zvitezi-blu-ray-nebo-hd-dvd-nebo-neco-jineho
Článek Zvítězí Blu-ray, nebo HD-DVD? Nebo něco jiného?

Zvítězí Blu-ray, nebo HD-DVD? Nebo něco jiného?

Ondřej Grym

Ondřej Grym

15. 12. 2005 23:57
Reklama

Systémy HD-DVD provází v současnosti velké problémy. Nejen, že se od nich postupně odvrací velká nahrávací studia, ale také Toshiba, která formát založila, má potíže s jejich uvedením na trh. Podle posledních informací je nutné dopracovat AACS (Advanced Access Content systém) ochranu proti kopírování, čímž se reálné uvedení HD-DVD oddaluje. Z konce tohoto roku až na únor - březen 2006, ne-li později. To samozřejmě značně nahrává konkurenci, která mezitím pilně leští pokročilejší Blu-ray. Jeho start se odehraje na jaře, termín zatím nikdo nezpochybnil a matka formátu, japonská Sony, je se svým dílkem poměrně spokojená. O něco méně je jím nadšen Microsoft - firma se obává, že ochrany Sonyho Blu-ray jsou na tak vysoké úrovni, že pokud si nahrávací studio nebude přát, abyste video rozesílali z jednoho zařízení na více domácích obrazovek, tak jej prostě nenastreamujete...

HD-DVD má oproti tomu rozesílání filmů na několik panelů zakódováno napevno ve specifikacích, což si Microsoft, který si přihřívá polívčičku na mašinách Media Center, velice pochvaluje. Americký softwarový gigant se právě proto postavil na stranu HD-DVD a ve správnosti tohoto rozhodnutí jej utvrdilo i laškování Sony s trpělivostí uživatelů a bezpečností jejich počítačů. Sony BMG totiž zašla s ochranou svých nahrávek až příliš daleko - v úzkém komplotu s britskou First 4 Internet umístila na svá média prográmek XPC, který měl bránit jejich přílišnému kopírování. Hysterie kolem XPC vypukla naplno počátkem listopadu, kdy vyšlo najevo, že se aplikace chová jako trojský koník (instaluje se na pevný disk v průběhu přehrávání jí chráněného kompakt disku. Utilita se v počítači maskuje a uživatel tak její přítomnost vůbec nezaznamená). Pobočka Sony BMG navíc vydala ve Spojených státech první takto vyšperkované CD už před devíti měsíci... Podle některých firem tak věděla Sony, nejen jaké nahrávky si na počítači spouštíte, ale navíc se ukázalo, že v registrech Windows zašitý kód může být zneužit také k dokonalému zamaskování jiných virů. Firma nakonec výrobu takto zkriplených nosičů pod pohrůžkou soudních žalob zastavila, neopomněla však dodat, že má v rukávu celou sérii jiných ochran, kterými „výpadek“ XPC nahradí. Nemůže být proto ani sporu, že si Sony střihne nějakou vypečenou ochranu i u Blu-ray médií, a zda to bude nějaký nový, lépe ukrytý trojan, zatím nikdo neví... Přestože jsou tedy BR disky technologicky vychytanější než konkurenční HD-DVD, mohou právě v otázce až přílišné ochrany autorských práv tvrdě narazit. A nemusí jim ani pomoci to, že budou nedílnou součástí herních konzolí Sony PlayStation 3.

8,5 GB na placce už nestačí...

Kapacita dvouvrstvého DVD přestává stačit v případě, že je disk použit pro archivaci několika hodin vysoce kvalitního HDTV záznamu. Takovou porci zvládne uložit pouze Blu-ray disk nebo HD-DVD. Do jedné vrstvy BR média se vejde přibližně 25 GB dat, tedy kotouč postačí na dvě hodiny HDTV záznamu, když nebreme v úvahu jeho další varianty, jako jsou například dvouvrstvé BR disky s 50GB úložným prostorem. Něco podobného nabízí i HD-DVD - jeho základních 15 giga je také možné násobit dvěma nebo dokonce třema v závislosti na počtu nanesených vrstev. Když pomineme přívětivější chování HD-DVD ke kopírování (zatím opravdu není důvod myslet si, že bude HD-DVD chráněno lépe než Blu-ray, o čemž svědčí i problémy Toshiby s AACS), pak se nepochybně musíme zarazit u jeho kompatibility se současnými DVD, což je jeden z bodů, který může válku mezi oběma formáty rozhodnout. K žádné dohodě mezi Sony a Toshibou totiž v minulosti nedošlo a trh bohužel opět zaplaví různé formáty optických disků a verzí přehrávačů, které budou navíc poměrně dlouho koexistovat s CD/R/RW a DVD+/-R/RW plackami.

Větší bere vše

Dva se perou a třetí se tiše pochechtává vzadu. Těma dvěma by se do několika let mohli stát jak Blu-ray média tak HD-DVD. O místo na trhu se s nimi totiž nesepere nikdo jiný než holografická metoda záznamu dat a ve srovnání s jejími možnostmi se kapacity obou prvně uvedených platforem jeví jako naprosto směšné a zanedbatelné. Holodisk firem Hitachi Maxell a InPhase, v budoucnu možná označovaný jako HVD (Holographic Video Disc), by totiž už příštím rokem měl nabízet kapacity v řádu stovek MB. Systém, schopný zapisovat až 300 GB dat na kotouček s průměrem 13.3cm, se na trh dostane pravděpodobně již v září. Za takto vysokou kapacitou HVD se skrývá skutečnost, že data už nejsou zaznamenávána pouze na povrch disku, jako je tomu například u DVD, ale také do jeho vnitřních částí. Technologie navíc umožňuje umístit do stejného materiálu více hologramů, které se mohou vzájemně překrývat, což úložný prostor dále zvyšuje. Přístupová doba na povrch média se udává na 200 ms. Rychlost čtení dat dosahuje až 160 Mbps. Média s kapacitou několika set GB nabídnou nejnižší cenu připadající na jeden megabyte, tvrdí InPhase. To je sice náramně hezká věc, je však nutné dodat, že pořizovací cena samotné zapisovací mechaniky bude, alespoň zpočátku, astronomická. Spekuluje se, že se cena modelu, který si pohrává s 300GB médii, vyšplhá ke čtvrt miliónu korun. Cena samotného disku byla vyčíslena na necelých 100 dolarů, tj. 2500 korun. InPhase navíc garantuje, že na něm informace vydrží v bezvadném stavu po dobu 50 let. Copak o to, údaj vypadá překrásně, ale po zkušenostech s několika CD a DVD ověnčených „garancemi“, které nesly mnohem menší objemy dat, jenž se z nich posléze kamsi vypařil, je třeba přistupovat také k holo-disku s určitým pesimismem. 300 GB je totiž pěkný balík dat, který bych nesvěřil do rukou ani sám sobě, natož nějakému hologramu.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama