Památné okamžiky závodních her - 2. díl

Chvíle hodné k zaznamenání se objevují nejen v akčních a dobrodužných hrách, ale "kupodivu" také v závodních simulátorech. Adrenalin, vzrušení a skvělé pocity z jízdy v krásných vozech se přece také nezapomínají. Voní-li vám benzín, přečtěte si i druhý díl našeho tématu, který se obrací za památnými momenty v závodních hrách.

I´m in!

Race Driver GRiD - kokpit

Narozdíl od televizních reklam netuším, co udělá vašemu bříšku dobře, ale zaručeně vím, co ho důkladně naklepe. Je to herní kokpit v Race Driver: Grid. Neexistuje snad žádná jiná hra, ve které by pohled z interiéru poskytoval tak sugestivní závodnické pocity a tím pádem i násobil atraktivitu hry.

Žádný jiný kokpit nemá napříkald tak skvěle rozpohybovanou kameru. Na brzdách vám díky ní doslova spadne brada a při zrychlení si zas pochroumáte zátylek. A žádný jiný kokpit svým lomozem také nevzbuzuje tolik vzrušujících pocitů z rychlosti i virtuálního nebezpečí. Rachot, skřípání, skučení, pohupování... to všechno byly ty nejvytříbenější vlastnosti, které z obyčejné herní kastle udělaly v Gridu dokonalou virtuální realitu.

Původní Grid měl spoustu drobných mušek, ale jakmile jste zapojili volat a vnikli do útrob závodního speciálu, přestal pro vás svět venku existovat.  Při spojení interaktivního kokpitu s hecováním šéfa týmu jste hráli skutečně tu nejlepší závodní arkádu  bez ohledu na to, že jízdní vlastnosti už nijak neoslňovaly.

Podle Codemasters však není interiér to, co by hru prodávalo, a tak se s kokpitem v novém pokračování už nesetkáte. Inu, kdyby byly paradoxy na prodej, uživí se Codemasters i jako obchodníci.

Bulíkův případ

GTA IV – Honičky snů

Špinavý městský vzduch prosycený spáleným benzinem a ještě spálenějšími pneumatikami - lepší atmosféru si pro automobilovou honičku asi nelze představit. Spolehlivou továrnou na takovéhle ovzduší byla vždy série GTA. K epickým honičkám jako z Bullittova případu měla ty nejlepší předpoklady: disponovala ideálním prostředím a namětem kriminálního děje.

Vůbec nejlepší byla na GTA IV možnost uspořádat honičky nejen podle scénáře příběhových úkolů, ale i naprosto spontánně při „nevinných“ projížďkách městem. Milujete-li překvapivé adrenalinové akce, se sérií GTA se zkrátka nespletete. Ovšem nejlíp uděláte se čtvrtým dílem. Použitelná fyzika aut a kolizní model udělaly z téhle hry doslova magnet na stíhací manévry. Těžko vybrat jeden konkrétní případ, když skoro každá mise končí rychle a zběsile, smiřte se s konstatováním, že všechny dohromady dělají tuhle hru mnohem lepší, než by byla bez nich. Neláká vás, zahrát si čtyřku znova?

Podej mi třináctku

Street Rod  - tenkrát v dílně

Když jsem hrál poprvé Street Rod, přepadla mě deprese. Naprostá většina hry se totiž odehrávala v noci. V deseti letech jsem to nechápal. Až mnohem později jsem zjistil, že pouliční závodění se za dne praktikuje jenom v Mexiku a tam ještě i s ukradenými dětmi na zadním sedadle.

Brzy jsem ale na závodění ve Street Rodu zapomněl, protože to hlavní se odehrávalo v garáži. Tam jsem se stával umaštěným Bédou Hudečkem, který přes den leží pod autem, aby z něj v noci na bulváru dělal machry na kolemjdoucí nány. Street Rod byl prostě takový americký chopper, akorát na čtyřech kolech.

Pod auta směřovala veškerá genialita hry. Detailně jsem opravoval motory, tuningoval výfuky, leštile karoserie a občas výsledky své prácel prodal na inzerát, aby bylo na něco lepšího.

A když mi jednou do garáže najela vysněná Corvette s upraveným sáním, stal se pro mě Street Rod nadlouho králem motoristického fetišismu. To smlouvání o ceny, hledání v inzerátech a ruční utahování šroubků mi vlastně pomohlo vytvořit si k autům otcovský vztah. Jaký to kontrast oproti dnešním arkádám! Pro samou záplavu různých modelů si některé z nich ani pořádně neprojedete. Ale takový už je vkus dnešních hráčů…

Na tajné projížďce

Need for Speed: Porsche - Intro

Bývaly doby, kdy herní intro platilo za velmi důležitý kus řemeslné práce. Podle jeho kvality se dokonce odhadovala i celková úroveň samotných her, a tak se hodnocení filmečků dostávalo i do recenzí.

Ta doba už je ale pryč. Mnoho současných her dokonce svůj video-úvod ani nemá. Některé rovnou skočí do první mise, jiné použijí jen něco málo interaktivního do pozadí hlavního menu. Vraťme se ale do devadesátých let, kdy bylo intro stejně důležité jako třeba herní grafika a naše téma o výrazných momentech závodních simulací symbolicky uzavřeme titulem, který měl jednu z nejlepších úvodních upoutávek a zároveň už v našem výčtu jednou byl. Je to NFS: Porsche Unleashed. Prohlédněte si video z doby, kdy herní intro pořád ještě něco znamenalo.