Soumrak virtuálního tenisu
i Zdroj: Hrej.cz
Virtua Tennis 2 Článek Soumrak virtuálního tenisu

Soumrak virtuálního tenisu

Tadeáš Pepř

Tadeáš Pepř

26. 4. 2018 17:30 3
Reklama

Sport gentlemanů nebo bílý sport, říkejte si tenisu jak chcete. Vězte ale, že patří k té sortě sportů, které je zábavnější osobně hrát, než sledovat v televizi. V Čechách patří k těm nejpopulárnějším, a tuzemští fanoušci jsou na české tenisové hrdiny patřičně hrdí, není proto výrazný problém na dvorec vyrazit přímo fyzicky a trochu potýrat zatuhlé svalstvo. Ale co se grandslamů týče, zřejmě je jedinou možností místo rakety popadnout klávesnici nebo gamepad. Největší úskalí bohužel pramení z toho, že tenisové hry procházejí, podobně jako většina sportů, jakousi moderní virtuální recesí. V desetiletích na obě strany počátku milénia vývojářská studia chrlila obrovské množství herních zpracování snad každého myslitelného sportu. Od velkého množství zástupců fotbalu, hokeje, basketbalu, baseballu nebo právě tenisu, až po okrajové záležitosti typu házené. A dnes? Vyjma fotbalu trhu dominuje v podstatě vždy jedna značka, často navíc exkluzivní konzolovému trhu, nebo přímo jedné platformě. A v případě tenisu jsme na tom ještě mnohem hůře, na pořádný, plnohodnotný titul čekáme už několik let. Pojďme se vrátit do lepší éry, do dob předchozích dvou generací konzolí, kdy měli žrouti antuky žně. A zaměřme se na dva mohykány, kteří do jisté míry určovali tempo.

SVĚT POTŘEBUJE BÍLOU

První kapitola příběhu se otevírá ještě na přelomu tisíciletí, v roce 1999, kdy japonské automaty bere útokem první díl série Virtua Tennis. Sega sérií i jménem navazovala na svůj “virtua recept”, doma v Japonsku jí ale znali hráči pod původním názvem Power Smash. I přes své arkádové začátky si novinka vydobyla slávu až v následujícím roce na konzoli Sega Dreamcast  a posléze i v roce 2002 na PC. Konkrétně konzolová verze sklidila obrovskou vlnu pozitivních ohlasů a na Metacritic si dodnes nosí úžasné hodnocení 92. Ve svém oboru se jednalo o zjev, do té doby byly tenisové spíše arkádovými rubačkami a titul krále virtuálních dvorců si nesl čerstvě vydaný Mario Tennis. Virtua Tennis ale přinášel realistické zpracování, autentické hráče v čele s veteránem Jimem Courierem nebo německou hvězdou Tommy Haasem, a zábavné tréninkové minihry, které se staly jedním z trademarků série. Stěžejní byl režim World Circuit, de facto kariérní, kde s vybraným borcem objíždíte svět a odemykáte nové kusy oblečení, kurty nebo hráče do volného režimu exhibice. Zajímavostí je, že Virtua Tennis vyneslo impozantní skóre na GameRankings.com zápis do herní Guinessovy knihy rekordů.

Druhý Virtua Tennis ale znamenal i nakouknutí do nastupující generace konzolí, své verze se tentokrát dočkal PlayStation 2

Není tedy divu, že pokračování Sega dotlačila na Dreamcast ještě v roce 2001 (čili dříve, než první díl dorazil na PC). Novinka byla klasicky lepší, hezčí, propracovanější, nabídla nové údery i animace a potěšila příznivce něžného pohlaví, vedle party testosteronem nabitých borců se nově pyšnila i sestrami Williamsovými či Lindsey Davenportovou. Důležitým vylepšením byl i přepracovaný režim kariéry zahrnující klasické sezóny. Vysoce pozitivní hodnocení setrvala, druhý Virtua Tennis ale znamenal i nakouknutí do nastupující generace konzolí, své verze se tentokrát dočkal PlayStation 2.

A TAK PŘIŠLA ODPOVĚĎ

Smůlu měli zatím hráči na konkurenční konzoli Xbox. Nováček na trhu však na svou odpověď nečekal dlouho, hned v roce 2003 přišel Top Spin a scéna herního tenisu se dostala do klinče dvou jmen. Atraktivní novinka i se svým pokračováním přinesla o něco náročnější a realističtější přístup k samotnému hraní a předznamenaly postupné bobtnání obsahu. Společně s rokem 2007 pak konečně přišel přímý kontakt. V rychlém sledu vyšel parádní Virtua Tennis 3, jeho vylepšená verze 2009 i další return 2K Sports, Top Spin 3. Z poměrně uzavřených sportovních jednohubek se staly komplexní sportovní titáni s odlišnými nosnými prvky. Sérii od Segy zůstalo věrné akční a arkádové zpracování s desítkami rybiček, nekonečnými divokými výměnami od čar i bizarní tréninkové minihry. Top Spin naopak přinášel stále pohlednější pohyby, vyhlazenější animace, realističtější vývoj výměn a větší důraz na načasování.

Vrcholu dosáhl souboj značek s vydáním čtvrtých dílů. Začátek roku 2011 byl v jistém ohledu svátkem pro všechny tenisové fanoušky. Virtua Tennis 4 pokračoval v nastoleném trendu a příliš nepřesvědčil, čtvrtý Top Spin naopak znamenal skloubení prakticky toho nejlepšího, co značka nabízela. Pro našince byl o to zajímavější, že se o jeho vývoj postaralo brněnské 2K Czech (bývalí legendární Illusion Softworks). Tentokrát konkurenční Virtua Tennis vypadal spíše jako chudý příbuzný a především pocitem ze hry i vizuálním podáním nadělil český výtvor protivníkovi nekompromisního kanára. Je o to smutnější, že si dnes pod pojmem “česká hra” na Top Spin 4 vzpomene málokdo. Budiž, nenabízel českou lokalizaci ani aktivní české hráče (sláva Ivanu Lendlovi) a fanouškům možná chyběl i nejoblíbenější Wimbledon. Poslednímu tenisovému velikánovi šlo ale vytknout máloco. Poslednímu…

ZAŠLÁ SLÁVA

Od vydání dvojice “čtyřek” uplynulo už sedm let a pořádného tenisu jsme se od té doby, alespoň v Evropě, nedočkali. Naopak, studio 2K Czech bylo v roce 2014 rozpuštěno a série uložena k ledu. Ano, hned v roce 2012 nakoukli na konzolích do tenisového světa v jiných sportech dominantní EA Sports nevýrazným Grand Slam Tennis 2, v podstatě vylepšená Wii exkluzivita s důrazem na pohybové ovládání ale nikoho z forehandového limbu nevytrhla. Po pořádném tenisu, ať už arkádovém nebo krutě realistickém jako by se slehla zem. Pokud nejste fanatici pohybového ovládání a čas od času jste nezkusili pinkací minihru v rámci sportovních balíčků, posledním dobrým ročníkem zůstal rok 2011. S příchodem nové generace konzolí se návrat na virtuální dvorce přímo nabízel, vždyť většina světových sportů si své pravidelné série stále drží. Je ale pravda, že ve své dílčí podstatě má tenis určitá specifika. Především je v jeho případě mnohem méně důležité přicházet s novou kůží na trh každý rok. Vedle MMA, wrestlingu a golfu je tenis jedním z mála individuálních sportů sledovaných po celém světě. A zatímco herní zpracování týmových sportů z hlediska soupisek zastarávají v podstatě ještě před vydáním, tenis si svou paletu hvězd a víceméně konzistentní složení vrcholu žebříčku může držet celé roky.

Popularita ve Spojených státech je zřejmě zásadním důvodem, proč se žádnému hernímu velikánovi nevyplatí investovat do virtuálního tenisu.

Zmínění individuální kolegové sice taky, MMA je ale především za Lamanšským průlivem a v zámoří naprostým fenoménem, wrestling jakbysmet a tradiční golfové hry, zdá se, potkal podobný osud jako tenis. I nejvěrnější líheň EA Sports svůj golf odložila k ledu před třemi lety a po neúspěchu s Grand Slam Tennis se zřejmě ani na dvorce nikdy nevrátí. Popularita ve Spojených státech je dost možná zásadním důvodem, proč se žádnému hernímu velikánovi nevyplatí investovat do virtuálního tenisu. Ostatně doba mužských superhvězd skončila s Roddickovým důchodem a Evropa s Austrálií, aktuální tenisová království, zřejmě netvoří dostatečně perspektivní trh. 2K si vystačí s NBA a WWE, Sega se (vyjma manažerů) tradičního sportu vzdala úplně.

A CO DÁL

Status quo v letošním roce prolomí dvojlístek nováčků. Respetive prolomil. Prvním tenisovým zájemcem se po letech stal čistě australský AO Tennis. A přízvisko čistě australský je více než výstižné, AO Tennis je totiž oficiálním zpracováním místního grandslamu, Australian Open, od australského týmu Big Ant Studios a bohužel, pouze pro australský a novozélandský trh. Globální verze je naplánována na začátek května, nevalná hodnocení, slabý výběr reálných hráčů a nepříliš působivé grafické zpracování ale zatím příliš nadějí nevzbuzují. Vyjma Rafaela Nadala a Karolíny Plíškové, Kerberové, Radwaňské nebo Garcaiové nabízí spíše hráče nižší cenové, zbylé stovky hráčů pak doplňuje z říše fikce. O to bizarnější je, že mobilní verze Australian Open Tennis nabízí podstatně bohatší a pro českého fanouška zajímavější žebříček skutečných jmen. 

(Zatím) poslední nadějí tak zůstává Tennis World Tour, duchovní nástupce série Top Spin. Tým, tvořený mimojiné lidmi se zkušenostmi s vývojem zmíněné série, prý do novinky vkládá všechnu lásku i zkušenosti. Gameplay videa zatím úplně přesvědčivá nejsou, alfou a omegou ale bude samotný pocit ze hry a komplexní kariéra. Nezbývá než doufat, že studio Breakpoint pod hlavičkou Bigben přinese něco, za co se jakožto fanoušci raketového sportu nebudeme muset před našimi fotbalovými, hokejovými, basketovými nebo baseballovými kamarády stydět. A kdo ví, třeba by případný úspěch mohl velkým rybám na trhu ukázat, že na tom tenise přeci jen pořád něco je.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama