Úroda hitů na Xbox Live Arcade

Není žádným tajemstvím, že indie hry se těší stále větší pozornosti a popularitě už i na konzolích. Služba Xbox Live Arcade ale nabídla v poslední době vedle osvědčených portů v podobě Darwinie+, Perfect Dark či Serious Sam HD: The First Encounter i skutečně neobvykle velkorysou porci kvalitních a originálních titulů. Pojďme se proto podívat na zoubek těm nejzajímavějším z původních her, které právě sklízejí od hráčů zasloužená slova uznání.

Toy Soldiers

Cena: 1200 MP | Hodnocení: 8/10

Toy Soldiers od týmu Signal Studios patří mezi vůbec nejlepší exkluzivní tituly na platformě Xbox Live Arcade. Už na pohled kouzelný tower defense titul vás postaví do role vojevůdce, který spolu se svými muži zbrázdí četná bitevní pole 1. světové války. Mechanikou hry se Toy Soldiers zprvu příliš neliší například od populárních Plants vs. Zombies, časem ale začnete objevovat řadu maličkostí, které vás bezpečně přikovají k obrazovce na další dlouhé hodiny.

Samotný svět Toy Soldiers musí chytit za srdce každého, kdo si v dětství hrál s plastovými vojáčky. Jak už název napovídá, i přes výrazně realistické ztvárnění totiž v tomto případě proti sobě nestojí skutečné armády z masa, kostí a oceli, nýbrž hračky. Celá bitevní vřava se tak odehrává kdesi na stole v anonymním dětském pokoji, a tomu jsou rovněž podřízena i jistá pravidla herního světa. To ovšem ani v nejmenším neznamená, že by Toy Soldiers byli jen pro malé uličníky.

Hře nechybí patřičná dávka strategie, ani rozmanitosti. Před zástupy nepřátel musíte sice ubránit obyčejnou plechovou krabici, poslouží vám k tomu ale regulérní smrtící prostředky. Máte jen omezený počet palpostů, a tak je třeba hned od počátku tvrdě taktizovat. Postavíte do první linie kulometná hnízda, jednotky s jedovatým plynem nebo minomet? A co když vás nepřítel přepadne rovnou s těžkou technikou? Ještě, že máte v zásobě i dělostřelectvo nebo protiletadlovou obranu. A kdyby ani to nestačilo, všechny jednotky lze navíc v průběhu hry povyšovat a zlepšovat tak jejich schopnosti. V praxi to vypadá tak, že vzroste třeba nejen palebná síla a dostřel dané zbraně, změnit se ale může i její podstata – z jedovatého plynu se například stává plamenomet.

I když se vojáčci a střelci pod vaším velením snaží seč mohou bránit i útočit na nepřítele poměrně autonomně, někdy nezbývá než přidat ruku k dílu a zapojit se do válečného úsilí osobně. A to je možná vůbec nezajímavější prvek hry. V podstatě veškeré jednotky na bojišti totiž můžete ovládat přímo, a to nejen kulomety a děla, o kterých už tu řeč byla, ale třeba i ostřelovače, tanky a dokonce také letadla, pokud jsou na mapě přítomná. Váš zásah v pravou chvíli – pokud se podaří – může naprosto zvrátit nepříznivý průběh bitvy. Nemluvě o tom, že bombardovat pozice nepřítele osobně je prostě neuvěřitelná zábava.

K vydatné kampani si navíc připočtěte špičkový multiplayer a audiovizuální zpracování, které se i díky skvělému modelu poškození a deformace terénu může směle měřit s těmi nejlepšími klasickými tituly. Výsledkem je báječná hra, jež vás spolehlivě odláká i od velkolepých blockbusterů a o které budete nadšeně vyprávět svým přátelům.

Lazy Riders

Cena: 800 MP | Hodnocení: 8/10

Kdo dává přednost svižnějšímu tempu hry, ale přitom by chtěl stále potrápit i mozkové závity, neměl by přehlédnout vynikající logickou plošinovku Lazy Riders od studia Sarbakan. Ústřední hrdina hry Dr. Diggabone je na první pohled trochu pohodlný archeolog, který má do atletického Inidana Jonese na míle daleko. To ale vůbec nevadí, protože jej neovládáte přímo. Namísto toho otáčíte okolo své osy celým světem, respektive bludištěm, v němž se doktor pohybuje. Na první pohled to vypadá trochu šíleně, ale poměrně originální mechanika hry vám přejde rychle do krve a špatně tak bude z dění na obrazovce jen těm, kteří budou vašemu počínání nečinně přihlížet.Cíl hry je už tradičně prostý – posbírat co nejrychleji pokud možno co nejvíce pokladů a odemknout si cestu ven z katakomb.

Cesta k němu je ale mimořádně napínavá díky různým nástrahám, které si nejčastěji pošlete rovnou pod nohy jen díky vlastní nešikovnosti a zrádné gravitaci. Osm desítek zdejších úrovní tak pořádně procvičí nejen vaši vynalézavost, ale i reflexy. O nudě ale nemůže být řeč, prostředí hry je poměrně rozmanité a design úrovní se hned třikrát radikálně promění.

Skvělé je i to, že veselého doktora můžete kdykoli z bludiště vyštípat a nahradit ho vlastním avatarem, který tak stále častěji dostává příležitost reprezentovat vás ve hrách po vzoru Mii od Nintenda. Co se Wii týče, nemluvíme o něm navíc v případě Lazy Riders jen tak do větru. Není totiž bez zajímavosti, že vývojáři tento exkluzivní titul pro Xbox Live Arcade původně chystali právě na sněhobílou konzoli od Nintenda. V HD to ale hře docela určitě sluší víc, a tak nezbývá než doporučit, abyste tohle archeologické šílenství zkusili na vlastní kůži.

The Misadventures of P.B. Winterbottom

Cena: 800 MP | Hodnocení: 9/10

Jsou-li pro vás Lazy Riders malou výzvou, pokud jde o vaši šedou kůru mozkovou, nezoufejte. Vydavatel 2K Play obšťastnil majitele Xboxu 360 úchvatnou retro plošinovkou The Misadventures of P.B. Winterbottom od malého týmu The Odd Gentlemen. Zdejší puzzly musejí jednoznačně uspokojit i ty nejnáročnější myslitele a osobně musím říct, že jsem se naposledy podobně zapotil snad jen u série Karoshi od talentovaného Jesseho Venbruxe. Fantaskní dobrodružství pana Winterbottoma v sobě kombinuje prvky známé z několika starších her, dělá to ovšem natolik dobře, že mírnou formu napodobení jednoduše nemůžete autorům vyčítat.

Pan Winterbottom se pohybuje v magickém černobílém světě němých filmů a jeho úkol je na první pohled naprosto banální: sbírat koláče. Podobně jako Dr. Diggabone není ani v tomto případě titulní hrdina žádný atlet, ale hráč jej již ovládá přímo a kromě skoku a elegantního plachtění s pomocí deštníku ovládá pan Winterbottom ještě jednu naprosto zásadní schopnost. Dokáže se totiž zkopírovat a veškeré hádanky tak řeší za pomoci svých klonů. Zpočátku na tom nic není. Bodrého chlapíka si jednoduše „zkopírujete“ na místo, kde se objevuje po stisknutí nedalekého tlačítka vysněný koláč, a máte vyhráno. Už za krátkou chvíli ale o poznání přitvrdí.

Kopií budete moci postupně vytvářet celé zástupy a ve většině případů nepůjde jen o to vyskákat jednoduše po jejich hlavách na další plošinku. Právě naopak. Velmi záhy budete muset sběr koláčů synchronizovat s vašimi alter egy na vteřinku přesně. Vaše kopie se budou muset rychle naučit nejen opakovat po vás „nahrané“ pohyby, ale i vzájemnými akcemi „spolupracovat“ k dosažení patřičného cíle. Naneštěstí autoři pravidla hry mění skoro úroveň od úrovně, takže zdánlivě banální situace se klidně promění v nepříjemný zásek, který vás pořádně potrápí. Často je totiž nutné posbírat koláče třeba v určitém pořadí anebo rovnou všechny najednou.

Jak snad správně tušíte, hratelnost je rozhodně tou nejsilnější stránkou The Misadventures of P.B. Winterbottom. Rozhodně ale ne jedinou. K úžasné mechanice hry a skvěle navrženým úrovním si můžete přičíst ještě báječné audiovizuální zpracování, které mě osobně nadchlo snad ještě více než rovněž krásně stylizovaná grafika XBLA titulů Lucidity a Axel & Pixel. Černobílý svět jako vystřižený z němých filmů, doplněný patřičnou „architekturou“ a samozřejmě také nepostradatelným filmovým zrněním, by sám o sobě stačil na to, aby se mohlo dobrodružství pana Winterbottoma počítat mezi jedny z vizuálně nejnápaditějších a nejpřitažlivějších titulů. Korunu vjemovému zážitku ze hry ale nasazuje ten nejkouzelnější hudební doprovod, který jsem za celé měsíce ve hře slyšel. Navíc chytlavé melodie neruší ani při řešení zapeklitých hádanek, a to je snad vůbec nejdůležitější.