vylet-do-sveta-elder-scrolls
The Elder Scrolls III: Tribunal Článek Výlet do světa Elder Scrolls...

Výlet do světa Elder Scrolls...

storm2

storm2

30. 3. 2006 22:55
Reklama
Reklama

Než začneme, řekněme si něco o těch, kdo za tím stojí. Firmu Bethesda musí mít každý hráč v seznamu adresátů svých modliteb, stejně jako třeba id Soft. Bethesda je vysoce produktivní společnost, která od svého založení v roce 1986 stihla vydat téměř čtyřicet titulů, a narozdíl od zmíněného id Softu se nezaměřuje na jediný žánr. Z jejích dílen vyšla řada sportů, stříleček, závodů, leteckých simulátorů, RPG atd. Za všechny jmenujme sérii Terminator, čítající mnohem víc dílů než jenom všeobecně známý Future Shock a Skynet. Produkovala i před pár dny recenzovaný horor Call of Cthulhu: Dark Corners of the Earth a v současné době kromě Elder Scrolls pětky pracuje také na třetím pokračování Falloutu.

Série Elder Scrolls se odehrává v imaginárním fantasy světě jménem Tamriel, jemuž vládne na chlup stejná civilizace která kdysi z Říma ovládala většinu tehdy známého světa. Vladaři své impérium rozdělili na zhruba tucet provincií, v nichž se jednotlivé příběhy odvíjejí. Pojďme se na ně podívat zblízka...

The Elder Scrolls: Arena (1993)

Pozemskými slovy nevyjádřitelná rozloha, stovky dungeonů, kouzel, zbraní, armorů, obrovská rozmanitost, volnost, nelineárnost a další věci, o nichž se do té doby nikomu nesnilo. Tak by se dal charakterizovat příchod Areny, která položila milník na cestě videoher. Epický příběh pojednává o imperátorovi, jenž je uvězněn v jakémsi prostorovém vězení a vy ho musíte osvobodit, k čemuž je potřeba najít osm částí magické Staff of Chaos.

The Elder Scrolls II: Daggerfall (1996)

Pozemskými slovy nevyjádřitelná rozloha, stovky náhodně se generujících dungeonů, kouzel, zbraní, armorů, obrovská rozmanitost... sakra, tuhle větu nemůžeme použít, vždyť je úplně stejná jako u Areny. Možná proto, že druhý díl se vyznačuje stejnými vlastnostmi jako ten první. Pro pořádek to trochu rozvedeme: nelineárnost, politické intriky, možnost hrát za vrahouna či používat kouzla. Co však Daggerfall charakterizuje ze všeho nejvíc, je obrovská zabugovanost která výrazně znepříjemňovala hraní.

An Elder Scrolls Legend: Battlespire (1997)

Mezi dvojkou a trojkou si Bethesďáci tak trochu „žánrově odskočili“ a střihli si jeden akčnější a lineárnější titul, pojatý spíše jako 3D akce nežli RPG. Abyste se stali imperiálním bojovým mágem, musíte projít tréninkem v místě zvaném Battlespire, jenže tam se jaksi vetřel daedrický princ kterého je potřeba vyštvat, a trénink se tak mění v ostrou akci. Ve hře nejsou žádná města, žádné zlato, předměty nacházíte na zemi nebo na mrtvolách. Po zhruba 60ti hodinovém singlu máte možnost zkusit multiplayer.

The Elder Scrolls Adventures: Redguard (1998)

Ani po roce si Bethesda nedala pokoj a vyrobila další „odskok“. Tentokrát k adventuře. Ve třetí éře, za krutovlády Tiberia Septima, žil byl jeden žoldák jménem Cyrus, neboli vy. Jediné o co mu šlo, bylo najít svou sestru Iszaru, která se nacházela kdesi v Hammerfellu. Při svém putování se utkal se stovkami legionářů, zombíků, kostlivců, skřetů a jiných zmetků. K tomu si užil spoustu skákání, šplhání, plavání a kdoví čeho ještě, potkal spousty zajímavých lidí a pomáhal jim řešit problémy, ať už mečem nebo slovem. Zkrátka měl zajímavý život.

The Elder Scrolls III: Morrowind (2002)

Po neuvěřitelně dlouhém vývoji spatřilo světlo světa první bethesďácké megadílo tohoto tisíciletí. I pokud neznáte starší díly, tak Morrowind vám jistě neunikl. Příběh se tentokrát odehrává v provincii Vvanderfell, což je vulkanický ostrov, z větší části pokrytý neúrodnou půdou. Kdysi tu žili Dunmeři, neboli trpaslíci, ale to už je dávno. Jednoho dne se po nich doslova slehla zem, když beze stopy zmizeli a zanechali desítky továren a všelijakých stavení, které dnes chátrají. Teď tu žijí hlavně temní Elfové, jakási zdegenerovaná rasa Vznešených Elfů. Na sopečné hoře trůní zlý pán Dagoth Ur, jehož se vy jakožto Nerevarine, chlap z legendy, snažíte zabít. Rozlehlý svět, nelineárnost, spousty questů a dungeonů jsou samozřejmostí. Morrowind je však unikátní jednou věcí, a to grafikou. Je to totiž vůbec první hra, do níž byly implementovány pixel shadery, a kdo tehdy upgradoval ze staré karty na velký hit GeForce 4, dobře ví o čem je řeč.

The Elder Scrolls III: Tribunal (2002)

První datadisk Morrowindu přinesl rozšíření o Mournhold, hlavní město Vvanderfellu, a Clockwork City, ležící na území Sotha Sil. V roli Nerevarina vás čeká nelehký úkol zbavit se tyranského krále, dát do pořádku náboženské nepokoje a přitom si třeba zahrát v divadle.

The Elder Scrolls III: Bloodmoon (2003)

Druhé rozšíření Morrowindu vás přenese na ostrov Soltheim, domov Nordů, ležící severně od Vvanderfellu. Imperiální těžařská společnost se tam usilovně snaží uchytit, bohužel jí v tom brání neustálé útoky vlkodlaků. Vy máte na výběr, zda tyto bestie porazit a pracovat v zájmu impéria, nebo se sám stát obludou, běhat po zasněženém Soltheimu v kožichu a máchat rukama s nabroušenými drápy.

A pak? Samozřejmě... 2006 a OBLIVION!

 

Výlet do světa Elder Scrolls...
The Elder Scrolls: Oblivion – HREJ! SPECIÁL

Speciál pro možná nejlepší RPG - 11 minut dlouhá videorecenze, pohled do minulosti série, článek hardwarovém vyladění hry, downloady, ale i srovnání s World of Warcraft!

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz