TimeShift Článek TimeShift – první dojmy

TimeShift – první dojmy

derSpritz3r

derSpritz3r

5. 2. 2006 23:52
Reklama

O připravované 3D futuristické akce TimeShift (dále jen TS) už byly v novinkových rubrikách popsány stohy papíru a vytvořeny desítky kilobytů textových dat. Ti s dobrou pamětí si jistě vzpomenou, že v prvopočátcích se dokonce jmenovala Chronos a pro ty méně ostražité bych ještě pro jednou shrnul o co v ní běží: jste posazeni do kůže plukovníka Michaela Swifta, jehož prací je být testovací pilot u amerického letectva. Jednoho dne mu v tragické nehodě zemře v autobuse dcera. Zoufalého a životem ztrápeného Michaela nenapadne nic lepšího na deprese než stát se pokusným králíkem pro své bezskrupulózní zaměstnavatele a za úkol dostane otestovat nejnovější vynález – oblek pro cestování v čase ChronoSuit a stroj času Chronomicon. Z Michaela se tak rázem stává časový Gagarin a úspěšně se v čase vrátí o několik desítek let zpět, ovšem jak následně zjistí, na jeho cestě zpět se cosi pokazilo. Svět není jak si ho pamatuje a namísto svobodných států amerických apod. je svět v područí jednoho tajemného vládce jménem Kronos (jak nápadité, že?).

T minus čtyři minuty

Ve skutečnosti tento neomezený vládce je pěkný vykuk, jelikož pochází z roku 1911 do kterého se Michael vydal. Není přesně jasné jak, ale jakýmsi způsobem se o vás dozví a získá informace o všem co se v budoucnosti stane, díky čemuž si udělá šikovný rozvrh a ovládne svět. Kron je ale vedle toho také pěkný posera a zabarikádoval se ve svém věžáku obklopen nástrahami a strážemi. A onen oblek se strojem na skoky v čase ve vašich rukou a hlavně váš mozek se vzpomínkou na tu „správnou“ budoucnost z vás pro tohoto Krona dělá nejnebezpečnější osobu na planetě. Docela malér, co?

T minus tři minuty

Takový je příběh, ale jaká je demoverze? Předně shrňme fakta: má téměř 600 MB a měli byste být obeznámeni s faktem, že stejně jako jiná dema od Atari v poslední době trpí mnoha chybami, včetně velmi rozšířeného, ale též lehce řešitelného problému s instalací. Více informací k tomuto problému naleznete na našem webu a v tomto fóru na oficiálních stránkách Atari. Mě osobně z té přehlídky potencionálních chyb postihl zpočátku nespustitelný instalátor, dále absence strafe ve hře (kroky do stran byly doprovázeny úhybem pohledu na onou stranu, což jak si dovedete představit je pro akční hru hotové seppuku) a kriticky nízká framerate. Někdy se též textury špatně načetly po quickloadu a místo ve městě jsem se cítil jak na pouti se všemi těmi červenofialovými pruhy na fasádách. Aby ale nevznikl mylný dojem, že jde o špatné demo špatné hry – jde jen o katastrofální demo zajímavé a velmi slušně hratelné hry. Demoverze obsahuje jeden krátký level, ve kterém se je třeba prostřílet z podzemní stanice metra přes zničenou vozovku na povrch, dostat se přes kulometná hnízda u brány a silová pole na dvůr a s pomocí undergroundového odboje si proklestit cestu do garáží. Celá tato nesmiřitelná akce zabere jen čtyři minuty a opravdu na mysl tane otázka, zda-li to za oněch 600 nastahovaných meg opravdu stojí. I z tohoto krátkého dema lze však vyčíst velký potenciál TS.

T minus dvě minuty

Největším lákadlem je pochopitelně ona mohutně proklamovaná možnost posunu v čase během hraní. Nejednoho ihned v této souvislosti jistě napadne bullet-time z Maxe Payna, kde šlo zpomalit čas, zde tuto možnost pochopitelně najdeme také. Mimoto si ale čas můžete zastavit úplně či ho dokonce jako videokazetu převíjet zpět. Zní to hezky a v praxi je to také upotřebitelné: překážka v podobě plápolajícího ohně? Žádný problém, zastavím si čas a ohněm prostě projdu! Potřebujete projít silovým polem, jež se ale ovládá pákou, jež se musí držet aby bylo deaktivováno, ovšem obsluhu jste vystřílel? Stačí zapojit fantazii, páku stlačit a poté si opětně zastavit čas!

Zpomalování času upotřebíte spíše v divokých přestřelkách či při soubojích muže proti muži, či lépe řečeno pažba proti pažbě. Vracení času zpět není tak všemocné, jak se autoři dušovali, ovšem je celkem zábavné. O nějakém bezproblémovém koukání za roh nemůže být ani řeč, ovšem lze se pobavit když na vás někdo přes nějaký ten roh zaútočí – stačí v klidu stát, vysázet pár dávek olova, přetočit si kazetu, tedy „reálno“ zpět a do opětovně vybíhajících nešťastníků vykropit i zbytek. Že je to pramálo zábavné? Dobrá, tak co tedy během souboje zastavit čas, přiblížit se k nepříteli a sebrat mu z rukou zbraň? Zde autoři nepřeháněli, když slibovali propracovanou AI a nechápavé reakce vašich protivníků. Po aplikování tohoto gagu zůstane dotyčný jedinec nechápavě zírat na své ruce a po zdravé úvaze zvedne ruce nad hlavu. Ovšem to v situaci, kdy bude sám. Může se stát, že se pokusí o útěk, pokud mu ale vystřelíte dávku pod nohy, zalekne se, ruce spráskne kolem hlavy a v podřepu zůstane poslušný jako beránek. Běda ale, jestli ho takto ozbrojíte v přítomnosti jeho spolubojovníků, to se nebude ostýchat takticky ustoupit a rychle si vyhledat po zemi pohozenou zbraň bez majitele.

T minus jedna minuta

Systém posouvání času je tedy ošetřen celkem kvalitně, jediná škoda je, že čas při těchto posunech ubíhá opravdu rychle a je tedy třeba jednat hbitě. V tomto ohledu nechápu fyzikální model vaší postavy, jež se asi snaží simulovat cca čtyřicetiletou a 150 kg vážící horu svalové hmoty s logicky pomalejší chůzí, ovšem hře jinak spíše chodící. Pomalé reakce a pohyby vaší postavy působí zezačátku trochu rušivě, ale jinak jde jen o zvyk. Co se týče umělé inteligence, nejde toho z tak krátké demoverze opravdu mnoho poznat, ale některé světlé momenty jsem přiblížil výše. Zajímavé je také jisté dynamické pojetí zdraví, neboť nikde nesbíráte žádné medikity ani si nedobíjíte oblek (že, Gordone), ale prostě a jednoduše pokud jste v bezpečí a nikdo do vás nestřílí, zdraví se vám automaticky doplní samo. Rozhodně to ale není žádná obrovská výhoda, jelikož na střední obtížnost několik přesných zásahů dokázalo Michaela poslat do kytek, takže zapomeňte na huráááá rushe doprostřed bitevního pole. Pokud už se ale odvážíte, máte v demu k dispozici tři ze čtrnácti slibovaných zbraní a to konkrétně pistoli KnuckleDuster (česky boxer ve významu oné železné ochranné pomůcky na ruku), útočnou pušku Stalker a nepojmenovaný plamenomet. Každá z těchto zbraní má přirozeně primární a sekundární mód, zde mají ale dokonce i terciární mód. Pistole se svojí možností střelby a střelby v dávkách nikoho nevytrhne, stejně jako Stalker s tradičním kombem střelba/granátomet doplněnou o malý raketomet. Podstatně zajímavější je posledně zmiňovaný ruční plamenomet, který v primárním módu vystřeluje nábojnice, které po dopadu vyvolají oheň na oběti, na sekundární se chová jako tradiční plamenomet jak ho známe z jiných her.

Konec

Takhle nějak rychle se ocitnete i na konci TS dema. Zapomněl jsem se ještě rozepsat o grafice, ale její závěrečné hodnocení bych nechal až na recenzentovi. Přesto zajímavé a paradoxní bylo, že ač hra má celkem slušné HW nároky, nahrával se onen osamocený level v demoverzi svižně, ale v plné hře tomu může být úplně jinak. Z vizuálního hlediska ale patří TS k lépe vypadajícím a propracovanějším titulům, kdy použité textury vypadaly kvalitně, odrazy okolního světa šlo pozorovat na plochách kde byste je ani nečekali a speciální efekty jako výbuchy apod. měly také docela šťávu. Hra se v nese v temnějším, nikoli však v černošedém duchu jako třeba Doom 3 a modely postav i zbraní patřily také k pohlednějším. Celkově bych TimeShift zařadil k těm nadějnějším titulům pro letošní rok a osobně ho budu nervózně vyhlížet v rubrikách právě vyšlých titulů.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama