Vaříme dle herních kuchařek #1 - Tomb Raider | Kapitola 3
Seznam kapitol
V první epizodě našeho seriálu vaření podle herních kuchařek jsem si proklepl receptář inspirovaný sérií Tomb Raider. Jak se vaří na cestě kolem světa?
Jak jsem avizoval, v knize se objevuje i Praha a jeden “ryze pražský” recept. Trdelník asi není třeba blíže představovat, než mi ale na dveře zaklepe Janek Rubeš, musím autorům přidat ke cti, že přímo v popisu dezertu upozorňují na to, že jde o pokrm s původem na východ od Českých zemí. Trdelník pak přímo označují za příbuzného maďarského kürtőskalácse. Inu, budiž.
Na druhou stranu jsem domácí trdelník nikdy nejedl a na ten kupovaný mám vyloženě špatné vzpomínky. Naposledy jsem si na něm “pochutnával” zhruba v deset večer v pochybném stánku pod Karlštejnem, kde chutnal jako okoralý rohlík. Samotný recept ale upozorňuje na to, že je potřeba trdelník konzumovat čerstvý. Tak jdeme na to!
Na přípravu kynutého těsta je potřeba vlažné mléko, droždí, cukr, rozpuštěné máslo, vejce a mouka. Receptové sušené droždí jsem nahradil zhruba polovinou klasické kostky čerstvého droždí. Samotný trdelník ale nemá moc chuť, je třeba ho tedy před pečením vylepšit kabátkem z vejce, krystalového cukru, skořice a ořechů. V receptu stojí sekané vlašáky, já volil plátky mandlí, které ve vysoké teplotě dostanou hezky praženou příchuť.
Pro samotné pečení se používá dřevěné trdlo. To recept doporučuje nahradit zavařovacími sklenicemi nebo plechovkami. Já ale použil jakési kovové formičky, zřejmě na tvarování kopečků tatarského bifteku. Ty jsou sice menší než výsledné trdelníky, takže trochu nabydou a hůře se z formy stahují. Mají ale praktický tvar a… inu, nechtělo se mi hledat zavařovačku nebo plechovku.
Droždí smíchané s mlékem a cukrem jsem nechal probudit v troubě nastavené na třicet stupňů. Do směsi jsem pak vmíchal zbytek cukru, másla, vejce a mouku. O zbytek se postaral kuchyňský robot.
Těsto jsem pak nechal zhruba hodinku kynout při pokojové teplotě.
No a teď už je proces jednoduchý. Formičky na trdelník je třeba namazat máslem. Na talíři jsem smíchal granulovaný cukr, skořici a mandle. Stačí přímo z pytlíku, některé jsou rozlámané, jiné vcelku, výsledek je tedy dostatečně rustikální. Pak už jen rozkvedlat vajíčko a jde se na věc. Dávku těsta jsem rozdělil na osm dílů. Každý díl rozválel na dlouhého “hada”. Toho je nutné omotat kolem formičky a mírně připlácnout tak, aby vznikl klasický trdelníkový tvar. Těsto je výborně foremné, jde to tedy celkem bez problému. Výsledek jsem potřel vaječným županem a vyválel v připravené směsi cukru, skořice a mandlí. Ta taktéž drží bez problému.
Pak už stačí připravené trdelníky položit na plech vyložený pečícím papírem a vložit do trouby rozpálené na 200 stupňů. Po zhruba čtvrthodině trdelníky hezky zezlátly. Je ale potřeba vychytat lepení konců, protože mají tendenci “odcházet” a rozpojovat se. Druhou polovinu těsta jsem také zpracoval o několik hodin později, i přes snahu o zpomalení kynutí v lednici už se s těstem nepracovalo tak dobře. Přípravu tedy doporučuji načasovat tak, aby se po vykynutí šlo rovnou péct a konzumovat.
Výsledek je až překvapivě dobrý. Čerstvé trdelníky lze krásně trhat na jednotlivé proužky, jsou tak akorát sladké, voňavé, vykořeněné a mandle jim dodávají správně zimní chuť. Fajnšmekři si je samozřejmě mohou naplnit zmrzlinou nebo nutellou, ke kávě nebo jen tak jsou ale výborné i ve své původní podobě. Navíc jsou na přípravu překvapivě jednoduché.