Experimental Gameplay – studnice nápadů a zábavy

Reklama

Tým čtyř studentů stál v letním semestru akademického roku 2004/2005 u zrodu zpočátku nenápadného projektu Experimental Gameplay. Kyle Gabler, Kyle Gray, Shaolin Shodhan a Matt Kucic z Enteretainment Technology Center na Carnegie Mellon University si stanovili nesnadný úkol. Každý týden v semestru vytvořit jednu designově zajímavou hříčku na určité téma. Dohromady to během jara a léta dalo více než 50 projektů, tu více tu méně dokončených, obvykle ale velmi originálních a často překvapivě zábavných. Co chtěl kvartet zručných programátorů touhle exhibicí krom vlastního zviditelnění dokázat? Jak inspirující může být práce v krátkých cyklech, kolk námětů lze vymyslet na základě několika jednoduchých omezení, i jak dobře funguje soutěživost uvnitř týmu, když jeho členové pracují na vlastních zpracováních téhož námětu.

Hrátky na Darwinově kopci

Experimental Gameplay – studnice nápadů a zábavy

Tři jednoduchá pravidla dodržovali tvůrci během prvního kola Experimental Gameplay. Každá hra musí vzniknout během jediného týdne. Každou hru musí udělat jediný člověk. A každá hra musí zpracovávat obecné téma (gravitace, vegetace, rojení apod.). Občas byla výsledkem nehratelná šílenost (Particle Suck, Spin to Win), častěji ale zábavná flashovka s neotřelým námětem. Zdaleka nejznámější EGP hrou vůbec je Tower of Goo. Prostinká fyzikální hříčka, kde je cílem postavit co nejvyšší věž z černých kuliček a příček z gumové hmoty, si našla cestu na desítky freeware serverů a vyčítáno jí bylo jediné: malá trvanlivost. Ta byla společným jmenovatelem dalších úspěšných her. Arkáda, kde hráč stavěl domy kreslením obrysů, Suburban Brawl, evoluční simulace Darwin Hill, logický rychlík Super Tummy Bubble, akce Attack of the Killer Swarm – tyhle všechny tituly dokázaly hráče zaujmout nápady i stylizací, po pěti minutách ale neměly co víc nabídnout. Logicky: cílem projektu byla rychlá produkce kreativních designů, ne vypilovaných her.

Vyšší produkční kvalita přišla s některými příspěvky "druhé generace". V zimním semestru dalšího ročníku běžel tentýž projekt s osazenstvem ve složení TJ Jackson, Phil Saltzman, Shane Liesegang a Demetrius Jordan. Hry jako Ice Fishing, Planetary Propogation, Fiery Pursuit, Guidance, či Tradewinds už často disponovaly i pěknou grafikou. Webová prezentace Experimental Gameplay v té době už přetékala návštěvníky. O EGP se psalo na Gamasutře a v řadě herních médií, čísla stahovanosti jednotlivých her se zvyšovala geometrickou řadou. Následovalo logické rozhodnutí: tvorba her podle pravidel definovaných na samotném začátku se otevřela široké veřejnosti. Pravda, nakonec stejně nejlepší byly příspěvky, jimiž se k EGP vracel Kyle Gabler a další jmenovaní. Přesto je dobře, že dějiny projektu nebyly završeny prezentací How to Prototype a Game in 7 Days na Game Developers Conference.

Globalizace, teorie strun i láska

Novou módou Experimental Gameplay jsou krátké tematické soutěže. Ty se od řady podobných, povětšinou reklamních, liší hlavně formou odměn pro vítěze. Ti nejsou ohodnoceni finančně (alespoň ne přímo), nečekají je ceny věcné. Zato ale dostanou možnost pracovní stáže v profesionálním týmu. První kolo EGP soutěží proběhlo v první polovině roku 2006. Sponzorem se stal tým Heavy Iron Studios, součást společnosti THQ. Během několika týdnů se nakonec necelé dvě desítky účastníků snažily nejprve přijít se zajímavým konceptem a posléze i funkčním prototypem hry, jejíž design bude vystihovat klíčové slovo "konzumace". Čtenáři webu experimentalgameplay.com pak vybrali sedmičku vítězů, finální volbu nejlepšího potom provedli už přímo lidé z Heavy Iron. Brigádu si u nich mohl odbýt Dimitri Boelaert-Roche z University of Miami a Peter Angstadt z Oregon Institute of Technology. První z nich vytvořil chytlavou hříčku Globalization, překvapivě ironickou a herně svižnou ekonomickou strategii. Druhý pak zaujal plošinovkou Sweet Dreams, kde hlavní hrdina utíká před nočními můrami.

Asi nejzajímavější druhé soutěžní kolo sponzorovala firma Red Octane. Jde o autory Guitar Hero a dalších netradičních herních ovladačů. Cílem tedy bylo přizpůsobit svůj projekt jednomu z nich – taneční podložce Dance Pad. Taneční hra se v poli účastníků objevila jen jedna, místo toho nezávislí vývojáři vymysleli celou řadu kreativních využití osmipolíčkového ovladače. Vítězství si (a zřejmě s velkým náskokem) odnesla pavoučí arkáda String Theory, redakci Hrej se ještě líbilo rozlévání inkoustové skvrny v Inkblot, porotě zase arkáda Wedgie Ninja, Amorphous Amoeba, Jel!, či Sparkatron.

Třetí EGP soutěž byla vyhlášena i vyhodnocena nedávno. Sponzorovali ji EA – a byl to od nich zajímavý krok, už druhý v nedávné době (kdy finančně podpořili vývoj experimentálního projektu Cloud). Obecné téma znělo "přitažlivost", a protože mezi 6. a 20. únorem se nachází i Valentýn, není divu, že si zdaleka všichni nevyložili přitažlivost jen jako fyzikální veličinu. EA si nakonec na pracovní pohovor pozvali kromě pětice vítězů ještě tři další zúčastněné, autory her I Love You, Solar Attraction, Super Space Station Commander, Against God's Holy Laws, Heart Stream (to jsou oni vítězové) a Impish Cupid, EsTension a Magnets (další v pořadí).

Praktický přínos?

Některé výsledky projektu Experimental Gameplay jsou na první pohled jasně patrné. Čím dál víc freeware vývojářů se inspiruje stylem vývoje nenáročného na čas a přichází s minihrami, které prezentují zajímavé nápady a mohou sloužit jako základ pro opravdu kvalitní indie tituly. S EGP například souvisí produkce finského autora Petri Pürhy, jenž se svými hrami Pluto Strikes Back a The Truth About Game Development už stihl vtipně opřít do astronomů i herních vývojářů, v projektu se angažuje i Jetro Lauha, známý tvůrce fyzikálních hříček Stair a Truck Dismount. Soutěže jsou výtečnou příležitostí, jak si vyzkoušet práci v herním byznysu a buď přijít o iluze, nebo si získat cenné pracovní místo. Jsou tu ale i negativní hlasy: EGP by měl udělat krok vpřed, aby naučil své členy také dotahovat nadějné nápady a originální tituly do konce. A pokud jde o soutěže – nikde nejsou k mání dojmy vítězů. Kdo ví, jestli na měsíční stáži jenom nenosili kafe a neleštili latríny, ale dostali se i k nějaké skutečné práci. Je také sporné, zda se někdo z nich později ve firmě, která mu stáž umožnila, uplatnil. Pravděpodobně ne – kdyby ano, určitě by se tím na EGP nebo jinde pochlubil.

Ale i tak lze projekt Experimental Gameplay hodnotit jednoznačně kladně. Za dva roky mnohonásobě přerostl původní představy, vyprodukoval desítky zajímavých her a zajistil indie scéně zase o něco větší zájem herních médií. Díky za to.

Naše tipy

Úplným závěrem ještě pár tipů na ty nejzábavnější EGP hry v našem archívu na Hrej:

Suburban Brawl - stavěcí strategie s arkádovými prvky
Darwin Hill - řízený simulátor života
Tower of Goo - vystavtě věž až do nebe
Ice Fishing - mac-gyverovské rybaření
Planetary Propogation - jak vznikají planety z vesmírného prachu?
Tradewinds - plavba s plachetnicí foukáním do mikrofonu
Heaven and Hell - nebe a peklo naráz ve split-screenu
Globalization - svižná a správně satirická strategie
String Theory - chytlavá arkáda, kde se hráč jako pavouk přitahuje k útvarů ve zboku viděném světě
Inkblot - rozlijte inkoustovou kaňku do předepsaného tvaru
Pluto Strikes Back - Pluto je planeta! A ne že ne!
The Truth About Game Development - naučte se jednat s vývojáři/otroky
I Love You - takhle vypadá opravdová láska