Recept na úspěch Valheimu
Valheim se v uplynulých týdnech objevoval téměř všude. Jak k tomu vůbec došlo?
12.3.2021 – Milý čtenáři, píši ti ze svého atomového úkrytu, kde jsem se schoval s ostatními singleplayerovými hráči. Už jsme to nevydrželi. Všichni jsme si mysleli, že ty nové nákazy vymizely. Že nás už nic nedokáže překvapit a budeme si žít svůj poklidný život s tím, co známe. Nebo na co se alespoň můžeme připravit. Rozumíš tomu strachu? Nejdřív přišlo Fall Guys. Nějaké barevné fazole, co se musí vystrnadit z levitující plošiny. Proč to někoho baví? Proč raději nezajdou ke klasice jako je Doom? Jako je poklidný Euro Truck Simulator?
Jenže vůči Among Us to ještě nic nebylo. Tenhle mor nás postihl úplně nepřipravené. Ani jsme nestačili vstřebat tu roztomilost a zároveň zhnusení z Fall Guys a najednou tu bylo něco ještě roztomilejšího a hnusnějšího. Proč není stejně populární můj oblíbený Nioh? Jak může někoho bavit tak strašně jednoduchá hra? Vždyť to ani nemá žádné smysluplné dialogy, žádný příběh, smysl, emoce. Nic!
Předpokládám, že celý náš svět zahyne. Lidi se totiž totálně zbláznili. Pár měsíců klidu, už to fakt vypadalo nadějně. Vyšlo The Medium, Super Mario, prostě ty hry, který všichni milujeme. Ale ne, ti blázni zase něco vyhrabali. Zase se do popředí herního průmyslu dostalo něco, čemu vůbec nerozumím. Další mor, který budou chtít všichni napodobovat. Nějakej Volham…Velhim… Valheim? Za chvíli tady budou jenom samý survivaly, multiplayery a blbosti. Já ale stále doufám, že mě lidstvo nezklame. Že se jednou zase vzchopíme a tento dopis poslouží jako varování před tím, co se už nesmí opakovat. Pro to ale musíte znát celý příběh. Od začátku, jak se ten Valdpeim…Valheim stal populárním. Extrémně populárním.
BYLO NEBYLO…
Vůbec první zmínka o prapůvodci Valheimu se datuje do roku 2017. Dnes nejspíše milionář, tehdy ale pouze vizionář a jediný vývojář Richard Svensson vydává krátké video ze hry Fjed. Už tehdy měl Svensson zkušenosti. Jeho YouTube kanálu obsahuje hned několik projektů, na kterých ve svém volném čase pracoval. Profil na LinkedInu prozrazuje, že Svensson pracoval šest let jako programátor ve společnosti Immersive Learning soustředící se na učení skrze virtuální realitu, následně přešel k Pieces Interactive, které slouží jako pomocné studio při vývoji her.
Svensson se v roce 2018 nakonec rozhodl jméno Fjed změnit na Valheim a ukázal, že na rozdíl od svých ostatních projektů Valheimu věří o něco více. V únoru 2018 odchází z Pieces Interactive a začíná na Valheimu pracovat naplno. A zde teprve začíná ta jízda. Svensson si začíná postupně budovat komunitu, Valheim totiž umisťuje na stránku itch.io, která dovoluje propagovat neznámé hry. Zde Svensson začíná ukazovat první metodu, kterou se od některých svých kolegů odlišuje. Své fanoušky totiž pravidelně informuje o tom, jaké věci se ve hře mění, co právě přidal a vyzvídá, jak se novinky fanouškům líbí.
PLUSOVÉ BODÍKY
To se děje i na Discordu, který Svennson zakládá v červenci roku 2018. Pár příspěvky měsíčně fanouškům dává najevo nejen to, že vývoj pokračuje a že přidává nové věci, ale zejména to, že má zájem o jejich názory a povědomí o hře. V říjnu nakonec Svennson zakládá první studio s názvem Tricky Games, které na Valheimu oficiálně pracuje, což vrcholí vznikem produktové stránky na Steamu. Hry si tak začínají všímat weby zaměřené na indie projekty, zároveň Valheim Svennson podsouvá různým menším youtuberům.
V březnu roku 2019 vývoj začíná šlapat na plyn, Svennson totiž oznamuje přesun do skutečných kanceláří a především přijetí dalšího vývojáře. Studio se nově jmenuje Iron Gate a nadále pokračuje v šlechtění Valheimu. Srpen stejného roku značí příchod dalšího vývojáře, který má za úkol opečovávat vizuální stránku projektu. Pravidelné informace o novinkách nekončí, právě naopak. S větším počtem vývojářů a existencí skutečného pracovního prostředí přidává Iron Gate novinky s velkou kadencí. V dubnu či květnu 2019 navíc studio pod svá křídla přejímá vydavatel Coffee Stain. Ten zajišťuje Svennsonovi nutné peníze a jistotu. Tříčlenný tým dále jede na plné obrátky, v srpnu 2019 se rozšiřuje, na projektu tedy pracují už čtyři vývojáři.
Začíná rok 2020, který byl pro celý vývoj Valheimu zásadní. Na hře se dolaďují jen maličkosti, samotné jádro je už téměř hotové. V květnu Svennson oznamuje spuštění betatestu a zároveň láká na červen. Spolupráce s Coffee Stain se dost vyplácí, vydavatel se totiž ve svém blogu na PC Gaming Show rozhodl prezentovat právě Valheim. 13. června se tak hra dostává do většího povědomí hráčů, restartuje se produktová stránka na Steamu a vývojáři pořádně rozjíždí testování, do kterého ve vlnách pouští velké množství hráčů.
V betě se hře daří, komunita na Discordu pomalu roste a po prázdninách, tedy v září roku 2020, se tým rozrůstá o komunitní manažerku Lisu. Ta s komunitou pracuje ještě více než se tak dařilo Svennsonovi a celý tým se soustředí na to, aby hru dostal k pokud možno co nejvíce hráčům. Na konci roku 2020 se Iron Gate soustředí hlavně na vychytávání bugů a feedback hráčů.
COŽE? JAK?
Z lajků a sdílení u příspěvků na sociálních sítích se to nemusí zdát, projekt ale nabíral na dynamice. 18. ledna letošního roku Iron Gate oznamuje, že mají Odinovu přízeň a hra pomalu putuje do předběžného přístupu. Přesněji je vydání naplánováno na 2. února 2021. PC Gamer, na jehož show byla hra prezentována, Valheim mocně propraguje, stejně tak Rock Paper Shotgun a další velké zpravodajské weby. O hru se už nezajímaly jen „malé“ indie stránky, ale ty největší herní weby na světě. Jejich zprávy čtou každý den desítky tisíc hráčů, což Valheimu značně pomáhá.
I přes to, že příspěvky na oficiálních sociálních sítích Valheimu měly pravidelně jen několik desítek lajků, nás v den vydání čeká obrovské překvapení. Hra se 2. února stává nejprodávanějším titulem na Steamu a v den vydání se ve ní objevuje téměř 8 tisíc hráčů. O den později je to už 19 tisíc, další den 32 tisíc a ten další 54 tisíc. Oproti Fall Guys či Among Us jsou tato počáteční čísla stále směšná, hráči ale narůstající popularitu vnímají. Objevují se otázky „Co je ten Valheim? Proč je všude?“ a s tím i zvyšující se prodeje. Mohou za to i tentokrát streameři? Spíše ne.
MÁLO, MOC MÁLO
Pokud se podíváme na statistiky z prvních tří dnů, počet diváků na Twitchi byl skutečně vyšší než samotný počet hráčů. Taková rovnice platí i u zmíněného Fall Guys či Among Us (a řady dalších populárních her). U Valheimu to ale platilo pouhé tři dny – 5. února se ukazatele protly a následně jedou čísla hráčů strmě nahoru, zatímco diváci zůstávají na číslech čtyřikrát menších. Proč?
O tom lze jen spekulovat. Pokud se podíváme na historii žánru, ve kterém Valheim figuruje, moc úspěšných her vlastně nenajdeme. Naprostým králem je Minecraft, jenže ten je, přiznejme si, mířený na mladší publikum a v průběhu let se ve svém jádru příliš nezměnil. Rust je velmi náročným titulem, u kterého musíte strávit spoustu času a o svůj vydobytý postup je nutné bojovat s ostatními hráči na serveru, neexistuje v něm singleplayer. Ark: Survival Evolved jde zase odlišným směrem a v očích hráčů si především kvůli své nedozírné časové náročnosti a nutnosti grindu neudělal moc dobrou vizitku. Terrarie je sice skvělou hrou, ale přeci jen se bavíme o devět let starém titulu, který ti, kteří přešli na Valheim, s velkou pravděpodobností už dohráli. Možná několikrát.
Po těchto čtyřech titulech bychom hru, která by nabízela stavění, průzkum světa, komplexní crafting i rozmanité prostředí hledali opravdu těžko. I to je koneckonců důvod, proč mají Rust, Minecraft i Terraria stále vysoká čísla. Na trhu se nevyskytovala hra, která by dokázala zážitek z těchto her uspokojivě nahradit. Tedy až do příchodu Valheimu.
VÝBĚROVÁ SMĚS
Rozhodně netvrdím, že je Valheim nejlepší hrou v žánru. Pod jednou pokličkou ale kombinuje prvky ze všech zmíněných. Procedurálně generovaný a rozsáhlý svět z Minecraftu, stavění z Rustu a komplexní crafting s bossy z Terrarie. K tomu všemu se dokázalo Iron Gate vyhnout nešvaru early access her - tedy přemíře bugů. Za více jak dvacet hodin strávených ve hře jsem nenarazil na žádný bug, pokud vyloučím zkoušení implementovaných cheatů. To stejné platí o samotných chybách či špatných herních rozhodnutí. Mám problém jenom se dvěma - nemožnost teleportovat se s kovy nebo nerosty v inventáři, a fakt, že postava máchá pouze před sebe, což znemožňuje zabití monster pod ní (čehož jsem si všiml až po napsání dojmů).
Jenže o portování s kovy studio už promluvilo a přemýšlí nad tím, jestli a jakým způsobem dovolí hráčům tuto možnost zpřístupnit. Iron Gate s hráči naprosto otevřeně komunikuje a to je zkrátka skvělé. A jak už jsem v odstavcích nahoře zmínil, právě to stojí za první vlnou hráčů, kteří postupem času lákali další a další průzkumníky.
Dle mého názoru jde především o hlad po dobrém survivalu, po hře s mnoha možnostmi a rozmanitostí.
Takže ne. Valheim není další hrou, která by se svezla na vlně streamerů. Konec konců se do vysílání těch největších ani nedostala. Naopak horečka Valheimu vyzdvihla několik dříve neznámých jmen a pokud bychom se podívali na současná čísla na Twitchi, najdeme Valheim vedle StarCraftu II, Lost Ark nebo Diabla II. Na Steamu je stále hranější než GTA V, RUST a někdy překoná i Apex Legends.
Dle mého názoru jde především o hlad po dobrém survivalu, po hře s mnoha možnostmi a rozmanitostí. A to jsme se ještě nebavili o budoucnosti Valheimu. Vývoj se zatím posouvá pomalu, už teď ale víme o dalších třech biomech, na kterých studio pracuje, což značí i nová monstra, bossy, možná i kovy a zejména spoustu dalších možností. Nebojím se tedy říct, že pokud studio Iron Gate nic nepokazí, může se Valheim v dalších letech stát Minecraftem pro dospělé.
…A MOŽNÁ, ŽE SE SETKÁME
Když si tak pročítám řádky, které jsem ti, milý čtenáři, vypsal, možná jsem jednal až moc zkratkovitě. Valheim totiž není typickým produktem hypu a vlastně ani nejde o multiplayerový trend který hned vyšumí. Možná jsme se do našeho úkrytu singleplayerových hráčů dostali zbytečně. Očekávali jsme, že půjde o podobnou záležitost jakou tehdy byl, a dodnes stále je, Rust. Ale mé zdroje, které se rozhodly zůstat v „normálním“ světě, tvrdí, že tomu tak není. Že bychom vylezli ven a sami zkusili to, před čím jsme prchali? Možná se není čeho bát?
