Call of Duty: Modern Warfare 2 – multiplayer

Singleplayerová kampaň Modern Warfare 2 odnesla si od nás v recenzi krásných osm bodů z deseti. Těžko by však naše práce byla úplná, nepadlo-li by alespoň slůvko také o multiplayeru. Vždyť hra pro více hráčů se vůbec poprvé v historii série Call of Duty vymanila ze stínu kampaně a rozjela si vlastní velkolepé divadlo podle vlastních velkolepých pravidel. A my máme tu čest konstatovat, že péče, jaké se hře pro více hráčů dostalo ze strany Infinity Ward, strčí do kapsy prakticky cokoliv. Představte si něco, co byste si do kapsy nikdy nestrčili. A Modern Warfare 2 to tam strčí. Tak moc je ten mulťák ostrý. A když říkáme ostrý, myslíme OSTRÝ. Mnohem těžší a časově náročnější. Vždyť nejvyšší dostupný level vystoupal až na číslo 70, většina nejlepších zbraní (jako je odstřelovací puška M21 EBR nebo útočná puška AK-47) je dostupná až od velmi vysokých úrovní a nové perky a druhy vybavení otevírají se až bolestivě pomalu. Než si získáte takové vybavení, na jaké jste zvyklí z předchozího dílu, bude vám manželka vykat, děti opláčou vaše zmizení a v práci vyhlásí celostátní pátrání. Multiplayer Modern Warfare 2 je extrémně dlouhá cesta. Ale je to cesta nad všechny ostatní. Pokud ovšem… pokud jste majiteli konzolí, samozřejmě. PCčkáři by měli pilně pokračovat ve výrobě dopisní bomby, kterou zašlou Infinity Ward rovnou do schránky v Kalifornii.

Co je nového?

K největším změnám došlo v systému upgradů zbraní, perků, ale i herních tagů – jak bylo ostatně ze strany Infinity Ward dopředu avizováno. Každý herní profil má nově tři upravitelné sloty. Jeden z nich je klasický čtyřmístný clangtag, na který jste mohli narazit už v prvním Modern Warfare. Druhý, tzv. titul, rámuje hráčův alias (např. L33T HaXXor Sn1p3 r3ap3r) a nejvíce se podobá klasickým obrázkovým „podpisům“, jak je můžete znát z internetových fór. Nabídka těchto bannerů čítá přesně 594 kousků, které postupně odemykáte jako odměnu za splnění bojových úkolů – sestřelení helikoptéry, určitý počet headshotů, bombardovací nálet či obzvlášť heroický výkon v boji s přesilou apod. Našince jistě potěší, že se ve výběru našlo místo i pro českou vlajku.

Teorie je taková, že jediný pohled na protivníkův podpis vám naznačí, s jakým hráčem máte tu čest. V praxi ovšem význam většiny bannerů jen hádáte a mnohdy ani netušíte, za co jste si odemčení právě toho konkrétního obrázku vysloužili. Chyběly zde vysvětlivky, které by pomohly s identifikací a třeba i poradily, co je třeba na bojišti udělat, abyste mohli odemknout konkrétní styl podpisu. Poslední upravovatelný slot je vyhrazen menším obrázkům, tzv. insigniím. I ty se odemykají postupně, je jich přes 200 a na rozdíl od podpisů mají mít spíše jen symbolický charakter – asi jako avatar na diskuzním fóru. Ohromné množství insignií a podpisů z nich činí doslova sběratelský materiál, který se v plné kráse odkryje jen těm nejvytrvalejším – pro ilustraci, po téměř třech desítkách odehraných hodin se nám podařilo otevřít všehovšudy šedesát kousků z celkového počtu kolem 800.

Bling Bling

Zásadní proměnou prošly i perky, které nyní reprezentují pouze speciální schopnosti, nikoliv už zbraně a speciální vybavení jako v prvním MW. Najdeme tu novinky, jako je perk Bling, který umožní nasadit na jednu zbraň hned dvojí přídavné zařízení (např. tlumič a granátomet zároveň), One Man Army, jenž umožní měnit třídy zbraní během hry (a nikoliv jen při respwanu), nebo Scavenger, což je perk umožňující sbírat mrtvým nepřátelům munici a granáty. I perky je navíc nově možné levelovat a odemykat a znásobovat tak jejich účinnost. Možnosti, které se tím otevírají při tvorbě vlastních bojových tříd, jsou ohromné. Heslo vše pro kustomizaci se uplatnilo i v nových odměnách za Killing-streak. Klasickou trojku UAV, letecký nálet a bojový vrtulník doplnilo 12 (!!) nových odměn včetně takových chuťovek, jako je naváděná raketa (5 zabití) ovladatelná AC-130 (11 zabití), elektromagnetický impuls (15 zabití) a taktická atomovka (25 zabití). Úplnou novinkou jsou tzv. death streaky, které vám poskytnou menší výhodu v případě, že jste se několikrát poroučeli na věčnost bez jediného fragu (čti: jste lamy). Jedná se například o možnost zkopírovat výbavu nepřítele, který vás zabil, nebo zákeřný Final stand, který nejenom že vám po smrtelném zásahu ponechá v rukou primární zbraň, navíc vám umožní zapojit se znovu do boje, pokud se do několika vteřin nenajde nikdo, kdo by vás takříkajíc dobil.

Co se zdaleka nejvíce projevilo na hratelnosti, jsou nové zbraňové doplňky a širší nabídka sekundárních zbraní. Vedle klasických red dot zaměřovačů, tlumičů (nově i pro brokovnice a sniper pušky) a granátometů se objevila termální mířidla a detektory tlukotu srdce, což je špatná zpráva hlavně pro snipery a milovníky… řekněme… statického boje. Bez odpovídajících perků nyní zůstanou bez možnosti skrýt se před detekcí. Nepomůže jim ani dříve štědrá nabídka dvou min, která se nově smrskla na jednu jedinou claymorku. Naopak dobrou zprávou pro snipery je možnost vybavit se velmi účinnými sekundárními zbraněmi – brokovnicemi a lehkými SMG – které jim konečně poskytnou tolik chybějící bojovou sílu pro případy blízkých setkání. Doplňkové vybavení, jako je světlice Tactical insertion, zas umožňuje vybrat si vlastní místo respawnu a v rukou zkušeného snipera se může proměnit ve smrtící taktický element.

Sníh, či bdím?

Co se map týče, nabídka 16 nových (ačkoliv černobylský Wasteland je vlastně předělávkou mapy Brecourt z prvního COD) se vyznačuje především větším důrazem na vertikální osu. Na každé z map jsou minimálně dva či tři vysoko položené body, přibylo patrových domů, vysokých střech či těžko přístupných objektů, na které je možné vyšplhat. Asi nejdále zašla v tomto směru výborná brazilská mapa Favela, která se odehrává ve městě na svahu. Prakticky každý dům je zde plně přístupný, každý z nich disponuje několika patry, desítkami oken, žebříků, lávek a můstků. Hrát na tak úžasném stísněném prostoru některý z taktičtějších módů, jako je například Search and Destroy, je doslova filharmonickým orchestrem na nervy. Další skvělou mapou je zimní Derail ze zasněženého Ruska. Na ohromném prostru tu najdete lesík, nádraží, zamrzlou říčku, vesnici, ale i ohromná železniční depa – doslova ráj pro taktičtější přístup a milovníky tichých obchvatů. Z dalších povedených jmenujme souboj na střeše mrakodrapu na mapě Highrise, multiúrovňový kamenolom Quarry nebo trosky arabského městečka kolem opevněné americké ambasády na mapě Invasion.

Multiplayer MW2 je po všech stránkách vydařená evoluce skvěle fungujícího systému. Infinity Ward poctivě adresovalo nejpalčivější problémy prvního dílu (team killing, některé vysoce nadsazené zbraně, zbytečné perky), přidalo spoustu motivujícího odemykatelného obsahu, nové efektní bonusy v podobě interaktivních druhů letecké podpory, dramaticky rozšířilo možnosti při stavbě vlastních bojových tříd a opepřilo nabídku hratelných map. Co by mohlo případné bojechtivé nadšence odradit, je snad jedině ohromná časová náročnost. Zatímco v prvním MW nebyl problém užít si hru i na nižších zkušenostních úrovních, k nejzásadnějším zbraním a perkům v MW2 se nedostane dřív než kolem 40. levelu. A to je, převedeno do člověkohodin, bratru 20 až 30 hodin hraní. Vězte však, že kdo najde čas se tímhle vším prokousat, najde svatý grál multiplayeru.