nove-jadro-cell-zabijak-intelu-a-amd
Článek Nové jádro Cell: zabiják Intelu a AMD?

Nové jádro Cell: zabiják Intelu a AMD?

Ondřej Grym

Ondřej Grym

19. 1. 2006 23:47 1
Reklama
Reklama

Intel se může momentálně cítit na koni – vyšoupl IBM i Motorolu z jejich dosavadní domény, totiž počítačů Apple. A i kdyby náhodou tato skutečnost nezvýšila Intelu dnes už tak obrovské tržby, přidá mu to na kreditu v očích široké veřejnosti. Vždyť, považte, Apple nechce IBM, preferuje Intel = Intel je totiž lepší, mohlo by se na první pohled zdát.

O tom, proč si Apple vybral Intel, však nejspíše nerozhodla pouze technologická vyspělost firmy, ale spíše přízemnější důvody, (viz. minulý článek). Navíc dvoujádrové Intel Core Duo nemusí být až takové terno, jak si Apple představuje. Tento čip totiž nepodporuje 64bitové extenze, což je v dnešní době už malinko na pováženou. Internetem kolují různé zkazky, že začlenění 64bitových instrukcí nebylo jednoduše možné proto, že by došlo k příliš velkému nárůstu velikosti čipu a tím k prodražení jeho výroby, přičemž by stranou velice pravděpodobně nezůstal ani nárůst tepelného výkonu tohoto procesoru.

Yonah 64 bitů neumí

Nové jádro Cell: zabiják Intelu a AMD?

Yonah a vůbec celé procesorové snažení Intelu (i AMD a její zatím perfektní Athlony 64) však slibuje postavit na druhou kolej nová dohoda firem IBM, Sony a Toshiba. Uvedené společnosti se totiž v lednu dohodly na prodloužení spolupráce při výrobě druhé generace čipu Cell. Přední technologičtí leadeři se tak budou mořit s architekturou nového Cellu dalších pět let. Připomeňme, že jejich první smlouva měla vrchol v podobě funkčního čipu, který obsahuje hned devět jader. Podpora 64bitových instrukcí je už první generaci Cellu perfektně známa, jeho základem je totiž 64bitové jádro IBM Power PC. Kolem něj je umístěno dalších osm pomocných jednotek, mezi které Power PC rozděluje práci. Zarážející je však kmitočet tohoto procesoru – určitě neklesne pod 3GHz, přičemž by další verze Cellu měly pracovat až na taktu kolem 4GHz. Vše se samozřejmě bude odvíjet od způsobu jeho výroby. Varianta, kterou v létě dostane konzole Sony PlayStation 3, by měla být vyrobena ještě 90nm technologií. Pozdější verze Cellu však už budou 65nm s výrazně vyšším kmitočtem.

Jednou z klíčových částí dohody o spolupráci na vývoji Cellu je prohlášení, že se vývojáři nezastaví u hranice 65nm. Výroba budoucích polovodičových jednotek se má totiž odehrávat rovnou 32nm technologií (jeden nanometr odpovídá miliardtině metru). Cell samotný i jeho další reinkarnace tak vypadají velice schopně a výkonně, ovšem i na jeho straně stojí jedno velké ALE. Softwaroví návrháři jsou totiž z možností Celu natolik zděšeni, že zatím ani není jasné, zda budou kdy schopni plně využít jeho výpočetní síly. Dnešním programátorům totiž dělá problém vyrobit herní software, který zaměstná dvě procesorová jádra. Například i poněkud optimistický odhad Advanced Micro Devices říká, že k nárůstu počtu videoher, které JASNĚ prokáží vyšší výkon dualcore systémů dojde až v polovině či závěrem letošního roku. Cell však má jader devět, je proto klidně možné, že jej producenti gamesek plně vytíží až za několik dlouhých let, pokud vůbec…

Není tedy překvapivé, že o schopnostech a možnostech využití Cellu pochybuje mnoho odborníků a firem. Intel, jako jeho přímý konkurent, není samozřejmě výjimkou. Na slovech Justina Rattnera, jednoho z vývojářů této firmy, však něco být může: „Jeden z obrovských problémů čipu Cell je, že jeho výpočetní jednotky nejsou stejné - narůstá tak složitost programovacích postupů. Cell je prostě něco, co má pod kapotou dva druhy motorů.“

IBM se vede skvěle, také díky Cellu

Nové jádro Cell: zabiják Intelu a AMD?

Velká modrá se má v současné době velice dobře. Odchod Applu ji pravděpodobně až tolik nevadí, firma se v poslední době začala soustřeďovat spíše na vývoj nových technologií, s čímž souvisí i prodej její notebookové divize čínské firmě Lenovo. IBM navíc zachytila nástup konzolí nové generace, z nichž některé již byly uvedeny (Xbox 360), další na své entrée teprve čekají (PlayStation 3, Nintendo Revolution). Všechny tyto výrobky totiž obsahují její čipy: Xbox 360 si hýčká upravenou verzi 64bitového jádra IBM PowerPC, která obsahuje hned tři výpočetní jednotky. Každá z nich tepe s frekvencí 3,2GHz. Situace v revolučním Nintendu je obdobná – systém pracuje se zatím blíže nespecifikovaným jádrem „Broadway“ s logem IBM. A že v PS3 bude kmitat Cell ví i malé dítě.

O tom, že IBM vydělá na prodeji procesorů pro konzolové systémy pořádný balík dolarů tedy není a nemůže být jakýchkoli pochyb. Velká modrá a s ní také samozřejmě Sony a Toshiba se mohou svézt i na zájmu firem, které si k výrobě konzolí jinak ani nepřičichnou. Patří sem hlavně výrobci mobilních telefonů nebo kapesních počítačů, kteří by mohli poněkud očesaných variant Cellu využívat. Bez zajímavosti jistě nezůstane ani ohlášení amerického výrobce armádních počítačových systémů firmy Mercury Computer Systems, která ve svých mašinách nasadí právě jádra Cell. „Použijeme přesně ten samý čip jako bude v PlayStationu 3,“ nechal se koncem loňského června slyšet šéf firmy Craig Lund.

Autor je redaktorem Novinky.cz, on-line magazinu deníku PRÁVO a portálu Seznam.cz
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz