Minulost a přítomnost leteckých simulátorů
i Zdroj: Hrej.cz
Článek Minulost a přítomnost leteckých simulátorů

Minulost a přítomnost leteckých simulátorů

Aleš Adam

Aleš Adam

6. 8. 2020 16:20
Reklama

Přestože se letecké simulátory postupně dokázaly dostat až do domácností, v rámci herního průmyslu si vydobyly postavení spíše zábavy pro náročné, spolehlivě odrazovaly řadu hráčů a tudíž se nestaly masovou záležitostí. Ač se zdají být někdy neviditelné pro oko běžného hráče, jejich historie je velmi bohatá a Microsoft Flight Simulator patří dokonce k jedné z nejstarších herních sérií vůbec. Úkolem tohoto článku je podívat se na bohatou historii žánru a zhodnotit jeho současný stav a vyhlídky do budoucnosti. Mimo toto téma zcela stojí bojové letecké simulátory, jakými jsou například série IL-2 Sturmovik, Lock On a z něj vycházející DCS World, které by si zasloužily samostatný článek. 

Z BÁJÍ DO REALITY

Snění o létání je nejspíše staré jako lidstvo samo. Není těžké představit si naše předky, jak vzhlíželi k nebi a obdivovali schopnost ptáků a dalších tvorů létat. Tento obdiv se postupně zhmotnil ve výtvarném umění a v příbězích později zaznamenaných v nejstarší literatuře. Objevily se báje o dracích létajících na nebi, o lodích bohů schopných plavit se v mracích vysoko nad krajinou a o hrdinech, kteří se sami vznesli k nebesům. Kdo by dnes neznal příběhy o létajících kobercích, o okřídleném koni Pegasovi či o Ikarovi, kterému létání doslova srazilo vaz?

Člověk byl připevněn do konstrukce a následně vynesen tahem ze země do vzduchu.

Jak je známo, lidé se nespokojili s pouhou chůzí a nezůstali jen u příběhů. Sami se pokusili dostat blíže k nebesům. Sestrojovali umělá křídla a někteří se dokonce pokrývali peřím z přesvědčení, že jim tato velmi odvážná konstrukce pomůže létat. Vystoupali na nejbližší vhodný kopec a odtud se vydali vstříc nebesům. Nepřekvapí, že jejich odvaha a pěkný opeřený oblek ke zdárnému letu nestačily a namísto toho je čekal volný pád a setkání s tvrdou realitou v podobě země. 

DOSLOVA DŘEVĚNÝ ZAČÁTEK

O nějakém více či méně úspěšném létání lidí máme doklady ze starověké Číny, kde se nejméně od poloviny prvního tisíciletí prováděly pokusy na čínských dracích (neplést s bájnými tvory). Člověk byl připevněn do konstrukce a následně vynesen tahem ze země do vzduchu. Někdy se proletěl nebohý voják s úkolem zjistit z výšky pozice nepřátel, jindy bylo létání vyhrazeno lidem jako trest. Z toho lze usuzovat, že tyto okružní lety nemívaly zrovna veselé konce. Podobný způsob létání byl během 19. století znovu zkoušen v Evropě. Tyto čínským draky inspirované konstrukce měly velmi omezené manévrovací možnosti a nízkou nosnost. Navíc neměly vlastní pohon a fungovaly jako kluzáky nevalného doletu. 

Minulost a přítomnost leteckých simulátorů
i Zdroj: Hrej.cz

Za první opravdu vědecké uvažování o létání bývají často považovány nákresy Leonarda da Vinciho, který do detailu zachytil své návrhy létajících strojů. To se psala léta 15. a 16. století. Trvalo ještě přes dvě staletí, než se nad Evropou vznesly první horkovzdušné balony a později vzducholodě, které si pro sebe ukradly celé 19. století. Byť se tu a tam objevil pokus o sestrojení kluzáků a prvních letadel, první úspěšný let opravdového letadla s vlastním pohonem se konal až v roce 1903. Bratři Wrightové nejprve experimentovali s kluzáky a draky, až došli ke konstrukci stroje s vlastním pohonem. Bratři se při pokusných letech střídali. První byl Wilbur, kterému se podařilo letět jen několik metrů, než se zřítil. Na řadě byl druhý z bratrů Orville, jenž urazil neskutečných 37 metrů, což mu trvalo pěkných 12 sekund. Následovalo více jak sto pokusných letů a rozvoj dalších testovacích strojů. Z pár sekund ve vzduchu a pár metrů letu se propracovali na více jak půl hodiny letu a skoro 40 km letové vzdálenosti.   

K potřebě sestrojení cvičného zařízení vedlo velmi kuriózní ovládání prvních letounů La Société Antoinette.

S prvními úspěšnými lety přišla potřeba vymyslet zařízení umožňující pilotům výcvik na zemi. Nejstarší doložené je z roku 1910 francouzské společnosti La Société Antoinette, v té době vyrábějící motory a letadla. Jejich simulátor vypadal jako zjednodušený model letadla přichycený k zemi. Bylo možné se v něm otáčet a simulovat tím různé směry letu. K potřebě sestrojení cvičného zařízení vedlo velmi kuriózní ovládání prvních letounů La Société Antoinette. Stroje této společnosti byly totiž vybaveny, namísto dnes standardní ovládací páky, dvěma koly po stranách pilota, kterými se řídil směr a výška letu. Protože bylo tohle zvláštní ovládání velmi neintuitivní, rychle se objevila zásadní potřeba cvičení ještě na zemi. Podobný typ řízení šlo najít i u dalších letounů. Později byly tyto ovládací mechanismy přesunuty před pilota do pozice dnešních volantů v automobilech a nakonec byly zcela nahrazeny různými pákami, dnes joysticky. Vlastní simulátor postavili také samotní bratři Wrightové pro instruktáž ovládání svých strojů. 

K většímu rozvoji simulátorů došlo během první světové války, během které byla letadla prvně nasazena ve větším počtu do bojových operací. V meziválečné době se s rozmachem letecké techniky zdokonalovaly i simulátory, umožňující nácvik letů s přístroji. K explozi jejich rozvoje došlo po druhé světové válce s rozšířením proudových motorů, s nástupem masové letecké dopravy a s velkým rozšířením letectví obecně. Od té doby se staly důležitou součástí výcviku dopravních a vojenských pilotů. Na simulátoru se připravoval i Neil Armstrong a další členové mise Apollo 11, která vynesla první lidské bytosti na měsíční povrch.

HRA ČI NEHRA, TOŤ OTÁZKA

Ještě než se pustím do objevování historie vývoje virtuálních leteckých simulátorů určených širšímu publiku, chci se krátce pozastavit nad starou otázkou: Jsou letecké simulátory skutečně hry? Odpověď není jednoduchá. Microsoft ten svůj prezentuje od počátků jako hru. Tomu byla přizpůsobena distribuce, ovládání a uživatelské rozhraní. Očekávalo se, že hráč bude chtít hrát a přitom se vzdělá v oblasti ovládání letadel a simulace. Laminar Research, vývojář X Plane, považuje svůj produkt spíše za simulátor, ačkoli se ho snaží nabízet skrze Steam. Lockheed Martin, stojící za Prepar3D sérií, zásadně mluví o svém produktu jako o vizuální simulační platformě a výslovně odmítá označení “hra”. Máme tu tedy tři pohledy a tři možné odpovědi na položenou otázku: Letecký simulátor je hrou, byť se svými specifiky. Nebo je to spíše simulátor, avšak vhodný i pro laické publikum hráčů. Poslední odpovědí je striktní ne - nejde o hry ale o vzdělávací platformy určené pro výcvik. Všechny tři odpovědi jsou relevantní.   

NEJDELŠÍ (HERNÍ) SÉRIE

Když elektrický a softwarový inženýr Bruce Artwick založil v roce 1977 svou společnost Sublogic, těžko mohl někdo předpokládat, že bude stát u zrodu jedné z nejdelších herních sérií vůbec. V roce 1979 jeho Sublogic vypustila do světa letecký simulátor pod jménem SubLOGIC Flight Simulator určený pro Apple II. Později vznikly ještě další díly určené pro Macintosh, Commodore 64, Atari a Amigu. Artwick byl osloven Microsoftem, který od něj koupil licenci a na základě existujícího simulátoru vznikl Microsoft Flight Simulator vydaný v roce 1982, tentokrát pro PC od IBM. Od této chvíle se píše dlouhá historie nejrozšířenějšího leteckého simulátoru vůbec. 

Microsoft Flight Simulator byl postaven na kódu svého předchůdce s tím, že přidal variabilní počasí, střídání denní doby a vylepšil grafickou podobu. V roce 1984 přišel Microsoft Flight Simulator 2, jenž byl opět lepší než předchůdce a podporoval ovládání myší a joystickem. Další novinkou byla podpora RGB monitorů. Microsoft Flight Simulator 3 z roku 1988 vyrukoval s další inovací - možností otevřít více oken s různými pohledy na přístroje, mapu a okolní svět. Také byla prvně rozšířena nabídka letadel - místo jednoho si mohli hráči vybrat ze tří. Následující rok se objevil Microsoft Flight Simulator 4 s nástroji pro vytváření uživatelských modifikací, což vedlo k rozvoji addonů, bez kterých bychom si dnešní svět leteckých simulátorů snad ani nedokázali představit. U dalšího dílu, Microsoft Flight Simulator 5 z roku 1993, byla prvně použita technologie využívající textury, což mělo výrazný dopad na jeho grafiku. Následovalo několik dílů, Microsoft Flight Simulator 6, 6.1, 98, 2000, přičemž u každého docházelo k dílčím vylepšením. 

Po roce 2000 vyšly tři díly Microsoft Flight Simulatoru, na které lze nahlížet jako na už moderní simulátory obsahující vše, co bychom dnes od takového programu očekávali. Pokračování z roku  2002 prvně umožnilo ATC, tedy komunikaci s věží. Navíc využívalo 3D virtuální kokpit. Ten byl sice použit dříve, nyní byl vylepšen a stal se stálou součástí simulátorů Microsoftu. Přírůstek z roku 2004 byl dlouho nejpopulárnějším zástupcem svého žánru. Umožnil stahování informací o aktuálním počasí a jeho následnou simulaci. Pro mnoho leteckých fanoušků bylo ovšem důležitější zlepšení vývojářského prostředí a s tím související boom addonů přidávající nová letadla, letiště a vylepšujících podobu světa. Řada z nich byla a stále je k dispozici zdarma. O oblíbenosti tohoto dílu vypovídá ten fakt, že je stále aktivně používán. Addony vytvořené pro  Microsoft Flight Simulatoru 2004 mají vysokou míru kompatibility s novějším Microsoft Flight Simulatorem X a jsou tedy použitelné přímo, případně vyžadují jen konverzi. Právě Microsoft Flight Simulator X vydaný v roce 2006 je zatím posledním pokračováním

Pro budoucnost FSX byla důležitá dohoda se společností Dovetail Games.

Microsoft Flight Simulator X (zkracován na FSX) se na dlouhé roky stal předním a nejrozšířenějším leteckým simulátorem, jenž se prosadil i do mnoha poloprofesionálních simulátorů s vybudovaným kokpitem. Jeho nejvýznamnější konkurence X Plane byl za ním dlouho v mnoha směrech nejméně o krok pozadu. FSX se držel tradice předchozích dílů - přicházel s dílčími vylepšeními a novým obsahem. Během prvního roku prodal na milion kopií a stal se významnou platformou pro profesionální vývojáře placených addonů v podobě nových letadel a oblastí. Velký zájem slavil rovněž u modderů, kteří k němu vyrobili doslova stovky modifikací od vylepšení vzhledu ranvejí až po celý zástup nových letadel. Právě množství profesionálních a fanouškovských přídavků pomáhalo prodloužovat životnost s léty stále zastaralejšího programu. Péče od Microsoftu se ostatně FSX dostalo jen v prvních letech po vydání. Tehdy vyšlo několik významných opravných balíků a rozšíření. V roce 2009 bylo ovšem uzavřeno Aces Game Studio zodpovědné za vývoj a zdálo se, že bude projekt zcela opuštěn. Téhož roku navíc dojednaly firmy Microsoft a Lockheed Martin dohodu o prodeji zdrojového kódu FSX a o rok později Lockheed Martin vydal svůj první simulátor pod jménem Prepar3D 1.0. Zdálo se, že Microsoft to s leteckými simulátory už moc vážně nemyslí. Byť se v roce 2012 Microsoft pokusil o nové podání létání v podobě poněkud více arkádového Microsoft Flight, tento pokus nevyšel. Flightu se nedařilo a jeho vývoj byl brzy ukončen. Pro budoucnost FSX byla důležitá dohoda se společností Dovetail Games (britští vývojáři zaměření na vlakové a rybářské simulátory)  z roku 2014. Ti následně vydali FSX Steam Edition a rozšířili tím potenciální okruh zákazníků. Steam edice vypadá o trochu lépe, zdá se být lépe optimalizovaná a obsahuje funkční multiplayer. Přes Steam se také začaly nabízet některé addony.        

SIMULÁTOR DO KAŽDÉ RODINY

SubLOGIC Flight Simulator a jeho přímý nástupce Microsoft Flight Simulator razily cestu do domácností běžných občanů. Nebyly ale zdaleka jediné, byť určovaly trendy.

Americká společnost Laminar Research se sídlem v Jižní Karolíně od roku 1995 vydává svůj vlastní letecký simulátor, jehož nejnovější verzí nazývá X Plane 11. Číslovka za jménem ukazuje, že se jedná o úspěšný produkt mnoha leteckými fanoušky upřednostňovaný před létáním od Microsoftu. X Plane si razí svou vlastní cestu a bývá považován spíše za simulátor, než hru. Laminar Research nabízí také verzi pro profesionální piloty, která je oficiálně uznávaná jako výukový program pro reálné adepty. Vývojáři pořádají pravidelné konference o vývoji svého řešení, z nichž jsou některé k dispozici na sociálních sítích. U tohoto simulátoru je patrný velký důraz na simulaci přístrojů a letu, pro X Plane nicméně vyšlo výrazně méně profesionálních i fanouškovských addonů. 

Nemusíte se příliš zajímat o letectví, aby vám bylo alespoň povědomé jméno Lockheed Martin. Tato obří americká společnost je významným kontraktorem americké vlády, podílí se na vesmírném programu, na vývoji zbraňových systémů a je velkým producentem především vojenských letounů - od stíhacích až po taktické bombardéry a nákladní letadla. Právě Lockheed Martin se dohodl v roce 2009 s Microsoftem a odkoupil od něj zdrojový Microsoft Flight Simulatoru X. Po zhruba roce vypustili do světa první díl Prepar3D. Na rozdíl od FSX a X Plane byl a stále je tento program nabízen výhradně jako simulátor pro potřeby výcviku. Sám výrobce dokonce zakazuje nazývat tento program hrou. Jedná se tedy profesionální simulátor, byť cenovkou a distribucí přizpůsobený běžným uživatelům. To znamená, že vás licence nebude stát tisíce dolarů a nemusíte si v obývacím pokoji stavět kokpit. Na Steamu ho ale opravdu nehledejte. V současné době jsou nejpopulárnější verze Prepar3D v3, v4 a v5, kterým se budu více věnovat příště. 

Aerofly FS je stále v aktivním vývoji.

FlightGear je dalším leteckým simulátorem, který si zaslouží zmínku, byť stojí mimo “hlavní trojku”. Ve vývoji je od roku 1997 a narozdíl od své konkurence funguje jako open source program, což znamená, že je jeho kód k dispozici komukoli. Na vývoji se podílí desítky dobrovolníků z celého světa. Za jeho velkou výhodu považuji cenu - je dostupný zcela zdarma. Nabízí také velké množství letadel - rovněž bez nutnosti cokoliv platit. Vzhledem ke svému původu a vývoji však není zrovna tím nejlépe vypadajícím simulátorem. Na druhou stranu, letový model má svoje kvality a využívají ho některé univerzity po celém světě. 

Minulost a přítomnost leteckých simulátorů
i Zdroj: Hrej.cz

Přestože je Aerofly Flight Simulator ke koupi na Steamu několik let a nabízí také verzi pro mobilní zařízení s Androidem a iOs, působí velmi nenápadně, až neviditelně. Na Steamu si odnáší smíšené hodnocení - častou kritikou je, že narozdíl od konkurence neobsahuje celý svět, ale jen několik vybraných oblastí. To je pochopitelné, neboť za vývojem stojí malá německá společnost IPACS včele s dvěma nadšenci do letectví Dr. Torstenem Hansem a Dr. Marcem Borchersem. Tato společnost se v minulosti podílela na vývoji addonů pro jiné letecké, a také autobusové a vlakové simulátory. Na mobilních zařízeních má naopak pozitivní hodnocení a s cenovkou pod 10 eur je přijatelnou volbou pro ty, co se chtějí věnovat létání na svém telefonu. Velká desktopová verze stojí 60 euro, což už je vzhledem ke konkurenci poměrně odvážné nacenění. Aerofly FS je stále v aktivním vývoji. Pracuje se na nových modelech letadel a mapa se rozšiřuje o nové, placené oblasti. Vzhledem ke zkušenostem a profesionální zdatnosti lidí stojící za tímto projektem bych vývoj rozhodně doporučil sledovat. Možná se jednou stane zajímavou alternativou virtuálního létání.

V druhé části se zaměříme na současnou situaci na trhu simulátorů a na budoucnost, která virtuální piloty s nejvyšší pravděpodobností čeká.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama