Vyměníme naše mapy za tajemství Chivalry! Možná zrovna takhle vypadala před mnoha lety vaše první zkušenost s politikou ve videohře. Tentokrát si ale zakažme nostalgické hýkání nad všemi Civilizacemi, Caesary, Red Alerty a Flashpointy… Tyhle a další pecky s politickým backgroundem totiž znáte, my vám chceme ve třech tematických okruzích představit a připomenout daleko těžší kalibry. Hry, pro které je politika vším. Možná, že vás inspirujeme.

Politikem na síti

i Zdroj: Hrej.cz

Kde hledat zábavné politikaření? Pokud jste nenároční, postačí vám internet. Je totiž krom jiného obrovskou zásobárnou flashovek – plodů lidové tvořivosti digitálního věku. Politická satira nikdy nezemře, naši prapradědečkové si vyprávěli „protihabsburáky“, my v internetovém prohlížeči házíme „bushovkami velikosti číslo deset“. Tento typ miniher má ovšem jednu dosti zřetelnou nevýhodu: obsahově velmi rychle zastarává a potřebuje být neustále dopován novým materiálem. Je to logické, stejně jako vyšumí parodovaná událost, vytratí se i chuť na dané téma hrát. Ruku na srdce, za jak atraktivní jako hráči dnes považujete vaječnou salvu v Paroubegg?

Raději proto z šuplíku vylovme propracovanější trvalku. eRepublik (eRepublik Labs, 2008) je masivní onlinovka, jež vám umožní naplnit vlastní politické cíle. A to například každý měsíc volbami třech typů - stranickými, kongresovými a prezidentskými. eRepublik je v podstatě takovým zábavným sociálním projektem, rozvíjejícím vaše politické alter ego. Multiplayerová politika ve webovém prohlížeči je vůbec pozoruhodně se rozvíjející subžánr. Pokud vládnete angličtinou, zkuste i nějaké to MMO z výčtu níže, rozšíříte si obzory.

Další zboží na skladě: Jennifer Government: NationStates (Max Barry, 2002), Cyber Nations (Kevin Marks, 2006), Galava (Alessandro Bassi, 2008)

Stát jsem já

Tak v 17. století sebevědomě ujistil své poddané absolutistický monarcha Ludvík XIV. Být králem, vůdcem, despotou, chánem, generalissimem, tatíčkem prezidentem a bůhví čím ještě… to je splněný sen mnoha milovníků počítačové zábavy. Ale „vůdcovské“ hry žily už dlouho před nástupem digitální éry. Víte, že v roce 1935 jistý Oswald Lord vytvořil stolní hru The Game of Politics? Tu v padesátých letech následovala velmi oblíbená a mnohokrát přepracovaná Diplomacy.

Fenomén deskových či „mailových“ politických her by každopádně vyšel na samostatné téma, my se věnujme počítačové alternativě. Historikové by nás napíchli na vidle, kdybychom opomněli švédskou kvalitu – Hearts of Iron (chystá se trojka) a Europu Universalis (Paradox Interactive, 2001). S EU si přičichnete ke smradlavé novověké Evropě: zosnujte spiknutí proti dotěrným Bavorům, podplácejte biskupy, intrikujte na císařském dvoře... prostě politika jako řemen!

i Zdroj: Hrej.cz

Otevřeli jsme téma komplexnějších titulů. Jak takové záležitosti vlastně hrát? Především mějte na paměti, že se nelze černobíle vyprofilovat v jasného despotu či mírutvorce. Politické mantinely vás donutí hrát obě role zároveň. Příklad? Tahovka Balance of Power (Mindscape, 1985). Staňte se sebevědomou hlavou bobtnajících vojenských supervelmocí USA nebo SSSR, ale přitom se vyhněte celosvětovému konfliktu! Podobné je to i v Tropicu (Pop Top Software, 2001).El Presidenté dává lidem práci, buduje kostely, exportuje rum a pak si klidně zfalšuje svobodné volby! Buďte svobodomyslní a lidi si budou chtít vládnout sami, buďte tyran a máte za zády juntu. Tropico pro svou rozmanitost prostě milujeme.

Máte ale už dost těch vážných politických hyperstrategií? Zkuste humornou parodii Nuclear War (New World Computing, 1989). Amigisté ji asi znají, vám ostatním tu doporučujeme chodit na pláž jen s krémem ochranného faktoru UV 2000!

Na humorné vlně ještě zůstáváme, ale místo další staré vraždy pohovoříme o mladším „vůdcovském“ kusu. Opravdu není mnoho her, ve kterých byste jako kovaná bolševická svině rozvíjeli svůj vlastní komunistický skanzen. Ve freewarové hříčce Buduj Vlast!!! (Petr Ladman, 2004) si svůj dávný sen splníte. Musíte dokázat nemožné – vybudovat prosperující město v socialistickém státě. Pomožte si stavěním dolu, elektrárny, lidičky ubytujte v panelácích a příkazy z Moskvy tlumočte přes Národní výbor. Tahle recese o osmi stech kilobytech rozhodně stojí za hřích.

Doporučujeme také: Geopolitique (1990, SSI), Conflict: Middle East Political Simulator (Virgin Interactive, 1990), Crisis in the Kremlin (Spectrum Holobyte,1991), Theocracy (Philos Laboratories, 2000), Hearts of Iron(Paradox Interactive, 2002), DEFCON (Introversion Software Limited, 2006), Divine Chivalry (Yuuki, 2006).

Losnu, nebo Mažňáka?

i Zdroj: Hrej.cz

Myslete politicky, spoléhejte na hlasy svých voličů a udělejte kariéru! Virtuálních příležitostí je celá řada. Třeba s Political Machine 2008 (Stardock Systems, 2008). Anebo se rovnou staňte digitálním Václavem Klausem a konejte tak, aby vás lůza za další čtyři roky znovu zvolila. Democracy (Positech Games, 2005) - ideální kamarádka na deštivá odpoledne. Virtuálními volbami jsou posedlí především Američané, pár dalších příkladů tohoto druhu herního fetišismu najdete níže ve výčtu.

Megalomanství na volební téma se ovšem nemusí vyplatit, vykřičníkem pro budoucnost budiž Republic: The Revolution (Elixir Studios, 2003). Místo slibovaného hitu trapas. Vztyčit prostředníček bolševické garnituře ve fiktivním státě Novistrana moc zábavné nebylo.

Abychom se neloučili s kritikou, zmiňme na závěr jednu zajímavost. Spoustě vývojářů učaroval politický marasmus doby studené války, a i když se KGB(Virgin Games, 1992) - adventurní bójka v moři "cold war" akcí a strategií - jako jediná v našem článku nezabývá politikou jako takovou,setkáte se s ní na každém kroku.Tady už jde opravdu o kejhák, soudruzi mají oči všude.

PS.: Pamatujete Perestroiku (Locis, 1990)? Tak vzkažte méně zkušeným kamarádům, že název hry může někdy šeredně zmást :)

Další v řadě: President Elect (Strategic Simulations, 1981), Hidden Agenda (Springboard, 1988), Shadow President (DC True, 1993), President Forever 2008 + Primaries (TheorySpark, 2006), Power Politics (Cineplay Interactive, 1992)