Q&Hrej - U které nehororové hry jsme téměř brečeli strachy?
i Zdroj: Hrej.cz
Témata Článek Q&Hrej - U které nehororové hry jsme téměř brečeli strachy?

Q&Hrej - U které nehororové hry jsme téměř brečeli strachy? | Kapitola 3

Tadeáš Pepř Aleš Tihlařík Lukáš Černohorský Jakub Štěpánek

Tadeáš Pepř, Aleš Tihlařík, Lukáš Černohorský, Jakub Štěpánek

5. 10. 2021 17:40

Seznam kapitol

1. ALEŠ TIHLAŘÍK - BROKOVNICE A JEŽIBABY 2. JAKUB ŠTĚPÁNEK - LEGENDÁRNÍ SVÍTILNA 3. TADEÁŠ PEPŘ - BROUCI V INTRU 4. LUKÁŠ ČERNOHORSKÝ - BOSS VE TMĚ

Účelem hororových her je, nepřekvapivě, nás pořádně vyděsit, zvýšit tepovku, otevřít potní kanálky, prostě potěšit ty, kteří strach považují za skvělou zábavu. Čas od času se ale najdou hry, které si takový cíl vůbec nepokládají, alespoň ne primárně, a stejně nás dokážou pořádně vyděsit. Které traumatické zážitky z nehororových her máme my?

Reklama

TADEÁŠ - BROUCI V INTRU

Záměrně se vyhnu otřepanému Ravenholmu v Half-Life 2 a raději sáhnu po jiném titulu ze začátku tisíciletí, totiž mému milovanému Halo. Láska k téhle brutální scifárně ve mně vybujela když jsem byl ještě malý klučina, je tedy logické, že jsem se v temných chodbách s nepřáteli v zádech často dost bál. Základní Covenanti jsou celkem příjemná partička, tep se mi zvedal až s pravidelným příchodem Mgalekgolo, tedy Hunterů, kteří byli zepředu pořádně tuzí nepřátelé. Kdybych jen tehdy věděl, že je stačí párkrát střelit zezadu do oranžových slabin… 

Zdroj: We Got This Covered
i Zdroj: Hrej.cz
Zdroj: We Got This Covered

Vrchol ale přišel s šestou misí, kde do hry začal promlouvat i Flood. Parazity znetvoření nepřátelé jsou doteď jedním z nejděsivějších druhů nehororových zlounů, ostatně toho s jejich headcraby postiženými kolegy z Half-Life mají mnoho společného. Bungie se ale tehdy povedlo nadesignovat skutečně obludnou sílu, která v mých očích dalece překonává parazitické zlo z The Last of Us, Half-Life a dalších podobných.

Ostatně jak už dříve ukázal Aleš, spousta strachu z nehororu obvykle vyplývá z toho, že jsme jako děti na agresivní vjemy dost přecitlivělí. Můj nejobskurnější příspěvek tím pádem bude… intro pro závody Pro Rally 2001, ve kterém ještěrka pronásleduje brouka, aby ji vzápětí vyrušilo burácený rallyových speciálů. Z dnešního pohledu jde o opravdu stupidní a irelevantní strach, tehdy jsem ale při zapínání hry brečel, schovával se pod peřinu a ještěrka mě děsila ve snech. Přesvědčte se sami. Eh…

Abych ale přispěl i něčím aktuálnějším, zmíním můj oblíbený Metal Gear Solid V: Phantom Pain. Ten vedle spousty geniálních pasáží a mechanismů přináší hned několik geniálně děsivých momentů. V první řadě jde o značně nechutnou procházku šíleným skladem plným znetvořených těl, kterým se “něco” děje, zatímco hráč jen dumá nad tím, co to může být. Tím druhým je moment, kdy vám tohle záhadné “něco” začne kosit a zabíjet vaše milované a poctivě vycvičené jednotky, aniž by vám hra epxlicitně řekla, oč jde. Závěrem pak zmíním jakýkoliv střet s nadpřirozenem. Ať už se po vás sápou jednotky Skull nebo se v cutscénách objeví Psycho Mantis, vždycky jsem měl srdce až v krku a bral nohy na ramena, nebo naopak povolával do akce tu nejtěžší možnou techniku. Brilantní.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama