Green Hell - dojmy z hraní
Se survival žánrem se v posledních letech roztrhnul pytel. Po strádání v kanadské divočině v The Long Dark, kočkování se žraloky v pacifickém souostroví v Stranded Deep, hrátkách s DNA v The Forest, či hlubinném potápění na planetě 4546B v Subnautice, tu máme další dva tituly, které se ucházejí o přízeň hráčů. Scum úspěšně vstoupil do předběžného přístupu a slaví úspěch především u youtuberů a milovníků subžánru battle royal, zatímco Green Hell, který je předmětem našeho preview, přitahuje pozornost spíše dobrodružněji zaměřených fanoušků a těží z neokoukaného prostředí Jižní Ameriky.
JIŽNÍ AMERIKOU
Scum vsází na šílenou simulaci všech (ne)myslitelných životních funkcí (průchod plynů střevním systémem included) a adrenalinové souboje, zatímco Green Hell se na první pohled, možná trochu staromilsky, soustředí především na explorativní zážitek a na "klasické přežívání", které ovšem není o nic méně hardcore. V nezávislém Varšavském studiu Creepy Jar, jehož jádro tvoří bývalí zaměstnanci polského studia Techland (Dying Light), CD Projekt (Zaklínač) a Flying Wild Hog (Shadow Warrior), vzniká nadějný projekt, který vás zavede do Amazonie, největšího tropického deštného pralesa světa (více než 5 milionů km² skutečné velikosti). V současné době Green Hell nabízí úvodní část, která vás ukonejší benevolentně nastavenou obtížností, vybaví nezbytnou mačetou a tolika rostlinnými a živočišnými zdroji, že snadno propadnete pocitu falešného bezpečí.
Záhy se však situace značně zdramatizuje a poté, co vám autoři suše oznámí, že jste absolvovali tutorialovou část (která bude zahrnuta ve story modu plné verze hry), budete do pralesa vhozeni, jak vás pánbů stvořil. Probouzíte se kdesi uprostřed Amazonie, s notně podroušenou fyzickou kondicí, žízniví, hladoví a rapidně klesajícími hodnotami duševního zdraví. V Green Hell si velice rychle uvědomíte zlaté pravidlo: kdo chvíli stál, hnije opodál, abychom parafrázovali dobrodruhy z Dobytí severního pólu. Jedinou pomůcku, kterou u sebe v survival módu máte, jsou chytré hodinky. Ty vám však při sledování ubývajících nutričních hodnot a kalorií mnohokrát způsobí vrásky na čele. Kromě standardních funkcí jako je datum, čas a výše uvedená aplikace, obsahují kompas, bez kterého se v džungli absolutně neobejdete.
KDYŽ TEČE DO BOT
Amazonie, kterou nám tvůrci v Green Hell předkládají, je vskutku ono příslovečné zelené peklo. Ne nadarmo se termín úspěšně etabloval v řadách conquistadorů, misionářů, dobrodruhů i přírodovědců. Ztratit se ve dne je v Green Hell otázkou okamžiku, nemluvě o rychle nastupujícím příšeří a neproniknutelné tmě, kterou doporučuji trávit u ohýnku nebo v relativním bezpečí palmového lůžka. Tedy za předpokladu, že se vám podaří primitivní příbytek zbudovat a oheň úspěšně rozdělat. Nejlépe v krytém přístřešku, ale raději v jeskyni. Deštný prales není "deštný" jen náhodou. Ani jedno není triviální záležitostí a vyžaduje spoustu energie, zdrojů a především realistických postupů. Vaše postava se u ohně cítí bezpečněji (ve tmě psychicky strádá), může na něm vařit a skýtá celou řadu dalších výhod (například popel apod.). Ohniště, ač elementární výdobytek, je názorným příkladem toho, jak robustními postupy hra oplývá: Pokud máte v batohu kus nějakého masa (pochopitelně podléhajícího časem zkáze, jako všechno v tropickém podnebí), jistě by přišlo vhod alespoň základní ohniště. Nemáte-li štěstí a ve vašem okolí se nenachází dostatečný počet dříví, nezbývá než porazit nějakou soušku v okolí. Na to ale potřebujete alespoň primitivní sekyru.
Postavit s vypětím posledních sil přístřeší u romantického potůčku či zdánlivě vysychajícím korytu není dobrý nápad
Vydáte se tedy hledat kameny, z několika vhodných kusů vyrobíte pazourek, z liány spletete lano a kus klacku poslouží jako topůrko. Pod několika údery padá strom k zemi a láme se na vytoužené podpalové dříví. Ovšem sirky ani zapalovač pochopitelně ve výbavě nemáte. Je tedy zapotřebí vyrobit si jeden z několika druhů přírodních podpalovačů, což (ostatně jako u většiny nástrojů a konstrukcí) vede k experimentování s materiály a zdroji. A je v tom veliký rozdíl! Přišel jsem například na vylepšený indiánský rozdmýchávač ohně, který citelně šetří fyzickou energii. Jak je stamina důležitá, pochopíte ve chvíli, kdy v suché jeskyni konečně započnete s rozděláváním životodárného tepla a ono… nic. Zkontrolujete, zda jste skutečně založili oheň na suchém místě. Založili, ale pro jistotu se stáhnete hlouběji do jeskynního systému, pečlivě poskládáte drobné klacíky, pak ty větší, přiložíte troud z ptačího hnízda k podpalovači a… nic. S hrůzou pochopíte, že jste zcela vyčerpaní denními činnostmi. Ukládáte se ke spánku bez večeře a než definitivně zavřete oči, uvědomujete si, že maso, tak pracně ulovené, bude příští den již nepoživatelné, vaše duševní kondice poklesne o několik čísel, zdraví se během spánku přiblíží ke kritické hodnotě a ošklivá rána na ruce vám pravděpodobně zhnisá.
DOMA V DŽUNGLI
Creepy Jar si pro vás připravili bezpočet překvapení, nebezpečenství a dramatických situací. Pokud se však nenecháte hloupě uštknout prudce jedovatým hadem, štírem, pavoukem či zakousnout jaguárem, máte vždy férovou šanci se z každého svízele vyškrábat díky vlastní chytrosti. A to je jedna z nejuspokojivějších fází hry. Pamatujete si ten vysoce uspokojivý pocit, kdy jste se posunuli v Dark Souls za dalšího bosse? Když sedíte s plným břichem u ohniště, nasloucháte praskotu řeřavých uhlíků a na kamenech pečete čerstvě ulovenou kapybaru, tak je to bezmála stejný pocit. Z nenadání jste zkušený naturalizovaný domorodec, který si počíná chytře, předvídá, ví! Bez námahy nacházíte léčivé byliny, se samozřejmostí chystáte důmyslné pastičky na hlodavce a žáby, kokosy už nenosíte pracně několik kilometrů do svého ležení, ale bonvivánsky je vypijete přímo na místě. Dá-li bůh, povyrostly i ty fajn houbičky na shnilém kmeni u potoka. Vypadá to na prima večer. A tak si tak ukusujete z nasoleného žabího stehýnka a sníte, co je asi támhle za tím kopcem…
ZEMSKÝ RÁJ TO NA POHLED
Troufám si tvrdit, že takto zpracovanou džungli ještě útroby vašeho PC neviděly. Stálezelený les, rostoucí v patrech, je nejen velmi hustý, ale také pestrý, překypující všemi odstíny zelené a obrovskou biodiverzitou. Členitý terén s rozmanitými druhy flóry doslova láká a poňouká k průzkumu. Rozkládající se kmeny obrostlé houbami a plísněmi, spletité liány, popínavé parazitické rostliny, orchideje, bromélie, banánovníky, palmy a mnoho dalších druhů a typů rostlin, vykouzlí doslova hmatatelnou atmosféru sálající vlhkým horkem. Připočtěte zdařilou zvukovou kulisu, rozmanité pralesní zvuky, charakteristické projevy zvířat, indiánské kmeny a máte recept na působivý herní zážitek. Green Hell v současné době vedle survivalové části nabízí ještě několik výzev: rozdělání ohně v časovém limitu, stavbu voru a kempu. Polští vývojáři se o svou hru náležitě starají, shromažďují poznatky a poznámky komunity a implementované změny posouvají hru den za dnem k vytouženému cíli. A nyní mě omluvte, rád bych si zaplaval v křišťálově průzračném jezírku v jednom skrytém údolí. Jen se podívám co se to tady plazí kolem…
