Arma 2: Operace Arrowhead Článek ArmA 2: Operation Arrowhead

ArmA 2: Operation Arrowhead

vaclavbednarhrej@seznam.cz

vaclavbednarhrej@seznam.cz

18. 4. 2010 22:00 11
Reklama
Reklama

Po zklamání, které příznivcům rozsáhlých vojenských simulátorů navzdory slavné značce připravila přímočaře pojatá Operation Flashpoint: Dragon Rising, zůstal v této kategorii opět prakticky jediný zástupce svého druhu v podobě české série ArmA. O to větší očekávání jsou spojována se samostatně hratelným přídavkem ArmA 2: Operation Arrowhead, který jsme si konečně mohli vyzkoušet na vlastní kůži. Nejvíc nás zajímalo, jestli bude datadisk víc než jen souborem několika nových misí a zda budou klady v podobě velkolepého světa s absolutní volností a skvělou hratelností opět vyváženy velkými problémy v technickém zpracování.

Prach, válka a strach

Přímo z kampaně se nám do rukou dostala jediná mise, takže jakýchkoli obecnějších soudů o novém herním světě a příběhu se prozatím musíme zdržet. Přesto však už tato mise odhaluje řadu zajímavých herních mechanismů a tak určitě neuškodí podívat se na ni blíž. Vše začíná klasicky výsadkem z vrtulníku nedaleko cílové lokace, kterou je v tomto případě důl v horách. Prostředí fiktivního Tákistánu skutečně jakoby vypadlo z obrázků Afghánistánu či Pákistánu a nastavení atmosféry se v mozku okamžitě přepne do správné polohy. Všudypřítomné prašné kopce tvoří poměrně nezajímavý celek a obzvlášť ve srovnání se živou zelení původní Army 2 působí krajina chudě a fádně. Ale i to je součástí autentického dojmu a na holých stráních se budete cítit velmi nevítaně, nevlídně a zranitelně.

Zatímco spojenecké jednotky podnikají s pomocí vydatné vzdušné podpory frontální útok na nedaleké nepřátelské pozice, naším úkolem je zlikvidovat posádku dolu a zachránit spojenecká rukojmí. Už během přesunu se však před námi na vrcholku jednoho z kopců náhle objeví opevněná pozice domorodých mudžáhidů. Každému hráči, který něco slyšel o Talibanu a podobných spolcích, asi v tu chvíli zmrzne krev v žilách. V tomto případě jsou to ale spojenci a tak nás místo kulky z ákáčka počastují dobrou radou a informacemi o výzbroji nepřátelských vojáků. Sami se však do akce nijak nehrnou a tak je na nás, abychom se přesunuli k dolu a zaujali bojové postavení.

Nejen akcí živ je člověk

Z taktického pohledu to pro náš čtyřčlenný tým ostřelovačů snad ani nemůže být lepší. Důl se rozkládá v údolí a jeho obyvatele máme jako na dlani. Hra ovšem dokazuje, že ani v datadisku nijak neslevila ze svých realistických měřítek a neopatrnost pramenící z přehnaného optimismu je rychle utopena v dešti kulek. Další pokus už je proto o poznání promyšlenější a mezi budovami brzy leží jen bezvládná těla. Následuje opatrný sestup a vypořádání se s několika posledními vojáky, kteří se schovávali uvnitř budov. Jenže se ukazuje, že tentokrát bylo opatrnosti až příliš – nepodařilo se splnit skrytý časový limit a důl vyletí do povětří.

Na potřetí už ale konečně všechno klapne. Tedy alespoň pro nás, rukojmí jsou totiž po smrti. A ještě ke všemu je důl podminovaný a je potřeba rychle najít a deaktivovat tikající kufřík. To je spojeno se zábavnou a chytře udělanou minihrou, která nás vážně potěšila a pevně doufáme, že se dočkáme více podobných zpestření. Nejdřív je třeba z ruky zabitého vojáka získat aktivační kód a ten pak naťukat do displeje. Jenže ouha – zatímco voják má kód vytetovaný v běžné abecedě a číslicích, tlačítka jsou popsána neznámými znaky. Funkci si tak musíte domyslet z jejich pořadí a jako bonus je třeba ještě najít a zmáčknout Enter, což sice zní logicky, ale zadávání kódů ve většině ostatních her funguje bez něj a tak nám to došlo až někdy mezi třetí a čtvrtou explozí.

Otázka čtvrtého rozměru

Nutno podotknout, že časové limity v taktických vojenských simulátorech nemáme moc rádi. Například právě v již zmiňované Operation Flashpoint: Dragon Rising se jejich všudypřítomnost a přílišná tvrdost staly spolehlivým zabijákem jakékoli promyšlenější taktiky a mnohdy hráče donutily vrhnout se naprosto nesmyslně proti nemilosrdným nepřátelským hlavním. V případě Army to však zdaleka není tak horké a je fakt, že občasný časový limit k válčení patří. Jen doufáme, že v průběhu kampaně bude tento prostředek využíván s velkou opatrností a střídmostí.

Aby bylo naše vyprávění úplné, sluší se dopovědět, že na konci mise jsme ještě dostali šanci rozstřílet pozemním kanónem několik stíhaček. To se ovšem na první pokus tak úplně nepovedlo, a přestože to neznamená neúspěch celé mise, hra už bohužel nenabídla možnost reparátu a s vybombardováním nebohé vesnice jsme se museli smířit. Hlavně proto, že po neúspěšném pokusu se přeuložil checkpoint a tak by bylo potřeba vše opakovat úplně od začátku. Systém automatického ukládání by tak rozhodně snesl víc ukládacích pozic, což je ovšem už dost ohraná skuhravá písnička. Ani tentokrát se v tomto ohledu zřejmě nedočkáme změny k lepšímu a zdá se, že se opět se nevyhneme občasnému násilnému uložení v nejméně vhodný okamžik.

Pořád stejná a stále lepší

Celkově nás ale už tato jediná mise utvrdila v dojmu, že na kompletní verzi Operation Arrowhead se určitě vyplatí počkat. A to přesto, nebo právě proto, že jsme ji ještě zdaleka neviděli v plné kráse a nového příběhu i jeho účastníků jsme se dotkli jen velice okrajově. Po prvním setkání v nás zůstal pozitivní dojem z promyšlené výstavby mise a vyvážené hratelnosti plně v duchu série. Kupodivu jsme se přes jisté menší zádrhely nedočkali ani žádných velkých bugů, které před časem tolik zdecimovaly zážitek z první oficiální verze ArmA 2. A možná je to jen náš pocit, ale i ten zpropadený jízdní model působí zejména u civilních vozidel tak nějak lépe.

Fajnšmekry také jistě potěší nová bojová i civilní technika a řada nových verzí té stávající, nejde však o nic vyloženě velkolepého a běžnému hráči se představí obvyklý mix převážně americké a sovětské techniky. Podobně ostatně vyznívá celý obsah, který jsme si mohli vyzkoušet. Kromě popsané části kampaně to bylo ještě pár jednorázových misí v roli velitele tanku či vrtulníku, možnost volně řádit s veškerou dostupnou technikou a také několik částí přepracovaného tutoriálu, který svou přehledností, užitečností a celkovým zpracováním jednoznačně zaslouží pochvalu. Vzato kolem a kolem tu vlastně není nic zásadně nového, ale všechno funguje hladce a bez ohledu na dílčí novinky a vylepšení bude záležet především na rozsáhlosti a povedenosti kampaně. Zatím se ukázala v dobrém světle, pokud se tedy z toho mála, které nám vývojáři dali k vyzkoušení, vůbec sluší dělat nějaké závěry.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz