Civilization V - první dojmy

Bismarcku, Bismarcku. To jsi dopadl. Poslední žbrdol kávy dávno vychladl, nakousnutou laskonku nejspíš dožere pes a gramofonová deska dorotovala. Jsou dvě ráno a ty klimbáš v mahagonovém křesle. Ponocoval jsi kvůli politice. Kvůli své Civilizaci. Národ do tebe vložil víru a stal se tvou osobní záležitostí. Stal se důvodem, proč nejít brzo spát.

Testem dějin už Otto von Bismarck několikrát prošel. Je to zkušený politický hráč. Jaké jsou jeho dojmy z páté Civilization? Ne, raději ať neodpovídá. Svěříme se my. Vyzkoušeli jsme novinářskou verzi hry, na kterou čeká celý strategický svět a máme z ní čerstvé dojmy. Podělíme se o ně...

Když si u nás Bismarck zařídil první audienci kvůli neodkladné záležitosti ohledně dotěrných Francouzů, všimili jsme si, že Otto výrazně zhubl. Ano, tenhle státník je konečně ve formě. Nejen, že začal mluvit svojí rodnou řečí (stejně jako sedmnáct konkurečních vůdců), ale i jeho vypnutá hruď a udržovaná figura budila sympatie. Tedy zpočátku. Vlastně až do doby, kdy se zjistilo, že stejně jako slavný kancléř, zhubla i celá nová Civilization. A zdá se, že jí to na rozdíl od velkého Němce neprospělo. Chtělo by se říct – „nelekejte se, není to tak strašné, pětka nevypadá jako hra pro děti“ - ale nejde to. Nejde, pokud od páté Civilizace čekáte víc, než jen strategické funkce na úrovni druhého dílu obalené aktuální grafikou. Civilization V sice měla být zjednodušena, aby prodala ještě více milionů kopií, ale tak drastickou dietu tedy asi nikdo nečekal.

Vím, že nic nevím

Němci mají s Napoleonovými šiky zřejmě velké starosti. Během třiceti kol nás s tím otravovali snad desetkrát a jejich písnička je pořád stejná – chtějí s námi spolupracovat. Dobrá. Jenže handlování s mapami už neexistuje a dopis s kontaktem na neznámou civilizaci byste také hledali marně. Nezbývá, než Francouze najít. Zanedlouho jim klepeme na dveře. Bude se bojovat? Je třeba nejdřív něco zjistit. Jsou Francouzi vyspělejší, než my? Jsou silnější? Jak technologicky pokročili? Přátelé, vždyť my o nich nevíme skoro nic a přitom to není to naše vina.

Vývojáři z Firaxis se totiž rozhodli, že diplomatickou část a celkový zpravodajský servis v Civilization V ořežou až na dřeň. Zbavili se údajného balastu ve jménu přímočařejší hratelnosti, a to je první vlastnost, které si u očekávané novinky všimnete. Je opravdu zvláštní, když uzavíráte útočné aliance, obranné pakty či domlouváte obchodní embarga (ano, toto naštěstí zůstalo), ale o spojencích a protivnících v tu chvíli nevíte téměř nic. Vlastně po celou klasickou kampaň nové Civilizace odhadujete úroveň ostatních národů jen podle celkové cifry skóre a podle množství zlata v jejich pokladně. Bác! Zmizelo info o vyspělosti politického zřízení, o nejlepší jednotce v armádě, nevíte nic o náladě vůdce, o jeho náboženském přesvědčení, neznáte ani jeho teoretický pokrok ve vědě. Dokonce si nemůžete ani v přehledném grafu porovnat růst vaší a jeho civilizace.

Víte prdlajs. A nikoliv proto, že byste k tomu v určitých fázích vývoje například neměli potřebné schopnosti. Ne. V aktuální inkarnaci legendy s podpisem Sida Meiera nezáleží na tom, jestli se píše středověk, nebo moderní doba globalizace. Ve jménu zjednodušování zkrátka některé strategické vlastnosti z minulých dílů úplně odpadly, a tak již vlastně ani není co raportovat.

Například výzkum. Bavily vás technologické závody? Sledovali jste po očku, kdo jakou technologii zná jako první? Tak s tím je konec. Teď se prostě dvě civilizace v klidu dohodnou, že složí jisté jmění a po dvaceti kolech společně získají čerstvé ovoce pokroku. Bez ohledu na to, jak vědecky vyspělé či zaostalé ty dvě civilizace jsou. Vývojáři zřejmě chtěli definitivně odstranit drobné fixlování AI při vědeckém soutěžení, nicméně zároveň stvořili na hlavu postavenou a především neskonale nudnou alternativu..

Svázané ruce

Bismarck si neustále stýská, jak jej Napoleon štve, ale jeho prosby ignorujeme. Pevné soustředění a nervy totiž vyžaduje naše domácí politika. Štvalo by vás coby vůdce, že kupříkladu nevládnete pevnou rukou nad státní pokladnou? Asi ano. A třeba právě také s tím se v nové Civilizaci budete muset smířit. Už totiž neexistuje centrální řízení státního rozpočtu pomocí tradiční procentuální dělby mezi pokladnu, výzkum a kulturu. Ne. Stát teď již od kmenových počátků defacto řídí sám sebe a když chcete přeci jen svým financím udat jistý směr, musíte navštívit všechna města a nastavit jim v interním hospodaření „focus“ právě na rozvoj, peníze, či vědu. A to není zrovna zábavné. Takhle si Firaxis představují zjednodušení strategického konceptu?

Konečně zajímavá válka

Olalá. Pořád čtete, co hra ztratila, a že je to škoda. V zápětí je však nutné přiznat, že šédesigner Jon Shafer přece jen u vývoje nové Civilization trochu myslel a na ořezaný hratelnostní základ starých dílů nakupil i pár vhodných novinek. Mezi ty největší patří bojový systém. Asi víte, že nová Civilizace používá šestiúhelníky místo čtverců a že se jednotky na jednom políčku nesmějí dublovat. Zajímavě to vypadá a dobře se podle toho i hraje. Opravdu. Byl vypuštěn pohled na jednotky skrze symbol jednoho panáčka a má to logiku. Nečekejte žádný Total War, ale válka v Civilizaci ještě skutečně nebyla nikdy tak propracovaná a „masová. Díky tomu, že se jednotky nesmějí kupit na jedno políčko a jsou zobrazovány jako shluky postaviček, stojí teď proti sobě skutečně velké armády.

Civilization vypadá v boji skoro jako RTS, ale na druhou stranu zůstává stále tahovkou. Proto může střet armád předpovídat šikovná grafická tabulka. Před střetem se v ní porovnají síly obou pluků, zhodnotí se terén a počítač vyplivne finální verdikt v podobě hlášek o „hladkém vítězství“, „těsné porážce“, „nevyzpytatelné remíze“ a podobně. Je to jako předpověď počasí. Odborník vám řekne, co se může stát, ale zda se to vyplní, to už je otázka blízké budoucnosti. A když vojáci v poli selžou? Nově se do vřavy dokonce zapojí i města. Ta mohou bombardovat vzdálené cíle svou defaultní domobranou. Bravo.

Jen si tak chodit po vodě

Pátá Civilization není skoupá ani na další drobná vylepšení. Jejich přínos k hratelnosti probere až recenzent, takže snad jen rámcově. Co přidá národu na štěstí a pohodě? Třeba objevení přírodních divů! A tak civilizace, která jako první najde Mount Everest či jezero Titicaca získá bonus spokojeného človíčka v každém městě.

A nesmíme zapomenout na ještě jednu dříve nevídanou záležitost. Otravovalo vás neustálé nakládání jednotek na mořské transporty? Teď vynalezněte nebo kupte Tajemství optiky a rázem mohou všechny jednotky bez omezení na Vltavu. Stačí ukázat settlerům na vodní políčko a hle, promění se v člun a doplavou třeba na druhý konec světa. Plavba vašich poddaných ještě nikdy nebyla tak jednoduchá.

Civilization ohlodaná, Civilization přímočařejší. Pátý díl z legendární série se zdá býti spíše kontroverzním pokračováním, než vypiplanou evolucí. Vývojáři se snažili ve jménu svižné hratelnosti redukovat množství strategických a informačních vlastností a posílají do světa rychlou tahovou arkádu. A tahle kombinace nemusí být stravitelná. Naše očekávání po zkušebním zahrání trochu opadlo. Tím spíš, že i nad některými titěrnými okamžiky Civilization V opravdu zůstává rozum stát. Jak chce hra udělat dobrý dojem, když po likvidaci vaší jednotky pustí oslavnou fanfáru?