Nejzajímavější události E3 - 1. část

Reklama

Nejen velká herní odhalení a spousta reklamy tvoří podstatu herního veletrhu. Je to spíš součet všemožných neočekávaných událostí, vedlejšího programu i zdánlivě nesouvisejícího dění, co si návštěvníci odnesou v paměti a co tvoří odlišný zážitek z každého ročníku. Z minulých ročníků Electronic Entertainment Expo jsme se rozhodli vybrat nikoliv objektivně nejdůležitější události, ale spíš směsku zajímavostí, zvláštností a charakteristických epizod. Tak, abyste i vy mohli nasát atmosféru, kterou suché zpravodajství o nových hrách nemůže zprostředkovat.

1995 – Nekonečný mejdan

Co jiného definuje vrcholnou akci zábavního průmyslu lépe než večírky ve velkém stylu a spousta atrakcí. Hned v úvodu první E3 v tomto směru exceloval obrovský mejdan Nintenda, který k velkému překvapení zbytku Ameriky rozjel slavný zpěvák Seal, jehož písnička zazněla na konci filmového trháku toho roku – Batman Forever. Firma Acclaim zase kromě hordy modelek vytáhla dva silné trumfy v podobě aktuálního Batmobilu a motorky Soudce Dredda. O možnost nechat se vyfotit na Polaroid s děvčaty i oběma stroji se lidé skoro prali.

Nic z toho se ovšem nevyrovnalo po všech stránkách megalomanské prezentaci Sony, jež poprvé představila svojí přelomovou konzoli PlayStation. Do výstavy údajně vrazila bezprecedentní 4 miliony dolarů a hlavní hvězdou nebyl nikdo jiný než Michael Jackson, který nezpíval, netančil, ale prostě pařil. Do dějin vstoupil také Steve Race s nejúspěšnějším projevem v poměru cena/výkon v historii lidstva. Jeho prostý výrok „299“ shrnující nečekaně nízkou cenu PlayStationu vyvolal u publika doslova explozi emocí.

1996 – Cenová válka v přímém přenosu

O rok později dostali všichni návštěvníci názornou ukázku, jak funguje tvrdý byznys v praxi. Sony zůstalo věrné svojí strategii šokantních oznámení a okamžitým hitem se stalo prohlášení, že cena PlayStation spadne o celou třetinu na 199 dolarů. To byla pro konkurenční firmy pořádně studená sprcha, a přestože se nejdřív tvářily, že se vlastně nic nestalo, moc dlouho jim to nevydrželo.

Nejdříve zareagovalo Nintendo, které už na konci prvního dne ohlásilo úpravu ceny u Nintenda 64. Sega sice zdánlivě dokázala udržet nervy na uzdě, ve skutečnosti se ale vrhla do horečnaté práce. Už druhý den ráno pobíhala po areálu Angela Edwards z PR oddělení s balíkem inkoustem vonících plakátů s nápisem „Nyní jen za 199 dolarů“. Když prý zástupci Sony viděli její snažení, chudák Angela si vysloužila jen nemilosrdnou větu „You’re pathetic”.

1997 – Radikální reklama

Nejpodivnější událost ročníku 1997 se paradoxně odehrála zcela mimo zdi výstavního areálu. Týden před akcí dostali někteří novináři domů balíček s kazeťákem a fotkami drsných můžů v černých oblecích. Vzkaz na pásce byl šokující – malá skupina radikálů chystá spiknutí a plánuje převzetí kontroly nad herní branží. Následoval telefonát na cizí číslo, kde tajemný hlas zvědavce poslal na letiště dívat se po plešatém muži s bílým karafiátem. Tam začala celá akce dostávat grády, když k novináři přišel okatě falešný Hare Krišna (gumová pleška a prostěradlo kolem těla) s karafiátem.

Následoval další vzakz, který dotyčného dovedl před výstavní prostory E3. Odtud si ho pro změnu vyzvedl chlapík ve zkrvavené řeznické zástěře a odvedl ho do nedalekého mrazírenského vozu, zatímco se kolem motali podivní agenti. A hle, uvnitř auta byl za salámy schován počítač a hra Manhattan Project od týmu Radical. Uznejte sami, že tohle je snad nejšílenější PR kampaň v dějinách. Hra nakonec nikdy nevyšla, díky přítomnosti mimo areál ale Radical alespoň neplatili poplatek za pronájem plochy (vážně).

1998 – Novináři na mušce

Velké firmy už si v téhle době celkem jasně uvědomily důležitost médií pro své marketingové cíle. Nesnažily se to také nijak skrývat a asi byste těžko hledali akci, na kterou novináře z letiště vozí obscénní limuzíny Hummer. Jenže přestože bylo všechno zdánlivě velmi otevřené, pro pár vyvolených bylo připraveno ještě mnohem víc. Vybraná skupina byla pozvána do utajených prostor společnosti Sega, kde jim byl s neobvyklým předstihem představen chystaný Dreamcast. Všem ihned učaroval grafickými detaily prostředí, a přestože nikdo ze zúčastněných nesměl ani ceknout o tom, co viděl, Sega si je tímto odvážným projevem důvěry jistě získala na svou stranu.

1999 – Ta pravá Amerika

Přestože E3 z velké části vládnou asijské firmy, vždycky si dokázala zachovat nezaměnitelný americký aspekt. A kde jinde to dokazovat lépe než v Los Angeles (pravda, snad kromě Las Vegas), kam se výstava v roce 1999 vrátila. V malém ringu Electronic Arts se předváděl slavný wrestler Bill Goldberg a zápasů se zúčastnili i další členové wrestlerské špičky. Nechyběl ani neméně populární box, který zase reprezentoval slavný ringový vyvolávač Michael Buffer, jehož (licencovaná!) hláška „Let’s get ready to rumble!“ dala jméno boxerské sérii Ready 2 Rumble a návštěvníky E3 dokázala bojovnou intonací pořádně rozhicovat.

2000 – Hněv lidu

Producenti her byli už od poloviny 90. let pod tlakem politických i nezávislých skupin, kterým vadila násilná povaha jejich produktů. V Kongresu zasedaly komise, byla přijímána nejrůznější ustanovení, média nešetřila kritikou a vůbec, byl to docela opruz. Obzvláště poté, co se odehrály první tragické přestřelky teenagerů na chodbách středních škol a obětí nového fenoménu začalo přibývat.

Dlouhodobý tlak vyvrcholil po nechvalně proslulém incidentu v Columbine, kde řádění po zuby ozbrojených puberťáků nepřežilo dvanáct studentů a učitel. E3 konající se sotva půl roku po této události proto neušla pozornosti a samotná herní výstava se pak vůbec poprvé stala terčem demonstrací a protestů naštvané veřejnosti vyzbrojené transparenty.

2001 – Démon alkoholu

E3 si pochopitelně nemohl nechat ujít ani Microsoft se svým Xboxem. Jeho největší konkurent, kdo jiný než Sony, se však ihned ukázal jako nebezpečný protivník. Prezentace Xboxu byla naplánována na poměrně brzké ranní hodiny hned na úvod programu. To opravdu nebyl dobrý nápad, neboť večer před tím se konal proslulý mejdan Sony, který byl již tradičně pořádně velkolepý a ujít by si ho nechal jenom blázen. Vy, kteří znáte nějakého toho novináře, už asi tušíte výsledek. Většina žurnalistů se ztřískala takovým způsobem, že buď nedorazili vůbec, nebo byla jejich mentální aktivita na úrovni návštěvníků pískoviště. Průšvih ještě dorazily časté chyby v představovaných hrách a vůbec problematická funkčnost celé konzole.

Sledujte náš E3 2009 speciál: původní videa z LA, dojmy Martina Bacha a Pavla Dobrovského, komentované fotografie, Twitter feed a záplavu novinek, trailerů a screenshotů.

Reklama