Tiny Tina’s Wonderlands Recenze Recenze Tiny Tina's Wonderlands, bláznivé střílečky, která vás donutí se smát

Recenze Tiny Tina's Wonderlands, bláznivé střílečky, která vás donutí se smát | Kapitola 2

Zdeněk Pudivítr

Zdeněk Pudivítr

31. 3. 2022 12:48

Seznam kapitol

1. UKECANÁ TÝNA 2. VIDEOHERNÍ DOVOLENÁ 3. ZBRANĚ NA KAŽDÉM KROKU 4. RADĚJI OFFLINE

Přichází hrdina. Má dlouhé popelavé vlasy s růžovým copánkem do strany. Jeho oči jsou přátelské, nos špičatý, ústa sevřená, s výrazným nánosem fialové rtěnky. Ve zlaté zbroji se odráží toxická záře kolem poletujících nakažených světlušek. Čarodějova kletba zasáhla celý les, ale naštěstí je tu řešení. Odříkání receptu na borůvkový koláč pod kloboukem alespoň tři metry vysoké muchomůrky v půl druhé odpoledne spolehlivě přivolá léčivý déšť. Budou mít rytíř a jeho věrná činčila na cestu přes lávový potůček dostatek času? Uvidíme.

Reklama

Ani samotná hratelnost se nebere příliš vážně. Předně, hra není na prostřední ze tří obtížností v podstatě žádnou výzvou a vlastně bych si to ani nepřál. Od toho je tu ta nejvyšší, kterou můžete zvolit v případě, že nechcete přistupovat ke hře jako oddechovce. Inteligence nepřátel je čistě magnetická směrem k vaší pozici, ani tady se žádné překvapení nekoná. Nic z toho ale nevadí z toho důvodu, že pokud si do světa Wonderlands přijdete rekreačně zastřílet, budete se skvěle bavit. Hra mě k sobě dokázala připoutat i na dlouhé herní seance a neustále mě překvapovala tím, co dokáže vymyslet.

Projdete se po dně vysušeného oceánu, ve městě, které vyrostlo na kouzelné fazoli nebo v oáze uprostřed pouště

Svou kreativitu předvedli autoři především v oblasti prostředí, ve kterých se budete pohybovat. Projdete se po dně vysušeného oceánu, ve městě, které vyrostlo na kouzelné fazoli nebo v oáze uprostřed pouště. Jednotlivé úrovně fungují jako oddělené mapy. Jsou hodně členité, takže budete často využívat automatického zachytávání se za římsy ve skoku. Je pravdou, že pohyb by mohl být trochu preciznější, na druhou stranu ve hře nedostáváte při pádu z výšky žádné poškození a penalizace za vypadnutí z mapy je v podstatě jen návrat o pár kroků nazpět.

Kolem hlavního průchodu se nachází spousty zákoutí, ale i celé úrovně, které vůbec nemusíte navštívit

Vzhledem ke štědrému rozsahu úrovní nedosahují mapy vždy úplně takové designové preciznosti, jakou bych si přál. Tohle zkrátka není Doom nebo jemu podobná lineární akce. Kolem hlavního průchodu se nachází spousty zákoutí, ale i celé úrovně, které vůbec nemusíte navštívit, což se na jejich kvalitě negativně podepsalo. Průchod hrou je velice svižný, pokud se ale zastavíte, rychle vám dojde, že v rámci jednotlivých map na příliš variabilní kulisy nenarazíte a bez ukazatelů na mapě byste se asi snadno ztratili. Vzhledem ke zmíněné nápaditosti zvolených prostředí bych upřednostnil, aby si s jejich zpracováním dali autoři o trochu více práce a nebáli se je klidně o trochu zmenšit, pokud by to bylo nutné. 

Mezi oddělenými světy se pohybujete s postavičkou jako v deskové hře, přičemž i v této zjednodušené verzi herního světa najdete hlavní, ale především vedlejší úkoly. Ty vás často zavedou do malých uzavřených arén, kde budete čelit několika vlnám nepřátel a odměnou vám bude předmět, který si vyžádal některý z pocestných. Další zpestření představují náhodné střety, které jsou aktivované při pohybu ve vysoké trávě jako v sérii Pokémon, otevírání zkratek mezi lokacemi mi zase okamžitě připomnělo jízdu autobusem z Overcooked!

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Související články

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama