Fotbalová osvěta

Prosadit na evropský trh ryze americký sport je úkol nadmíru obtížný. V případě fotbalu je to o to složitější, neboť slůvko „fotbal“ pro nás automaticky znamená kopanou a jen stěží si pod ním dovedeme představit klání nařachanců v helmách, v němž se honí za šišatým míčem. Další věcí, která celou záležitost jen stěžuje, je míchání jablek s hruškami, kdy americký fotbal je pro většinu z vás prostě rugby a hotovo. Tak tomu samozřejmě není, rugby je jiný sport, vyvinulo se z kopané, v porovnání s americkým fotbalem je mnohem plynulejší a věřte nebo ne, je to i mnohem větší maso. Pro nás je tedy nutné v první řadě vědět, že americký fotbal je přesně ta hra, kde pobíhá vždy 11 a 11 hráčů na každé straně, mají vycpaná ramena, lesklé helmy a pořád po sobě něco pokřikují.

Začátek zápasu

Ještě než začne hra, seběhnou se na půlce vždy tři kapitáni obou mužstev, rozhodčí a proběhne los pomocí mince. Ten, kdo vyhraje, má právo zvolit si, zda bude začínat výkopem, nebo přijetím míče. Ve většině případů je vhodnější začít přijetím, jelikož to znamená, že budete útočit jako první. Vezměme tedy v úvahu, že jste vyhráli los a vybrali přijetí míče, obě jedenáctky stojí proti sobě, vy čekáte, až soupeř kopne do balonu a pošle jej směrem k vám. V momentě, kdy míč opustí zem a padá na druhou stranu hřiště se stane zároveň hned několik věcí. Zaprvé, tým, jenž vykopával, se rozbíhá vaším směrem. Zadruhé, váš tým utíká proti soupeři. A nakonec zatřetí, jeden z vašich hráčů musí chytit balon a taktéž s ním běžet co nejdál, samozřejmě opět směrem k soupeři. Vaši spoluhráči mají za úkol zadržet protihráče, kteří se naopak snaží skolit hrdinu s balonem. Pokud doběhnete v oné hromadné mele někam k 20yardové značce, můžete to ze začátku považovat za úspěch.

Ofenzivní hra

Na místě, kde protihráč složil k zemi vašeho běžce s míčem začíná hra jako taková. Cíl vašeho snažení je dostat onu koženou šišku až do soupeřovy end-zóny, tedy místu, kde se pokládají touchdowny a stojí vysoká branka ve tvaru U. Před vámi však leží nějakých osmdesát metrů hřiště a co víc, skupinka stejně smradlavých drsňáků, jako ta vaše. Další záležitostí jsou pravidla, která vás pochopitelně svazují a musíte je respektovat. Pravidlo o útočení říká, že tým má čtyři pokusy na to, překonat vzdálenost 10 yardů od místa, kde skončil běh hráče s balonem po rozehrání. Pokud se mu to povede, nastaví se nových deset yardů a tým má další čtyři pokusy. Pokud se mu to nepovede, má dvě možnosti: buďto provede výkop, kterým dostane míč co nejdál od své vlastní end-zóny (tzn. může i vstřelit branku), nebo zariskuje, zahraje tzv. fake-ball a hráč, který by měl přidržet míč před výkopem se snaží přihrávkou najít rozběhnuté spoluhráče. S útočením jsou spojeny hlášky komentátorů i informace v HUDu, které hlásají o kolikátý pokus (down) se jedná a kolik yardů zbývá. Vypadá to pak asi takhle: „Team XYZ has 2nd down and 6“, což značí, že jste se při prvním pokusu posunuli o čtyři yardy a zvesela pokračujete.

Ačkoli se to nezdá, americký fotbal je v první řadě o taktice a schopnosti přesně sehrát nacvičené signály. Proto se před každou, a to ať útočnou, nebo obrannou akcí dostanete do seznamu jednotlivých formací a vyberete podle vás tu nejvhodnější. Na tomto místě je velmi složité radit, co je dobré a co nikoliv, ovšem opět obecně platí, že hra na co největším prostoru je jednodušší, než snaha o proražení středem. Pokud jste tedy ještě v dostatečné vzdálenosti od soupeřovy end-zóny, je vhodné volit křídelní hru, neboť se spoluhráči mohou dostatečně rozběhnout. Pokud jste už jen několik yardů před položením touchdownu, je lepší zkoušet to po předávce rozehraného balonu středem.

Defenzivní hra

Bránit v americkém fotbale je oproti útočení docela fuška. Netvoříte hru, nýbrž pouze reagujete na vzniklou situaci, což chce kromě perfektně zvládnutého ovládání i postřeh a nějakou tu zkušenost. Ze začátku by vám mohl pomoci automatický výběr taktických pokynů, který vychází z rozestavení soupeře a funguje docela spolehlivě. Později, až budete schopni předem odhadnout, jak se budou útočící protihráči pohybovat, je přeci jen lepší volit taktiku ručně. Silným nástrojem je výpad obránců zkraje, kdy se občas povede složit k zemi soupeřova quarterbacka ještě v momentě, když couvá, a tudíž ještě natahuje yardovou vzdálenost. Na druhou stranu je to i velký risk, protože pokud se zadákovi soupeře podaří hodit přihrávku, chybí vám vzadu tři, čtyři hráči zaměstnaní právě oním pokusem o výpad.

Postupem hraní byste se však měli vypracovat i k momentům, kdy vystihnete soupeřův pas natolik včas, že ho chytnete dříve, než doletí ke svému cíli. Tím se ihned bez přerušení hry stáváte útočníky a můžete s míčem vyrazit na druhou stranu. Zajímavé chvilky během obranné hry zažijete i v momentech, kdy útočníkovi vypadne míč z ruky, tzv. fumble. Pokud se vám jej podaří sebrat, stejně jako v předchozím případě, můžete začít ihned útočit. Pozor si však musíte dávat na fauly, jichž se párkrát za zápas rozhodně nevyvarujete, ale jako v každém sportu je lepší hrát čistě.

Trénink

Pokud shledáváte americký fotbal jako vcelku jednoduchou záležitost, je to tak správně. V základu jde skutečně o prostou, leč pořád se měnící a nápaditou hru. I přes tento fakt však není radno podcenit trénink, jenž je v posledních ročnících NFL zpracován skutečně do hloubky. Při nácviku jednotlivých segmentů hry v mini-campu vám přejde vše postupně do krve a v tréninkové hře pak už jen dílčí úseky slepíte v jeden celek. Vhodně se jeví i nácvik jednotlivých, vámi zvolených situací, při jejichž zahrávání se v ostrém zápase budete cítit mnohem jistěji.

Závěrem…

Je jasné, že po přečtení tohoto článku se z vás nestanou mistři, ale za sebe doufám v alespoň malé procitnutí a pochopení nutných základů. Jestli jsme vás nasměrovali směrem k vítězství v super-bowlu, tak jedině dobře.