Jak se hraje na ovladači Razer Wolverine V2 Pro? Je to opravdu drahá hračka pro opravdu hardcore hráče
Razer Wolverine V2 Pro představuje naprostou špičku third-party konzolových ovladačů, což odráží především vysokou cenou. Dokáže si ji obhájit?
Je to vlastně trochu paradoxní. Od doby, kdy jsem začal zase aktivněji hrát na konzolích, tedy před zhruba dvanácti lety, jsem vždycky dával přednost first-party ovladačům určeným přímo pro konkrétní kus hardwaru. U Xboxu jsem tedy zásadně využíval xboxový gamepad a k PlayStationu sedal s DualShocky nebo DualSense. V poslední době se mi ale do rukou dostává stále větší množství nástrojů třetích stran. Ty jsem měl zafixované jako nevzhledné, plastikové bootlegy, které prostě nedosahují úrovně primárních ovladačů, ve skutečnosti jde ale spíše o alternativu, jak si hraní výrazněji ozvláštnit nebo zpřístupnit. Ostatně to v poslední době dovolují i velcí konzoloví výrobci se svými prémiovými řadami ovladačů Elite a Edge.
Do ruky se mi dostal také Razer Wolverine V2 Pro, se kterým se tyto dva světy v podstatě protínají. Na jedné straně jde o alternativní third-party ovladač pro konzole PlayStation. Zároveň ale nabídkou technologií (a inu, i cenou) jasně spadá do kategorie prémiového hardwaru. Stojí tedy za pořízení?
KONZOLOVÝ ROSOMÁK
V krabici s ovladačem najdete kromě samotné periferie jen potřebný dongle pro bezdrátové připojení, opletený prodlužovací USB - USB-C kabel, dva vyměnitelné kloboučky na analogovou páčku a nějaké to čtení. Tady hned poprvé narazíme na zdaleka nejzásadnější problém Wolverine V2 Pro, totiž jeho cenu. Při čtení recenze je nutné brát v potaz, že tahle hračka stojí astronomických zhruba 7500 korun. Je tak s obrovskou rezervou nejdražší gamepad na trhu, nehledě na platformu. Zmíněný DualSense Edge stojí o 1500 méně a třeba Elite Series k Xboxu pořídíte za méně než poloviční cenu. Jiné third-party prémiové ovladače se pohybují v podobné cenové hladině a za klasické DualSensy a Xbox Controllery zaplatíte něco mezi tisícem a dvěma tisíci korunami.
Při tom vědomí je trochu škoda, že v balení najdete jen pár výše zmíněných drobností. Bývá celkem zvykem, že v krabici nechybí třeba cestovní pouzdro nebo větší množství vyměnitelných prvků, tady se ale ničeho podobného nedočkáte, což je citelné zklamání.
Dojem může napravit alespoň celkový dojem ze zpracování ovladače. Na první pohled je vidět, že jde o poctivý kus hardwaru. Není to lehká plastová hračka, což je dojem, kterým působí jiné konkurenční third-party periferie. Potěší robustní pogumované páčky, kovová konstrukce interaktivních prvků, na pohled velmi bytelná dotyková ploška i příjemné zpracování uchopitelných ramen. Zase je ale fakt, že ovladač zdaleka nepůsobí tak luxusním dojmem, jako Edge nebo Elite, které sází třeba na kovové spouště, D-Pady nebo přídavná tlačítka. Wolverine V2 Pro místo toho nabízí docela elegantní RGB linii táhnoucí se celým tělem ovladače.
PRO TVRĎÁKY
Faktem ale je, že není až tak důležité, jak ovladač vypadá, pokud se na něm dobře hraje. Z hlediska ergonomie je ovladač překvapivě masivní, ale drží se velmi příjemně. Logicky nadchne příznivce analogového layoutu Xboxu, tedy s prohozenou pozicí levé analogové páčky a D-Padu. Já asi pořád dávám přednost klasickému xboxovému ovladači, z toho hlediska ale nemám větší výhrady.
Naopak obrovská pochvala míří na pozici zadních tlačítek, které jsou u prémiových ovladačů v zásadě standardem. Wolverine V2 nabízí čtyři a jsou ve velmi dobře přístupném, ale zároveň nepřekážejícím místě. U většiny konkurence jsem měl problém s tím, že jsem makro tlačítka při intenzivním hraní mimoděk mačkal, v tomto případě ale nepřekážejí a navíc mají poměrně silný odpor, takže prakticky nemůže dojít k nechtěnému stisku. Navíc je doplňuje ještě další pár makrovatelných prvků umístěný mezi spouště a nárazníky. Tam už nějaké to náhodné stisknutí hrozí, ale jde spíše o zvyk pokládat na bumpery celou délku prstů a ne jen jejich konečky.
V zadní části najete také spínače pro přepínání mezi režimy (wireless/kabel a PS5/PC) a hlavně dva zámky pro zaseknutí spouští. Ty tak můžete používat klasicky analogově, třeba pro závodní hry, nebo jako klikací prvek v zájmu rychlejší reakce třeba při střílení. Například Ege nabízí ještě jedno nastavení mezi, které by mohlo hardcore uživatelům chybět, pro casual hráče je ale bezpředmětné, takže to zřejmě nebude zásadnější problém.
Ovladač je velmi přesný, reaktivní, dobře a pohodlně se drží
Další možnosti úprav pak skrývá mobilní aplikace, kde lze přemapovávat tlačítka, upravovat mrtvá zóna páček, měnit barvu podsvícení a vytvářet předpřipravené profily pro různé žánry her.
Pocit z používání tlačítek je velmi příjemný, upozornil bych snad jen na trochu hlasitější bumpery. Překvapivě uspokojivá je čtveřice akčních tlačítek, přičemž jejich odezvu bych rád viděl i u konvenčních ovladačů. Naopak mríný strach vzbuzuje konstrukce analogových páček. Ta je sice, jak už jsem zmínil, příjemně robustní a kovová. Navíc využívá magnetického přichycení pro výměnu kloboučků. Jde ale o potenciometrovou konstrukci s deklarovanou životností zhruba 400 hodin a žádnou možností výměny. V kontrastu s extrémně vstřícným modulárním systémem Edge je to za vysokou pořizovací cenu další velké zklamání.
Další nepříjemnou překážkou je nutnost využívat přibalený dongle pro připojení ke konzoli PlayStation 5. Tu tak nemůžete ani probudit ze spánku stisknutím “domácího” tlačítka. Ovladači dále chybí většina zajímavých funkcí DualSense včetně haptiky a adaptivy. Jako vyložená alternativa na klasické hraní s konzolí to tedy také není.
CHIRURGICKY PŘESNÉ
Hraní jako takové je ale celkem očekávatelně velmi příjemné. Ovladač je velmi přesný, reaktivní, dobře a pohodlně se drží a obrovská nabídka dodatečných tlačítek otevírá možnosti hardcore hráčům. Ostatně právě pro ně je Wolverine V2 Pro určený. Největším kladem ovladače je totiž obrovská kapacita baterie. Se zapnutým podsvícením Chroma můžete hrát na jedno nabití zhruba 10 hodin, což je už tak výrazně více, než co nabízí Edge. A bez něj sáhnete po nabíječce až po zhruba 30 hodinách, což se blíží absurdní výdrži akumulátoru v Xbox Elite. To je jistě velmi atraktivní nabídka pro vážnější virtuální sportovce, kteří rádi oželí slabší vibrační odezvu a nezajímá je i nižší komfort při podpůrném používání.
Za 7500 nabízí V2 Pro příliš mnoho ústupků a malých nedostatků
Takový případ je ale asi jediný, kdy můžu Wolverine V2 Pro doporučit. Vysoce kvalitní a robustní konstrukce se spoustou makrovatelných tlačítek a přesnou mechanikou pro obyčejného hráče rozhodně nevyváží méně atraktivní nabídku funkcí a doplňků za opravdu brutální cenu, která se mi bohužel zdá notně přemrštěná. Za 7500 nabízí V2 Pro příliš mnoho ústupků a malých nedostatků. Starší drátoví kolegové (bez přízviska Pro a určení pro Xbox) navíc stojí opravdu citelně méně peněz. Případnou investici do V2 Pro bych si tedy velmi pečlivě rozmyslel.
