Intel pohřbil Pentium 4; věří, že výkonově převálcuje AMD
Produkty, se kterými Intel doufá strhnout pozornost na svou stranu, nesou názvy Conroe a Merom. Čipy používají přepracovaného vnitřního uspořádání, díky níž Intel nadobro pohřbil systém NetBurst, který obsahují současná Pentia D a jádra Xeon. Přestože se však Chipzilla chlubí procesory s novou NGMA architekturou ( Next-Generation Micro-Architecture) kde může, podle zástupců AMD je to tak vše, co Intel v současnosti dokáže. Jejich produktům prostě nevěříme, říkají podle očekávání lidé z Avanced Micro Devices. „Intel totiž nemůže hovořit o dnešních mikroprocesorech, protože všichni ví, že nejsou moc dobré,“ prohlásil pro deník News.com marketingový šéf AMD Henri Richard.
Čipů s kódovými jmény Conroe a Merom, které jsou určeny pro přenosné a stolní počítače, se dočkáme v průběhu druhé poloviny tohoto roku. Tyto takzvané NGMA procesory budou používat k výpočetním operacím čtrnáctistupňovou pipeline. Tedy přibližně dvojnásobně kratší „potrubí“ než jakým tečou data v jádrech Intel Pentium D a Xeon (architektura Netburst obsahuje pipeline s 31 stupni). Nevýhody NetBurst systému jsou již dnes známy téměř každému: čím delší pipeline totiž procesor obsahuje, tím méně práce vykoná čip v každém její stupni. Jádro pak musí pracovat na vysoké frekvenci, protože jinak podá žalostný výkon. S extrémním kmitočtem však jde ruku v ruce šílená spotřeba elektrické energie a s tím spojená velká teplota jádra. A právě to byly důvody, proč se Intel nepochlapil a neuvedl supervýkonné 4GHz+ Pentium, kterým by řádně pocuchal nervovou soustavu vývojářů z AMD. Menší pipeline, kterou dostaly do výbavičky NGMA procesory, naopak zpracuje na jednom stupni více informací a procesor tak může běžet na nižších frekvencích, být chladnější a vůbec více cool...
Noví bojovníci: Conroe a Merom
Conroe a Merom – oba s podporou 64bitových instrukcí, však kromě NGMA architektury operují i s jinou moderní technologií. Je jí takzvaná unifikovaná, tj. sjednocená cache, na jejíž velikosti Intel příliš nešetřil. Zatímco totiž současná dvoujádrová Pentia D pracují s 2x1MB L2 cache (1MB připadá na každé jádro), 64bitové novinky jí obsahují hned 4MB (dvě jádra přistupují naráz k 4MB paměti). Unifikovaná L2 cache, která má zase o kousek pozvednout výkon počítačových čipů, je v případě Intelu velice inovativním počinem. Firma navíc věří, že tato sjednocená vyrovnávací paměť druhé úrovně pozvedne výpočetní sílu NGMA jader až o deset procent v určitých aplikacích. Intel přitom čerpá zkušenosti od konkurenční IBM – Velká modrá je totiž jedinou firmou, která čipy s technologií unified cache už dlouho vyrábí. AMD naopak zařadí unified kešku do svých čipů mnohem později – pravděpodobně až příští rok.
Nahlédneme-li letmo pod pokličku hrnce, v němž míchá AMD čistý křemík pro nové čipy, nespatříme zde téměř nic převratného. AMD stále zůstává u architektury, kterou znají současné čipy Athlon 64. Pouze je ochutila podporou pamětí typu DDR2. A aby si na své přišly také peněženky hráčů neustále toužících po vyšším výkonu, připravil si pro ně kalifornský výrobce mikroprocesorů překvapení v podobě nové patice AM2. Nad současným socketem 939 se tak již pomalu zavírají vody, o AM2 se totiž soudí, že bude hrát v příštím roce jednoznačně prim. Už 6. července se pro něj objeví první ultrarychlé kousky – jádra AMD Athlon 64 X2 5000+ a AMD Athlon 64 FX-62. Pracovní kmitočet těchto letních čipů se udává na 2,6GHz, resp. 2,8GHz. Procesory používají rychlou vyrovnávací paměť druhé úrovně o velikosti 2 x 1MB (1MB pak připadá na každé jádro).
Na nové čipy si počkáme...
Nové procesory firem AMD a Intel si těžko proklepneme dříve než za několik měsíců. První větší teoretický náhled na budoucí jádra nám dá Intel již příští týden skrze Intel Developer Forum, kde své NGMA mazlíky představí blíže. Advanced Micro Devices však takto rychlá bohužel nebude – s Athlonem FX-62 se totiž pochlubí až v červnu na tchaj-wanské výstavě Computex.
Kam se v současnosti upínají pohledy obou konkurenčních firem je poměrně jasné – k vícejádrovým čipům – tím nemyslíme prachobyčejná dualcore, po kterých už za chvilku neštěkne ani pes, ale nepoměrně vychytanější quadcore. Prvních procesorů se čtyřmi výpočetními jednotkami v jednom balení se dočkáme od AMD a Intelu již v příštím roce. Podle zástupců obou firem jsou totiž tyto výrobky jednou z nejrychlejších cest, jak v krátké době enormně zvýšit výpočetní sílu počítačů. Díky nim navíc dojde k velkým úsporám elektrické energie - jednotlivá jádra lze totiž v procesoru libovolně vypínat a zapínat v závislosti na tom, kolik výkonu je aktuálně potřeba. „V roce 2010 by pak měly naše produkty obsahovat deset jader, o deset let později by se mohlo jednat až o stovky jader,“ dodal šéf technologického oddělení Intelu Justin Rattner. Plány technologického oddělení AMD se pohybují podobným směrem.
