radostí: je s podivem, že až na vydařené RPG Arcanum nikdo v poslední době nevyužil potenciálu steampunku, žánru, kde se mísí technologie a kouzla ve stylu mechanických zázraků století páry. Místo toho řežou publisheři do dávno poraženého stromu sekerou dalších a dalších her z druhé světové, či jiných období lidské historie. Briane, díky.

Kreativní výron

Doslova jako rajská hudba zní některá vyjádření tvůrců. Ti jako by se s Chinou Miévillem či Steph Swainstonovou vezou na vlně nové fantastiky. Odzvonilo "tradičním" kulisám fantasy. Nebojují proti sobě hodní elfové a trpaslíci, zlí skřeti a nemrtví. Čtyři frakce, jež bude možné ovládat, byly vytvořeny s citem. Žádná není černobílá a příběh kampaně slibuje strhující rej intrik a plánů v plánech jiných plánů. Každá strana konfliktu má originální stylizaci. Hlavní hrdina příběhu, alchymista, vynálezce a shodou okolností dědic královského trůnu Giacomo, je zástupcem té, která byla odhalena jako vůbec první. "Rasa" Vinci už pojmenováním odkazuje k v poslední době často skloňovanému jménu Mistra Leonarda. Jeho doba a dílo byly ale jen jednou z inspirací při tvorbě tohoto technologicky zaměřeného národa. Vinci mají nádherný smysl pro estetiku stroje. V jejich městě se neustále něco točí, cvakají zuby obřích kol a trhanými kroky svou práci vykonávají automaty na klíč. Hans Voralberg by se rozplynul radostí.

Příkladem opačného pólu je rasa Alim. Ta si zakládá na vznešeném umění magie, vizuálně ji pak autoři ztvárnili s orientálním nádechem. Jejich města jsou shluky nízkých budov s plochými střechami, z bazarů zní zvuky zuřivého smlouvání a kdyby měly počítače nějaké čichové periferie, dozajista by z nich vycházela vůně koření a dýmkového tabáku. Alimové ku pomoci i jako zbraň využívají zbraně přírodní a nadpřirozené. Dovedou vyvolávat duchy a mocné džiny, cvičit a ochočit obří škorpiony nebo pouštní šelmy, či zatemnit protivníkům zrak matoucími kouzly.

I arzenál Vinci je ale rozmanitý. Na nepřítele vysílají létající stroje, designově nápadité tanky, roboty jako vystřižené z Battletechu, pavoučí mechanoidy a vojáky s širokou možností výzbroje. Automatizace a mechanizace pak umožňuje skutečně překvapivé kousky: transformaci jednotek a dokonce i budov. Příkladem budiž dílna, základní stavba, z níž se jedním kliknutím a roztomilou animací může stát obří teleskop, který zajistí potřebný přehled o bojišti.

Města pořád stejná, jediné v srdci mám

Módou poslední doby je v RTS budovatelskou část omezovat a zjednodušovat. Je to nakonec jednodušší, než řešit skutečné důvody toho, že stavitelské hrátky nejsou zábavné. Rise of Legends jako obvykle nenásledují karavanu, již stále rychleji žene fata morgána přístupnosti a vrhají se odvážně stranou do pouště. Výstavba je důležitá a klíčová. Zatímco Rise of Nations představili chytrý a funkční koncept oblastí, kdy hráči stavěli města a do jejich prostoru pak budovy speciálního určení, Rise of Legends jdou ještě trochu dál. Město je zde větší entita a hráči rozhodují o tom, jaké čtvrti se na jeho základní budovy nalepí. Vojenská čtvrť zpřístupní možnost výroby jednotek a zlepší obranyschopnost, cechovní otevře možnosti obchodování a zlepší výnosy, paláce kupříkladu zlevní infrastrukturu.

Svůj význam bude mít potom těžba a alternativní způsoby získávání dvou surovin: zlata a timonia. K tomu se pojí malá perlička - Timonium ve státě Maryland je město, kde mají Big Huge Games své kanceláře. Že by při brainstormingu někdo vyhlédl oknem na ceduli?

Když létají jiskry

Zábavu plynoucí zejména z takřka nekonečné variability slibují pak šarvátky a bitvy. Při rozmanitosti jednotek už jenom v rámci každé jednotlivé frakce je jasné, že zejména zpočátku bude každý střet zážitkem: když se do sebe pustí roboti, pouštní lvi, mantichory, či helikoptéry a z povzdálí to zkropí artilérie, asi jen málokdo potlačí citoslovce údivu. Podle zatím prezentovaných hratelných ukázek to ale navíc vypadá, že se tvůrci velmi pečlivě věnují řešení problému vyváženosti. Všechny strany by měly být rovnocenné, už s ohledem na velmi slibný multiplayer. Každá frakce by měla mít prostředky pro základní varianty boje: dobývání, ostřelování, řežby tváří v tvář, základní letecké jednotky. Účinek specialit pak bude optimalizován pečlivým betatestingem.

Není divu, že Rise of Legends vzbuzuje nadšení. Brian Reynolds je jedním z nejzkušenějších a zároveň nejschopnějších game designerů (ostatně říká se, že právě on stojí za většinou změn ve druhém a třetím díle Civilizace), Rise of Nations byly skvělé - a jejich pokračování má pro úspěch snad ještě lepší než ty nejlepší předpoklady. Herní systém nijaké zvláštní inovace nepřinese, nicméně jestli se někde dá věřit slibům o svěží, svižné a variabilní hratelnosti, je to právě zde. A jestli se doopravdy podaří dosáhnout nádherné atmosféry steampunkového příběhu stylovými kulisami, vyskočí snad herní publikum radostí z kůže.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama