Mount & Blade Článek Mount & Blade - středověký život v koňském sedle

Mount & Blade - středověký život v koňském sedle

Lukáš Grygar

Lukáš Grygar

11. 8. 2006 22:05 7
Reklama

Pokud pamatujete Meierovy Pirates!, ať už v původní nebo restaurované verzi, určitě si pamatujete i svobodu, která v nich nebyla prázdným heslem. Ještě lepší ale bude odpíchnout se od příbuzné klasiky z dílen Microprose, Sword Of The Samurai. Otevřený herní svět, simulace v reálném čase, tohle dneska jen tak nevidíte, a když už, jmenuje se to Grand Theft Auto. Mount & Blade sice není Grand Theft Auto na koních, jako třeba GUN, ale vrací se právě do těch časů, kdy vize několika málo autorů dokázala utáhnout komplexní virtuální realitu. Hezká slovíčka stranou - tohle je jedna z nejlepších her současnosti a můžete vsadit pár jezdeckých bot, že si svůj titul ještě nějaký ten pátek suverénně podrží.

Stojí za ní manželská dvojice Turků, kteří si řekli, že když se nikdo nemá k vytvoření akurátní simulace středověkého boje (nejen) na koních, prostě si ji vyrobí sami. A dokázali přesně to, s čím se jiní zoufale pářou nebo to dopředu vzdávají: navrhnout fungující a zábavný systém bitev, kdy není problémem se orientovat na rozsáhlém bojišti s desítkami spojeneckých i nepřátelských jednotek. Nedovedete si představit, jak strhující je to v pohybu, jak povznášející a neopakovatelné. Zdejšímu pocitu z jízdy na koni se vyrovná tak možná Shadow Of Colossus, ale to je krapet odlišná pohádka. Nebo si to možná představit dokážete, ale pak už jste Mount & Blade dozajista hráli. Celá zabere necelých sto (!) mega a nestáhnout si trial je v případě, že vyhledáváte originální herní zážitky, učiněný hřích.

Hlavním tahounem je tu boj, ale o něm bych s dovolením promluvil až za moment. Po čtyřiceti hodinách v nejnovějším buildu - Mount & Blade je vyvíjena kontinuálně a v beta fázi stojí sympatické čtyři stovky (čímž si předplatíte i veškeré další updaty včetně finální 1.0 verze) - jsem si, už jako neohrožený postrach vysočiny, uvědomil jednu zcela zásadní věc: dějepis. I když zatím nemá žádné tématické ukotvení, funguje hra podobně jako tituly ze série Total War, tedy exkurze do historie. Neláduje vám do hlav informace, ale skrze její principy pochopíte, co bylo důležité ve světě, kde králové volali "Koně, koně... království za koně!". Pochopíte váhu chráněné obchodní stezky a pochopíte risk, který s každým západem slunce zvažují lovci i karavany. Pochopíte dezertéry i otroctví, pochopíte válku. Na konci jedné herní seance pak budete natolik chápaví a moudří, že vaše vědomí obejme celý vesmír a vás bude hlodat kacířská myšlenka "Hm, Oblivion je milník, ale... nešel by do něj naimportovat tenhle soubojový systém?".

Takže souboje. Bitvy. Krev.

Inu, poutavěji to jinde nenajdete. Vystačíte s myší a kurzorovými šipkami (respektive wasd, jak je ctěná libost), povelů je několik základních a v zásadě lze takticky uspět i bez nich, protože umělá inteligence funguje na obou stranách barikády velmi solidně. Co ovšem nelze popsat recenzentským jazykem je síla, s jakou vás boje vtáhnou na rozsáhlé, za pochodu generované pláně a kopce, do lesů i otevřených údolí, kde lišky dávají dobré ráno i noc. Pohyb je v Mount & Blade oslavou volnosti a krajina v bitvách dostatečně otevřená, aby se okovů zbavený hráč dosytosti vyřádil. Ráz bojiště se mění podle času i počasí, což dává vzniknout bitvám za rozbřesku, v půlnočním lijáku, nebo úžasným šarvátkám v neprostupné mlze, kdy se musíte řídit okolním rykem boje.

Rozhoduje zručnost, s jakou dokážete zvládnout koně i zbraň (výběr je dostatečně široký, od cepínů po vrhací kopí, kuše a samozřejmě dřevce), a zároveň do všeho nenásilně promlouvají statistiky, protože Mount & Blade je dílem rpg. Kromě obligátních čísel u práce se zbraněmi, jízdy na koni, nebo léčení, jsou tu i velmi zajímavé schopnosti jako třeba stopování (vyšší úroveň vám umožní vyčíst ze stop konkrétnější informace) nebo nakládání s vězni. Stávající verze se, stejně jako ty před ní, časem vyčerpá - hráč dosáhne úrovně, která mu dovolí kosit šiky nepřátel s prstem v nozdrech svého koně, ale Mount & Blade má v záloze ještě jeden trumf, modifikace. Modderská scéna kolem téhle hry vykazuje mimořádnou aktivitu a na světě už jsou dva zásadní mody, které nesmíte minout. Tím úplně nejdůležitějším je mod příběhový, který do hry naleje to, co jí zatím schází nejvíc - obsah. A nejde o žádnou lacinou splácaninu, nebojte. Právě v něm se projeví další silná stránka Mount & Blade, budování vlastní armády. Vypiplat si z rolníků s cepy elitní jednotky kopiníků má vždycky něco do sebe a člověk si k těm anonymním panákům hned vybuduje nějaký vztah. K tomu přičtěte společníky, tedy další členy party, které v příběhové linii potkáte a můžete nabrat, a místo neosobních jednotek tu jdete do každé bitvy s virtuálními postavami, na kterých vám záleží.

Druhý ze zmiňovaných modů, Onin no Ran, už názvem dává tušit, že si bere za cíl převést Mount & Blade do japonského hávu. A přesně to také dělá, s neuvěřitelným smyslem pro historický detail (nebyla tu řeč o dějepisu?). Pokud máte blíž k samurajům a saké, než rytířům a medovině, Onin no Ran si zcela jistě zamilujete. Na tom všem je skvělé, že každý povedený mod generuje zpětnou vazbu pro tvůrce a ti se netají funkcemi, které do hry ještě mají přibýt, ať už jsou to cesty nebo výcvik koní. I kdyby snaha autorské dvojice nakrásno zahynula pod tlakem manželských povinností, už teď má hra budoucnost jistou.

Předsudky stranou, vážení. Známe tvář herního dna, šklebí se na nás odevšad, kde název zavání pokračováním nebo filmovou licencí. Díky hrám jako Mount & Blade máme ovšem zmapováno i herní nebe. Pokud ve snech stopujete nomády na mongolských pláních, tady budete jako doma.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama