Hrej.cz Článek

Q&Hrej - Jaké máme herní zlozvyky?

redakce-hrej-cz
Redakce Hrej.cz
8. 3. 2021 11:45 6 Sdílej:

Každý má nějaké zlozvyky, a to i při hraní her. Hromadění haraburdí, pedantské prozkoumávání lokací, šikanování NPC... Jaké máme my?

Reklama
Reklama

Ať chceme nebo ne, při hraní si vytváříme různé návyky. Někdo hry probíhá, někdo vysbírává každý kout. Někdo hraje zásadně jen za postavy opačného pohlaví, jiný může hru vypnout jen po ukončení mise. V redakci jsme zamysleli nad tím, které zlozvyky jsme si během let hraní přivodili, a jak nás ovlivňují.

JAKUB ŠTĚPÁNEK - PLNÉ KAPSY, BEZ UŽITKU

Můj největší zlozvyk je asi neochota jen tak něco vyhodit. Však to sami znáte – co kdyby se to mohlo ještě někdy hodit? V bytě máme plné skříně různých krámů, ať už jde o poškozené kabely, nefunkční elektroniku, všemožné redukce a tak dále. Ani si nevzpomínám, kdy se mi skutečně vyplatilo, že jsem si věci schoval.

Sbírám úplně vše, i prázdné plechovky, lahve, šutry, neodolám ani poškozeným předmětům, miluji zlomené násady, nepoužitelné zbraně a děravé košile.

To samé se bohužel přenáší i do videoher. Problém nastává v titulech, které vyžadují práci s inventářem. Ten je totiž v mém případě neustále plný. Sbírám úplně vše, i prázdné plechovky, lahve, šutry, neodolám ani poškozeným předmětům, miluji zlomené násady, nepoužitelné zbraně a děravé košile. Nejhorší jsou váhově či prostorově omezené inventáře, to se pak klidně na půl hodiny zaseknu a přemýšlím, co bych měl vyřadit. Zbytečné krámy s sebou vláčím, abych pak u obchodníka obdržel pár smutných halířů.

Ale ani když vidím, že se opravdu nevyplatí dělat byznys s takovým bordelem, stejně při další příležitosti cpu do batohu nové smetí. Protože co kdyby... Co kdyby se to jednou mohlo hodit.

ALEŠ TIHLAŘÍK - MODELOVÉ A MODELKY

O tom, že v RPG hrách vždycky mermomocí potřebuji splnit všechny úkoly, vybrat veškeré truhly v dohledu a prošmejdit každý kout mapy se zarputilostí, s jakou čilé důchodkyně v Prostřenu prolézají šatní skříně svým sokyním, jsem se zcela jistě zmiňoval již dříve. Jedním z mých dalších zlozvyků, který v titulech onoho ražení také velmi rád praktikuji, je trávení nesmyslného množství času s vytvářením postavy.

V editoru postav jsem tak schopen strávit i nižší jednotky hodin, a nejnovějším příkladem budiž Cyberpunk 2077, kde jsem „pipláním“ své V zabil kouzelné dvě hodiny. A proč zabil, ptáte se? Inu, Cyberpunk je hra z pohledu vlastních očí, svou postavu tak vidíte jen ve chvíli, kdy se díváte do zrcadla. A jelikož se mi v zrcadle postava díky chybě zobrazovala výhradně nahá a bez vlasů, tak jsem si ji pořádně neužil ani tam.

U her, ve kterých svou postavu vidíte v jednom kuse, se mi zase naopak stává, že nevědomky vybuduji naprosté monstrum. Pravidelně si toho ale všimnu až po nějaké době, po které se mi hra již nechce znovu rozehrávat. Takovým defektem trpěl kupříkladu můj Shepard z prvního Mass Effectu, který sice zepředu vypadal jako švarný junák, ale z profilu nápadně připomínal sochy z Velikonočního ostrova. Vlastně si dodnes snažím namluvit, že mě série Mass Effect nechytla právě z důvodu, že jsem se v ní pravidelně musel převtělovat do lehce deformovaného hrdiny. S jistotou to však říci nemohu. Pravda je někde tam venku…

TADEÁŠ PEPŘ - OPTIMALIZUJEMEEE

Podobně jako Kuba trpím problémy s nesmyslným hromaděním předmětů. V mém případě jde především o ty "konzumovatelné", tedy různé elixíry a potiony. Často raději bídně zhynu, než abych vylokal jeden z 846 léčivých nápojů, které se topí někde v inventáři, nemluvě o maně, kterou přeci k přežití nutně nepotřebujete. Například batoh mého pokémonního trenéra bývá v pozdějších fázích hry nabušený kompletní sbírkou všech consumables, které lze ve hře objevit a získat, snad s výjimkou pochutin, které dodávají příšerkám zkušenosti.

Abych ale přišel i se svým vlastním, zmíním mou absolutně nepřekonatelnou potřebu optimalizovat, i za cenu toho, že ve výsledku o žádné ušetření času nejde. Prvním krokem je používání rychlého cestování, které prostě používám pořád. Krásným příkladem jsou poslední tři díly Assassin's Creed, kde jsem se naučil naprosto přesně kalkulovat, která kombinace záchytných bodů mi přinese největší časovou úsporu. 

Pokud necháte Jindru bloudit po vlastní ose, dokáže vás vytrestat po zuby ozbrojená banda kumánů.

Rychlé cestování jsem mohutně využíval i tam, kde vás od něho autoři vyloženě odrazují, například v Kingdom Come: Deliverance. Pokud necháte Jindru bloudit po vlastní ose, dokáže vás vytrestat po zuby ozbrojená banda kumánů. A tím se obratem dostáváme k druhému kroku optimalizace - přelevelování. Stačilo, několika hodinami pytlačení zajíců a šikanováním Bernarda, Jindru vyšlechtit v neporazitelného poloboha a kumáni neměli šanci. Rychlé cestování bylo hned o pár řádů pohodlnější...

TOMÁŠ ROSA - DLOUHOPRSTÝ BANDITA

Pusťte mě k RPG, střílečce, rogue-like, strategii, skákačce, simulátoru, závodní hře s otevřeným světem nebo adventuře a já vám slibuju, že poctivě projdu všechny místa do posledního koutu a poberu všechno, abychom se měli líp! Koukám, že do politiky se hodím na výbornou… Jinak třeba diváci Prostřena tohle znají pod tradiční a velmi otravnou hláškou „šmejděníčko, šmejdění“.

Nemůžu si prostě pomoct, ale fakt musím ve všech hrách obrátit každou místnost nebo oblast na ruby, abych náhodou někde neminul nějaký raritní a mocný předmět. Z osmdesáti procent ale posbírám jen cetky a vždy vím, že to tak dopadne. Asi trpím nějakou herní kleptomanií. Máte to taky tak nebo jsem takhle jediné narušené individuum?

Je potřeba rychle upozornit krále před chystanou vzpourou! Jasně, jen prolezu každý dům v téhle vesnici a hned mu to řeknu. Je to poměrně úsměvná představa, když si takové chování promítnete do reálného života. To tahle cestou do práce bez pozvání vlezete každému do bytu, poberete jídlo, talířky, vidličky, videohry, konzoli, zatím co paní domácí vaří bramboračku, a když projdete kolem ní, optá se vás: „Need something?“ 

Že tím natahuju zbytečně hratelnost o hodiny a hodiny mi nevadí… teda když za to ta hra fakt stojí.

Nicméně hry to dovolují, tak proč to nedělat že, jo? U nejbližšího poctivého obchodníka to otočím v nějaké ty zlaťáky, za které pak koupím pěkně vostrej meč nebo mapu s pokladem, abych mohl ještě víc šmejdit. Že tím natahuju zbytečně hratelnost o hodiny a hodiny mi nevadí… teda když za to ta hra fakt stojí.

A taky mám ještě jeden zlozvyk, který není určen mladšímu publiku. Musím vypít všechen dostupný alkohol… ale mám to tak jen ve hrách… samozzzř-řejmě! *škyt*

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz