herni-r-evoluce-akcelerator-ui-a-65nm-athlon-64
Článek Herní (r)evoluce: akcelerátor UI a 65nm Athlon 64

Herní (r)evoluce: akcelerátor UI a 65nm Athlon 64

Ondřej Grym

Ondřej Grym

18. 9. 2006 22:23 8
Reklama

Umělá inteligence je pojmem přetřásaným nejen v oblasti her. Avšak právě sem směřuje nejnovější produkt z izraelské provenience. Jednotka z výrobní linky společnosti AIseek by měla jednoho dne doprovodit dnes již všeobecně přijímané grafické akcelerátory či nově vzniklé urychlovače výpočtů týkající se fyziky virtuální scény.

Systém od AIseeku, který se stará o umělou inteligenci, má v prvé řadě odlehčit v práci hlavnímu mikroprocesoru podobně, jako mu usnadňují práci grafické akcelerátory. Jednotka pracuje v několika navzájem nezávislých rovinách. Za prvé by měla pečovat o akceleraci dat z takzvaných nižších úrovní umělé inteligence – podle AIseeku jde například o rychlé vyhledávání cesty v krajině, její podrobná analýza, a tak dále. Za druhé občas přičichne také k vyššímu levelu UI, tedy k rozhodování herních charakterů v reálném čase. Zde je však AIseek na informace ještě skoupější a spíše se zdá, že tyto funkce většinou zůstanou i nadále na bedrech hlavního mikroprocesoru.

Co víme poměrně jistě, je název nového hardwarového zázraku. AIseek o něm hovoří jako o procesoru s kódovým jménem „Intia“. Systém je založen na GPC platformě (graph procesing core), která je údajně na míru šitá potřebám umělé inteligence – zvládá rychlé vyhledávání dat z rozsáhlých databází a rovněž složité výpočty, které hlavní procesor nemile zatěžují kvůli vysokému stupni větvení.

Bohužel (či bohudík pro hráče, kteří nemusí šetřit na nový hardware), je situace okolo GPC Intia nepříjemně zašmodrchaná. AIseek dosud nepředvedl jediný software, který by výhod Intia čipu dokázal zužitkovat - v současnosti totiž firma teprve láme první vývojáře a snaží se je přesvědčit, že Intia bude znamenat další evoluční skok ve vývoji počítačových her. Ovšem příklad AGEIA z nedávné doby jasně ukazuje, že ani s fungujícím kusem železa, který podporuje v gameskách dokonce i softwarový guru Microsoft, nemá jeho výrobce na růžích ustláno. Počítače, v nichž v tepe AGEIA, by se daly spočítat na prstech jedné ruky a navíc je budoucnost tohoto systému vcelku nejistá. Konkurence mu již know-how dávno vyfoukla a akceleraci herní fyziky postupně přebírá na svá bedra (viz. grafické karty firem Nvidia či ATI). Věřit, že se něco podobného nestane v případě Intia jednotky, pokud se ukáže být úspěšnou, by bylo krajně pošetilé.

Zpátky do současnosti: 65nm Athlon 64

Zda jednou ve svých strojích přivítáme „inteligentní“ Intia čip ponecháme na zvážení čtenářů. Ještě tento měsíc bychom se však neměli vyhnout produktu neméně zajímavějšímu, jehož doba uvedení počítačové experty navíc poněkud překvapila. Příjemně. Řeč je o prvních 65nanometrových Athlonech 64, které již sjíždějí z německých Drážďan.

Jako první se se zprávou o najetí 65nm technologie ve fabrikách AMD vytasil internetový deník The Inquirer. Podle něj začala produkce 65nm mikroprocesorů v Drážďanech počátkem srpna tak, aby se v září mohly na trh dostat jejich první várky.

Jediné nejasnosti se týkají toho, jakéže 65nanometrové Athlony se vlastně v září na trh dostanou. Nikdo z AMD se nebyl ochoten k tomuto tématu vyjádřit, následující řádky jsou proto čistě spekulativní a vycházejí z toho, jak se AMD chovala v minulosti při přestupu ze 130nm technologie na 90nanometrovou. Tehdy začala firma vyrábět novým procesem čipy z nižších výkonnostních tříd, až později, kdy byl postup dokonale odladěn, si AMD troufla i na 90nm serverová CPUa top-výkonná jádra pro stolní počítače. Nejinak tomu má být i v případě přechodu z 90nm na 65 nanometrů.

Podle nepotvrzených informací uvede Advanced Micro Devices v závěru tohoto roku 65nm procesory Athlon 64 X2 4200+ (2,2GHz, 1MB cache – 2 * 512KB), 4400+ (2.20GHz, 2MB cache – 2 * 1 MB),4600+ (2.40GHz, cache – 2 * 512KB) a 4800+ (2.40GHz, 2MB cache – 2 * 1MB). Zmíněné mikroprocesory jsou bez výjimky určeny pro patici AM2, tj. nástupce staršího socketu 939.

První série 65nanometrových mikročipů sjedou z pásů z drážďanské továrny Fab36. Fabrika by měla být plně přestavěna na 65nm výrobní proces přibližně ve druhé polovině příštího roku. Při srovnání AMD vs. Intel z hlediska technologie výroby se však jedná se o velký propad prvně jmenované firmy. Chipzilla měla koncem června už tři továrny, které chrlily 65nanometrové čipy jako o závod. Do konce roku 2007 Intel plánuje nasadit 45nm proces.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama