Hrej.cz Článek

Námitka! Připomeňte si nechvalně proslulé soudní kauzy z herní branže

jakub-stepanek
Jakub Štěpánek
6. 5. 2021 17:20 2 Sdílej:

Seznam kapitol

1. ZÁVISLÁK, DIKTÁTOR, PIRÁT A HACKER 2. TO JE MOJE! 3. PŘÍLIŠ MNOHO NÁSILÍ A ZASE TEN EPIC

I svět videoher je plný sporů, o kterých často musely rozhodovat nezávislé soudy. Pojďme si tedy připomenout ty nejznámější kauzy.

Reklama
Reklama

Rozepře mezi společnostmi Apple a Epic Games se posunula do další fáze, došlo totiž k prvnímu veřejnému slyšení před soudem, který bude posuzovat, zda Apple náhodou  nezneužívá své pozice na trhu. Slyšení se nevyhnulo bizarním situacím, krom proslovů zástupců obou stran totiž byly slyšet také výkřiky malých dětí, které odhodlaně orodovaly za Fortnite.

Zatím to vypadá, že se tahanice zařadí mezi další známé soudní spory z herní branže. V minulosti se objevily humorné kauzy, najdou se ale také vleklé bitvy o cenné duševní vlastnictví nebo odstrašující exemplární tresty. Pojďme se tedy podívat na ty nejzajímavější.

JEDNOTLIVCI VS. VELKÉ FIRMY

Velmi těžké to samozřejmě mají jednotlivci, kteří se (mnohdy na vlastní pěst) snaží bojovat proti velkým firmám. Na jedné straně máme velmi omezené časové a finanční možnosti, na straně druhé dobře financovanou armádu právníků. To si pak člověk podobné výpady rozmyslí. I tak se ale takové případy objevují. 

Jedním takovým nešťastníkem je třeba Craig Smallwood. V roce 2010 zažaloval jihokorejskou společnost NCSoft stojící za proslulým MMORPG Lineage 2. Právě v této hře strávil Smallwood více času, než by sám chtěl. V žalobě uvedl, že v období mezi léty 2004 a 2009 nechal ve hře každý den minimálně 11 hodin. Dále tvrdil, že si na virtuálním životě vybudoval závislost, a to v takové míře, že brzy nebyl schopen vstát z postele, obléknout se, zanedbával základní hygienické návyky a komunikaci s rodinou a přáteli, Lineage 2 dokonce neváhal přirovnat k heroinu. NCSoft podle něj na takové riziko dostatečně neupozornil. Soud však žalobě nevyhověl, místo toho Smallwoodovi doporučil odbornou léčbu.

Ještě bláznivěji působí snaha panamského diktátora Manuela Noriegy, který se objevil i jako hlavní sadistický záporák v Call of Duty: Black Ops II. Postěžoval si, že ho negativní vyobrazení ve hře poškozuje. Vrchní soud v Los Angeles nicméně rozhodl, že tvůrci nepostupovali v rozporu s právem na svobodou projevu. Právník Rudy Giuliani zastupující Activision se v této souvislosti vyjádřil, že jde o důležité vítězství nejen pro tvůrce série Call of Duty, ale i pro všechny další subjekty zábavního průmyslu. Asi netřeba dodávat, že se radoval i Bobby Kotick, výkonný ředitel společnosti Activision Blizzard. 

Postava Manuela Noriegy v Call of Duty: Black Ops II
Postava Manuela Noriegy v Call of Duty: Black Ops II

Na Activision dorážela i americká rocková skupina The Romantics, důvodem bylo použití skladby “What I Like About You” ve hře Guitar Hero Encore: Rocks the 80s, která vyšla v roce 2007. Activision se bránil písemným povolením k užívání písničky, které hudebníci vystavili. Detroitské uskupení kontrovalo tím, že se skladba z videohry až příliš podobá originálu, což ostatně sami vývojáři zamýšleli. Soudce se nakonec přiklonil na stranu Activisionu. To umělce neodradilo, následně se snažili vysoudit vyšší provizi z prodejů hry, ani druhý pokus jim ale nevyšel.

KORPORÁT VRACÍ ÚDER

Existuje samozřejmě i několik kauz z opačného gardu, tedy těch, kdy se velké firmy rozhodly zakročit proti jednotlivcům. Nutno podotknout, že i v těchto případech většinou “goliášové” odcházejí od soudu v pozici vítězné strany. 

O výše zmíněný exemplární příklad se postaralo Nintendo, které je známo nulovou tolerancí k neoprávněnému nakládání s jeho tituly. Oním opovážlivcem se stal James Burt. V předstihu se totiž dostal ke kopii New Super Mario Bros, načež udělal asi nejhorší rozhodnutí svého života, když část hry nahrál na internet. Už jen vzhledem k tomu, že tehdejší novinka ještě ani nedorazila do obchodů, způsobil Nintendu velké ztráty, což společnost samozřejmě nenechala jen tak. Došlo sice k mimosoudnímu vyrovnání, Burtovi však bylo nařízeno zaplatit 1,5 milionu dolarů jako kompenzaci ušlého zisku. Tím společnost zároveň vyslala jasný vzkaz všem pirátům. Jestli Burt částku již splatil, to není známo. Nintendo si následně neodpustilo zvláštní gesto, když Burtovi poslalo sošku Ganona z limitované edice.  

James Burt sice způsobil obrovské škody, ty jsou ale zanedbatelné v porovnání s rizikem, jaké představuje prolomení operačního systému konzole. O to se postaral George Hotz. Podařilo se mu obejít zabezpečení PS3, načež na internetu zveřejnil hack, který otevřel cestu k možnému spuštění neoficiálního softwaru, včetně pirátských verzí her. Sony samozřejmě okamžitě začala bít na poplach, mladíkovi pohrozila setkáním u soudu. K němu nakonec nedošlo, Hotz však musel slíbit, že už se nikdy nepokusí narušit integritu produktů od Sony. Šikovný hacker na sebe upoutal pozornost také prostřednictvím experimentů s telefony od Applu, následně si ho najal Google, poté co společnost upozornil na kritickou chybu v prohlížeči Chrome.

Existují ale také případy, kdy se do problémů dostali lidé, kteří nepřekročili hranice zákona. Své o tom ví Jim Sterling. Známý novinář se bavil tím, že poukazoval na tituly pochybných kvalit. Často si bral na paškál hry z produkce Digital Homicide, v jednom z videí strhal například titul The Slaughtering Grounds. Studio bylo samozřejmě přesvědčené, že jsou recenze nespravedlivé. Nejprve se snažilo donutit novináře, aby video z YouTube smazal, když s žádostí neuspělo, podalo na Sterlinga žalobu. Tu odůvodnilo tím, že novinář práci studia prachsprostě pomlouvá, jako kompenzaci žádalo 10 milionů dolarů. Soudce nicméně žalobu zamítl. 

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Související články

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz