Rating her – jak to s ním vypadá v ČR
Navazujeme na včerejší první část článku, v němž se snažíme popsat, jak funguje rating ve světě i u nás.
Právo v Evropě
Stejně jako ESRB i PEGI je systém založený na dobrovolném přistoupení vydavatelů i distributorů a není nijak právně zakotven. Celoevropská legislativa na toto téma zatím neexistuje, takže je možné, že budou hry v EU zařazeny do směrnice „televize bez hranic“, nebo bude vytvořena nějaká nová směrnice, či legislativa. Zřejmě nejznámějším evropským případem zákonného zásahu do obsahu počítačových her a videoher jsou německé zákony zakazující zobrazování některých symbolů spojených s Třetí říší (svastika apod.) a nadměrnou brutalitu. Všechny hry (a filmy, DVD, CD i další média) posuzuje specializovaný úřad, který může tituly nesplňující poměrně komplikovaná pravidla dát na „index“ a nedoporučit jejich veřejný prodej ve Spolkové republice. Z her je známý případ Manhuntu či Wolfensteina 3D. I proto naši němečtí kolegové střílejí zombíky a z panáčků v německých verzích her neteče krev, nebo teče tekutina jiné barvy. Příkladem z poslední doby budiž hra El Matador od (už nefungujícího) brněnského týmu Plastic Reality, kterou museli vývojáři upravit a její oficiální vydání (neoficiálně byla k dispozici v podpultové podobě) tak bylo posunuto až září tohoto roku.
A co na to Microsoft?
Bývá zvykem, že když se něco děje ve světě IT a koneckonců i her, obrátí se oči všech s nadějí i hrůzou ke městu Redmond ve státě Washington ve Spojených státech. I Microsoft si všiml toho, že existuje něco jako rating, a co víc, zahrnul ho do nových Windows Vista, které budou dostupné v ČR počátkem příštího roku. Vista tak bude obsahovat speciální rodičovskou kontrolu her, v níž bude administrátor určovat, jaké hry mohou jednotliví uživatelé hrát. Například skoro šestiletý Jakub, ratolest kolegy Radka Friedricha, by mohla jen marně klikat na ikonku spouštějící Half-Life 2 v případě, že by Radek tuto kontrolu zapnul. Dokonce bude možné určovat hry, které mohou uživatelé hrát, i podle slovního hodnocení obsahu – např. hry s „násilím kreslených postaviček“ bude možné spustit, hry s „realistickým násilím“ už ne. Nové hry s logem „Games for Windows“ budou mít data o ratingu od ESRB či PEGI, či místní ratingové organizace, přímo z výroby.
Rating u nás
Jak jste si asi všimli, u nás žádný systém povinného ratingu neexistuje. U her není nutné označovat obaly jakoukoli značkou. Ministerstvo kultury, které má na starosti audiovizuální díla, nic takového zatím ani nechystá. Čeká se na to, jestli hry spadnou v rámci EU do působnosti směrnice „televize bez hranic“, která se momentálně upravuje – v takovém případě by totiž MKČR, do jehož působnosti směrnice spadá, začalo jednat. Do té doby se zřejmě nic nestane. Je však příjemné vědět, že MK ČR upřednostňuje samoregulační řešení.
Zeptali jsme se i zástupců největších distributorů v ČR, firem Cenega a CD Projekt na to, jak se oni sami dívají na hodnocení her podle obsahu. Jejich odpovědi jsou k dispozici níže.
Jak se, jako jeden z hlavních distributorů her v ČR, stavíte k ratingu her podle věku? V ČR není povinnost uvádět na obalech her vhodnost podle věku. Děláte to tedy "dobrovolně", nebo se k tomu firma nijak nepřipojuje?
Jan Herodes, Cenega: Povinností distributora to není a ve své podstatě uváděním jakýchsi značek na obal, které nejsou schválené a podporované v České Republice, můžeme zákazníka spíše mást. Proto je u her, které se nijak zásadně nevyčleňují svým obsahem, neuvádíme. Na druhou stranu, velice brutální a agresivní hry, které mají označení 18+ nebo 21+, těmito a podobnými symboly označujeme. Když nám nedovolí vydavatel použít značku PEGI, používáme alespoň psaná upozornění. Ale je to jen a jen naše vůle. Toto bychom ani dělat nemuseli a paradoxně v podstatě ani neměli.
Chalid Himmat, CD Project: Počínaje letošním rokem přejímá společnost CD Projekt, zcela dobrovolně, zahraniční rating her, konkrétně PEGI. Myslíme si, že by měl mít zákazník před zakoupením produktu k dispozici co nejvíce informací a tohle je nepochybně jedna z nich. V současné době to lze využít i jako marketingový nástroj. Pokud má hra rating 18+ a ještě na krabičku napíšete, že je opravdu extra vulgární a násilná, určitě to bude některé zákazníky stimulovat.
Měla by podle vás ČR přijmout PEGI, případně se vydat nějakou autonomní cestou a rating her podle věku zavést? Myslíte, že je ve vašem zájmu (jako distributora), aby tu nějaký rating existoval?
všemi deseti. Zároveň bych se přimlouval k začlenění a přijetí PEGI a žádnou lokální cestou bych se nevydával. Ta by měla za následek pouze komplikace v podobě nemožnosti vývozu lokálních děl/zboží bez přijetí PEGI, komplikace pro lokální distributory a vydavatele se schvalováním na lokální normu, tudíž oddálení vydání a tím i poškození konečného spotřebitele. Evropské PEGI je funkční, používá jej většina evropských zemí a její implementace by byla nejrychlejší a nejméně problémová. Pro všechny.
Chalid Himmat, CD Projekt: Zavedení ratingu u her je u nás pouze otázkou času. Kupříkladu v sousedním Polsku k tomu došlo nedávno. Pokud zákony vymezují věkové hranice u jiných produktů, u počítačových her by to mělo být logicky také. V našem zájmu to svým způsobem není, protože se pak nepochybně zkomplikuje prodej některých produktů s ratingem 18+ (kupříkladu chystaného Scarface, vulgárnější hru jsme ještě opravdu neviděli!) a tím i lehce poklesnou prodeje. Myslet si, že kupříkladu Grand Theft Auto hrají a budou hrát pouze osmnáctiletí a starší, by však bylo dosti naivní.
Mají někteří prodejci (např. supermarkety) vlastní politiku ohledně prodávání her, kterou na vás přenášejí (např. v USA Wal-mart) a nechtějí tedy prodávat hry označené zahraničním ratingem jako M nebo AO?
Jan Herodes, Cenega: Ne, žádné požadavky na označování her od supermarketu u nás nejsou.
Chalid Himmat, CD Projekt: U nás jsme se s tím zatím nesetkali. Dobrovolné optimalizaci distribuce se však nevyhneme. Kupříkladu do prodejen specializovaných na produkty pro děti (Pompo a Puntanela) dodáváme převážně hry zaměřené na tuto cílovou skupinu.
Jak vidíte budoucnost ratingu her vzhledem k Windows Vista? Máte v plánu zavést rating podporující Vistu v českých mutacích zahraničních her?
Jan Herodes, Cenega: Připadá nám to, jako dobra cesta k získání kontroly nad tím, co dělají
děti s počítačem. Nejde jen o hry, ale i o internet. V současné době jsou již možnosti rodiči kontrolovaného přístupu dostatečné, ale bohužel velice náročné na správu. Speciálně v situaci, kdy dítě ví o nastavení a práci s počítačem daleko více, než rodiče. Proto tuto vlastnost Windows Vista vítáme. A opět, zavedení již fungujícího PEGI, se kterým Vista bude určitě počítat, je výhodnější než lokální pravidla.
Chalid Himmat, CD Projekt: V našem případě je to velice prosté, až na Zaklínače CD Projekt nevyvíjí žádné produkty, pouze je lokalizujeme. Nemůžeme do samotných her zasahovat ani cokoliv měnit. Pokud tedy hra podporuje nějaké funkce, musíme je zachovat i pro náš region.
Závěrem
Rating her je bitevním polem politiků, lobbyistických organizací, distributorů a prodejců videoher, rodičů i samotných spotřebitelů, kde informace a fakta mnohdy trpí. Věčná debata o tom, jaké hry jsou vhodné pro jakou věkovou skupinu lidí, je vedena s nepříliš velkou erudicí a jednotlivé systémy hodnocení jsou zvláště v USA pod palbou politických stran i jednotlivých politiků, různých náboženských organizací, potrhlých právníků a dalších. Rating přitom může rodičům pomoci při výběru her pro děti a ačkoli se občasným chybkám (u GTA: San Andreas a Oblivionu) nevyhne, v objemu hodnocených her je to mizivé procento. Rating nezávislý na státu a „dobrovolně-povinný“ v rámci samoregulace průmyslu, je asi nejlepším způsobem, jak za prvé naznačit rodičům, jaká hra bude pro jejich ratolest (ne)vhodná a za druhé, jak ochránit samotné výrobce i distributory her před žalobami a nekonečnými a nekonečnými soudními spory.
