Článek BByznys: Velká japonská ofenzíva

BByznys: Velká japonská ofenzíva

Blixa

Blixa

8. 7. 2009 22:22 15
Reklama
Reklama

Myšlenka psát na Hrej.cz pravidelné komentáře k událostem z herního byznysu je stará už pěkných pár (desítek?) měsíců. Píšeme o hrách, o vývojářích, o zajímavých nápadech a trendech, ovšem obchodní zákulisí herní scény se dostává do popředí prakticky jen v případě těch největších a nejdůležitějších události, a to navíc jen v rámci novinkové sekce a za cenu maximálního zestručnění. Pohyby akcií, akvizice a slučování firem, změny na manažerských postech – to vskutku není na první pohled něco, z čeho by si měl obyčejný hráč dělat těžkou hlavu. Ale věřte tomu nebo ne, zákulisí herního průmyslu může být i tak velice zajímavé. Kroky, které herní firmy dělají nyní, pocítíme v praxi třeba až za několik let a výlety za oponu velkého byznysu tak mohou být přínosné pro kohokoliv, kdo se o hry alespoň trochu zajímá. Přitom není třeba hned obchodovat s akciemi distributorů, zkoumat do posledních detailů finanční zprávy a obtěžovat kamarády slavnými výroky šéfů finančních oddělení. Dost možná vám bude stačit i BByznys.

Mnoho řádků zde bude samozřejmě věnováno ekonomické krizi. Přestože herní firmy ještě někdy v září loňského roku hýřily optimismem a jejich zástupci sebevědomě prohlašovali, že her se všeobecně skloňovaná recese nedotkne, nyní už víme, že je všechno jinak. Krize se herního byznysu dotkla a zařízla se hlouběji, než kdokoliv čekal. Nejde zdaleka jen o akcie, které snad všem herním firmám klesly v důsledku celkového propadu trhů, ale i o hromadná propouštění, krachy a samozřejmě i o spojování a akvizice.

Rakovina japonských společností

Trhem, kterého se tyto nepříjemné věci dotkly v posledních měsících nejvíce, je Japonsko. O krizi tamního herního byznysu se hovoří již delší dobu. Ale teprve dopady globální recese odhalily jeho problémy naplno a pro japonské third-party firmy začaly velmi krušné časy, které nutí tyto tradiční lídry radikálně přehodnotit své obchodní strategie. Šéf Square Enix a předseda organizace CESA (japonské herní asociace) Yoichi Wada přirovnal situaci těchto firem ke kuřákovi, kterému doktor řekne, že pokud okamžitě nepřestane s kouřením, do druhého dne zemře na rakovinu. Japonský videoherní průmysl podle něj již ztratil svou dřívější pozici a dostupná čísla tento Wadův názor jen potvrzují. Japonský herní trh několik let stagnoval, zatímco americké a evropské trhy prudce rostou. Momentálně se v něm sice stále točí (s velkým odstupem po USA) druhý největší objem peněz na světě, ovšem výhled není vůbec růžový. Již v roce 2008 klesl objem japonského herního průmyslu o 15 procent a čísla za první čtvrtletí hovoří dokonce o meziročním poklesu celé branže o více jak 24 procentních bodů. Pokud se nic zásadního nezmění, bude po skončení letošního roku Japonsko zaostávat i za Velkou Británií.

Japonská izolace? Už dávno ne…

Již dávno přitom neplatí, že by Japonsko bylo uzavřeným skleníkem, ze kterého nic nepronikne ven a nic se nedostane dovnitř. Naprostá většina zdejších herních firem sice v celkových číslech stále těží nejvíce z lokálního prodeje, podíly peněz utržených mimo Japonsko jsou ale až překvapivě veliké. Například již zmíněný Square Enix měl v loňském roce podíl tržeb z Japonska a z ostatních trhů prakticky vyrovnaný a společnosti jako Capcom nebo Sega generují ze zahraničí až sedmdesát (!) procent svých příjmů. Dokonce ani pro konzervativnější firmy jako Taito nebo Namco-Bandai nejsou tržby ze západních zemí zanedbatelné a tvoří několik desítek procent obratu společnosti. Celkovým velikostem trhů a jejich růstu ale čísla prodejů japonských her neodpovídají a právě to se jejich šéfové pokoušejí rychle změnit. Dávno již nejde o staré harcovníky z dob NESu, ale o novou generaci manažerů právě ve stylu Yoichiho Wady nebo Shina Unozawy z Namca. Ti si uvědomují, že jejich firmy zaspaly ve věku PlayStationu 2, kdy se mohly soustředit v klidu jen na jednu platformu a bez většího úsilí mohutně růst díky úspěchu samotné konzole. Nyní se musejí soustředit na více front, a zatímco nástup Wii a DS ještě zvládly, na hřištích jménem PlayStation 3 a Xbox 360 prohrávají v souboji se západními vývojáři na celé čáře. Do značné míry za to samozřejmě může fakt, že nová generace konzolí od Microsoftu a Sony se v Japonsku rozjela mnohem pomaleji, než se očekávalo. Řada hráčů je stále spokojena s nabídkou her na PS2, horší grafické zpracování tolik neřeší a čeká na nějaký „killer“ titul, který by je přiměl ke koupi jednoho z nových přístrojů. Pro místní vývojáře je ale taková situace krajně nepříjemná, protože výpadek domácích prodejů jim západní hráči vynahradit nedokážou, a to přesto, že série jako Soulcalibur nebo Resident Evil jsou již nějaký ten čas v zahraničí úspěšnější než doma.

Velká japonská ofenzíva

Závěry, které šéfové japonských firem z této situace vyvodily, jsou jednoduché a do budoucna se zajisté dotknou i hráčů v Evropě. Hodně se čeká zejména od akvizice Eidosu, která před pár dny vyvrcholila vznikem Square Enix Europe (spojení britského a kontinentálního Eidosu) a integrací amerických poboček Eidosu do již existujícího amerického Square Enix. Dosud se japonské společnosti většinou spojovaly nebo navzájem polykaly pouze v rámci svého trhu a po posílení lokální pozice se snažily prorazit dál. Typickým příkladem takové strategie je čerstvé spojení Tecma a KOEI – nově vzniklý moloch si slibuje nejvíce právě od expanze na západ a koncem června již založil dceřinou společnost KOEI-Tecmo Europe. Další pokusy o prosazení se na americkém nebo evropském trhu se pak již omezovaly jen na zakládání lokálních poboček na zelené louce nebo na smlouvy o spolupráci s velkými západními distributory. Z poslední doby jmenujme třeba spolupráci Namca s Atari (i když zde šlo takřka o akvizici – Namco převzalo distribuční síť Atari) nebo Square s Ubisoftem. Úplné pohlcení velkého západního distributora je ale unikátním krokem. Square si přitom od Eidosu neslibuje jen získání slavných brandů a technologií, ale podle Wadových slov se nebojí zajít ještě dál a přehodnotit řadu tradičních postupů známých z především z japonských her. Nejde tedy jen o nějaké vyvažování rizik, ale o snahu dohnat dřívější liknavost radikálním krokem, kterým firma dožene a předežene své předvídavější konkurenty typu Capcomu. Nebo alespoň prozatím nenasvědčuje nic tomu, že by Square Enix chtěli obě společnosti držet spíše od sebe a rozdělit tak své portfolio na evropskou a japonskou část. Vše naopak hovoří spíše pro sbližování obou přístupů – a právě v tom je celý obchod zásadní a důležitý.

Dočkáme se tedy za pár let záplavy her, které v sobě budou úspěšně mixovat přístupy japonských a západních vývojářů? Zmizí základní rozdělení na japonské a západní, například mezi RPG? Budou videohry jako auta, kdy se sice liší americká, evropská a japonská produkce, ale normální řidič už žádné velké rozdíly nevnímá? Mnoho současných výroků a snah lidí jako je Yoichi Wada tomu nasvědčuje. Pokud bude akvizice Eidosu vyhodnocena jako úspěšná, můžeme očekávat další a další sbližování světů, které v herní oblasti nacházely společnou řeč jen v jednotlivostech a nikoliv vcelku. Kulturní rozdíly jsou jedna věc, ale peníze... to je argument, který je dokáže přebít.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz