Ricky Runner - dojmy z Early Accessu

Rok 2018 se nám pomalu ale jistě chýlí ke konci, blíží se tedy čas bilancování a oceňování. Jistě mi dáte zapravdu, když řeknu, že uplynulé měsíce se kromě stálé oblíbenosti battle royale nesou ve znamení otevřených světů. Sotva jsme stihli pořádně vytěžit Spider-Mana, už se na nás vrhnul Assassin, jen aby jeho místo po chvíli vystřídal bájný Red Dead Redemption 2.

Zajímají ale ještě vůbec někoho hry, ve kterých se rozloha herní plochy neměří na desítky čtverečních kilometrů? Já osobně pevně věřím, že ano, a podobně na tom jistě jsou i pražští Contra Concept, kteří na jednom takovém titulu právě dělají. Obě části dynamického dua Petr Soviš a Antonín Tripes už za sebou mají práci na podobně megalomanských projektech – za všechny lze jmenovat třeba Zaklínače 3 či Mafii 2. Jak se ale mladičké studio dovede popasovat se svým prvním velkým projektem, zvaným Ricky Runner?

HARDCORE PARKOUR!

Pokud náš web sledujete na pravidelné bázi, s Rickym jste se již setkali ve streamu s Antonínem Tripesem, tedy jedním z dvojice jeho tvůrců. Pokud bych měl hru zaškatulkovat pomocí jednoho slova, asi ji označím za skákačku, vývojáři však toto označení nemají úplně v lásce. Nesmíte totiž počítat se skotačením po želvích krunýřích či sbíráním klíčů a řešením logických hádanek – mnohem blíže má hra k parkouru.

Do jeho repertoáru tak kromě slušné rychlosti patří i běhání po zdech, daleké skoky a skluzy, díky nimž by Sparta možná dovedla porazit Slovácko.

Premisa je vlastně velmi jednoduchá. Vámi ovládaný klučina nedisponuje jen nevinným kukučem, ale i jakýmisi superkeckami, které mu propůjčují lehce nadlidské parametry. Do jeho repertoáru tak kromě slušné rychlosti patří i běhání po zdech, daleké skoky a skluzy, díky nimž by Sparta možná dovedla porazit Slovácko. Vaším cílem je tedy co nejrychlejší postup skrze vymezenou opičí dráhu, což se jednoduše řekne, ale o něco hůře provede.

VIRTUÁLNÍ BĚHÁNÍ, CHUŤ NA DROGY ZAHÁNÍ?

Ve hře se momentálně nachází více než tři desítky levelů, a všechny mají jednu důležitou společnou vlastnost – easy to learn, hard to master, tedy lehké na naučení, velmi těžké na ovládnutí. Na žádné z map nestrávíte déle než několik desítek vteřin, a každou z nich dovedete dokončit během prvních tří pokusů. Ricky Runner ale do velké míry funguje podobně, jako třeba Trackmania. Spoustu tratí zvládnete dojet napoprvé, ale při pohledu na výsledkovou tabuli, která se zobrazí po každém průběhu, zjistíte, že jste na tom v porovnání se zbytkem světa velmi bídně.

A tak se pokusíte o lepší čas, což se vám po chvíli opravdu povede. A pak znovu. Najednou jste v půli pole, ale chcete víc. Kýžené větší zrychlení však stále nepřichází, a na špičku ztrácíte neuvěřitelné množství bodů. Jak je to možné?

Do hry totiž ve velkém promlouvají dva důležité faktory. Tím prvním je hráčova šikovnost, resp. schopnost, udržet rychlost. Dokud Rickyho boty vyvádějí skopičiny, nezpomalují. Pro co nejvyšší rychlost je tedy třeba poskakovat po stěnách, přesně časovat mačkání kláves, a hlavně ani jednou nezaváhat. Čupřinatý klučina se sice dovede zachytit povrchu i za ruce, tím ale ztratíte nejen drahocennou vteřinu, kdy se drápe zpět na nohy, ale hlavně hybnost. Jakmile o ni přijdete, naděje na solidní umístění se vytrácí rychleji než iluze básníků z FAMU.

NÁSLEDOVÁNÍ CESTY JE LIDSKÉ, PODVÁDĚNÍ BOŽSKÉ

Druhým faktorem, který vám poněkud pokazí radost z úvodních pokusů, je výběr cesty. Ačkoliv vám ukazatele na první pohled napoví, kudy se máte dát, záhy zjistíte, že indikovaná cesta nepatří ani zdaleka k těm nejrychlejším. Tím se také Ricky Runner liší od zmíněné Trackmanie – zatímco v ní jde obvykle o precizní projetí jasně definované dráhy, český titul se v hráčích snaží probudit vnitřního MacGyvera.

Zlotřilé? Možná. Rychlejší? Určitě. Povolené? Že se ptáte!

Ačkoliv tedy naprosto zjevná cesta vede přes několik lávek, stěn a dva power-upy, mnohem rychlejší budete, když se hned po startu vydáte nepříliš viditelnou a veskrze prasáckou zkratkou přes výsledkovou tabuli, a celé velké sekci, do které tvůrci jistojistě investovali nemalé množství času, lásky a trpělivosti, se tak vlastně vyhnete. Zlotřilé? Možná. Rychlejší? Určitě. Povolené? Že se ptáte!

JSI RYCHLEJŠÍ NEŽ PÁŤÁK?

Hrou vás pak bude hnát naprosto základní motivace – překonání vašich kamarádů. Dokud s Rickym běháte sami a jména na výsledkové tabuli jsou pro vás jen neznámými přezdívkami, ochuzujete se o podstatnou část zážitku. Jakmile ale v žebříčcích spatříte známé jméno, vaše vnitřní a velmi soutěživé já se postará o to, aby kamaráda zašlapalo do země. Ten se ale nedá, kontruje zpátky, a výsledkem pak je, že strávíte klidně i několik hodin na jedné mapě – a to samozřejmě jen kvůli tomu, abyste nad ním zase měli navrch. Stručně a výstižně – útok na naprosto základní lidsko-zvířecí pudy se českým vývojářům daří na jedničku.

Samotné ovládání běhu je pak velmi intuitivní a hlavně responzivní. Ačkoliv by se mohlo zdát, že Ricky Runner je jako stvořený pro gamepady, kombinace rychlého mačkání tlačítek a nutného ovládání kamery mi paradoxně mnohem více sedla na klávesnici s myší. Kol a kol se vlastně bavíme o (alespoň prozatímní) počítačové exkluzivitě, jejíž případné vyladění na gamepady bude spíše dílem možné budoucnosti.

ZASTŘEL SI VLASTNÍHO DAVIDA

Ricky Runner se před několika dny ocitl v programu Early Access, a již teď víme, že poměrně bohatou nabídku levelů v budoucnu rozšíří nejen úrovně další, ale také spousta nových funkcí. Již v této fázi tvůrci uvolnili kupříkladu souboj s jedním bossem, a ojedinělé jistě nebudou ani speciální arény, ve kterých je důležité sbírání či házení předmětů. Na tomto místě je pak důležité vypíchnout, že se ve hře již teď setkáte se speciálním Hrej levelem, ve kterém můžete nejen prostřelit, ale i proskočit podobiznami redakčních kmetů.

Mezi výše zmíněná budoucí lákadla pak patří plnohodnotný multiplayer a editor levelů, v přípravě je navíc i čeština. Ačkoliv si nemohu stěžovat na to, že by současná Early Access verze postrádala obsah, příslib nových, a u takového titulu velmi důležitých funkcí, je do budoucna velkým lákadlem. A přiznejme si – soutěživost se u multiplayeru v reálném čase posune do nebeských výšin.

MÍŘÍŠ VYSOKO!

Ricky Runner by se již v této fázi vývoje dal popsat jako jednoduchý, ale velmi dobře provedený koncept. Základní hratelnost je zábavná, nad designem tratí tvůrci opravdu přemýšleli, a dostat se do horních částí žebříčku opravdu není jednoduchým úkolem, což si ostatně můžete vyzkoušet v demoverzi.

Pokud Contra Concept neusnou na vavřínech, a budou do hry stále ládovat obsah podobným tempem, jako doposud, nedá se vyloučit ani to, že v našich luzích a hájích vzniká projekt, blížící se významem již zmiňované Trackmanii, nebo třeba Rocket League. Nezbývá tedy nic jiného než popřát tvůrcům hodně zdaru, a těšit se na budoucí aktualizace.