Herní hudba vol. 3, výlet do Rudolfina za oslavou her filmovým orchestrem
Seznam kapitol
Jak dlouho už se hry srovnávají s filmy? A v jakých všech ohledech? Hráči rádi opakují, že herní průmysl ten filmový už dávno dohnal, a do jisté míry je to bezpochyby pravda. Hry coby umění jsou aktuálně na svém vrcholu. Nikdy jich nevycházelo tolik. Nikdy nenabývaly tolika forem, žánrů, nikdy nevypadaly lépe. A nikdy společnost neadorovala každičký jejich aspekt tak moc, jako dnes. Máme herní Oscary, máme asi milion dalších cen, které pravidelně udělují sošky všem umělcům, kteří se na vývoji udílejí. Grafikům, scénáristům, hudebníkům…
Fakt, že se hry doslova pitvají na jednotlivé atomy, nás o víkendu přivedl i do pražského Rudolfina. Síní, jejíž otevření na sklonku předminulého století doprovázelo Svěcení domu od Ludwiga von Beethovena, zněla už potřetí herní hudba.
Do útrob budovy, kam jindy míří posluchači Dvořáka, Vivaldiho, Bacha nebo Schuberta, nyní zamířili lidé, kteří Bacha maximálně čtou v Levelu a Schubertem se proháněli ulicemi Lost Heaven.
Netřeba zastírat, že Dvořákův sál o kapacitě přesahující hranici tisíce sedadel zaplnili i napotřetí spíše mladší lidé. Kolik z nich by zamířilo na vážnou hudbu nebýt her, těžko soudit, všechny ale právě záliba v této formě umění v průběhu sobotního večera spojovala. Pravděpodobně bychom se všichni neshodli na výčtu těch nejikoničtějších hudebních tónů, každý chová ve svém nitru tu svou melodii, kterou považuje za tu nejlepší, ale to v ten moment nebylo podstatné. Naopak, všichni přítomní si přišli poslechnout různorodou směsici žánrů a her nehledě na to, zda je všechny hráli nebo ne; přišli nasát část dobře známých zážitků dost možná neznámým způsobem.
PROGRAM VEČERA
Age of Mythology: Concert Suite
Heroes of Might and Magic III: Menu Theme, Fortress
Diablo II: Main Title
Mafia II: Concert Suite
Medal of Honor: Suite
World of Tanks: Main Theme, Paris, Prokhorovka
Stronghold: Concert Suite
Gothic 3: Gothic 1 Theme and Vista Point
Kingdom Come: Deliverance - Concert Suite
The Elder Scrolls: Morrowind, Reign of Septims, Dragonborn
God of War I: Revenge and Redemption
God of War III: Brothers of Blood
Civilization VI: Sogno Di Volare
Bonus:
Civilization V: Baba Yetu
Mafia: Main Theme
Super Mario Bros.: Overworld, Underworld
Když Mikoláš Tuček už potřetí uváděl večer se slovy, že by ho před dvaceti lety – když v herním průmyslu začínal – nikdy nenapadlo, že se někdy sejdeme v Rudolfinu u příležitosti oslavit herní hudbu, do jisté míry tím vývoj percepce společnosti popsal nejlépe, jak mohl.
Jedna věc je usednout před televizi nebo soustavu reproduktorů a zaposlouchat se do melodie z videohry, druhá věc je posadit se před orchestr a vnímat jednotlivé tóny linoucí se z každého dílčího nástroje samostatně. Hudba už dávno není jen nutný doprovod. Za hudbou se vracíme. Soundtracky si kupujeme separátně. Jednotlivé skladby v mnohem větší míře řadíme do našich playlistů. A vedle LPček vaší oblíbené kapely se možná nachází i suvenýr z vaší oblíbené hry.
Filmový orchestr české filharmonie vcelku chytře pochopil, že čím více populárních her zahrne do svého repertoáru, tím větší publikum přitáhne. V sobotu bylo plno. Beznadějně vyprodáno.
Těžko říct, jestli mezi vaše oblíbené patří Age of Mythology, Gothic 3 nebo třeba první God of War. Jestli ano, máte pravděpodobně v oblibě i tamější orchestrální soundtracky, a jestli jste v sobotu na koncertě nebyli, prohloupili jste. Ostatně jestli počítám dobře, šance, že by se orchestr pod taktovkou Aleny Jelínkové trefil do vašeho vkusu, byla docela veliká. Celkem zazněla hudba ze šestnácti her. Šlo povětšinou o starší kousky, ale ne výhradně, hudba z první dekády třetího tisíciletí však výrazně převažovala. Troufám si ale stejně říct, že v podání orchestru ani tak nešlo o to, jestli dané hry znáte, spíše jestli dokážete docenit geniální hudebníky a skladatele, kteří k „obyčejným“ hrám připojili „neobyčejnou“ hudbu, která se může rozléhat po Rudolfinu a neznít tam nijak nepatřičně.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
