The Elder Scrolls Online Článek The Elder Scrolls Online v roce 2020

The Elder Scrolls Online v roce 2020

Aleš Adam

Aleš Adam

17. 12. 2020 12:25
Reklama
Reklama

Zpověď ubohého sluhy noci (příběhový prolog)

Nchuand-Zel, toho místa jsme se děsili. Vyprávěly se o něm příběhy. Prý tam spí zlatavé kolosy schopné zničit celé armády našich nejlepších válečníků. Nekonečnými chodbami se prohání zlá magie. Bývalo to sídlo ďáblů z hlubin. To už je dávno. Město kamenů vysoko nad řekou Karth je známo jako Markarth. Psal se rok 582 druhého věku, když jsem poprvé spatřil jeho majestátní zdi a zlatavé střechy. Obsazeno primitivními lidmi z divočiny se stalo centrem jejich ubohé moci. Zodpovídali by se dávno svým bohům, kdybych do tohoto kraje nezavítal. Ale to předbíhám. 

Ten den se sníh nesl jako hejno splašených ptáků mezi vysokými skalními štíty. Pod nimi leží místo mě velice blízké. Býval to důl a později skrýš lapků. To bylo dávno před těmi slavnými dny, kterých jsem byl svědkem. To bylo dávno předtím, než se mi tohle zapomenuté místo stalo hrobem na téměř celou věčnost. Jedno si pamatujte, nikdy nevěřte dívce potulující se uprostřed noci lesem. Byl jsem takový hlupák. Tolikrát jsem opakoval její jméno: “Lamae!”

Převzal jsem řemeslo po mém otci. Stal jsem se kuchařem. Doba byla zlá a nedostávalo se surovin. Bohatství naší země připomínaly už jen nástěnné malby a četné příběhy. Nevěřili byste, jak rychle se dá naučit připravit “pokrm” téměř z čehokoliv. Hlad se natrvalo usídlil v domovech našeho lidu. Války se přelévaly krajinou jako divoká stáda. A do toho ta strašná zima. Takovou nepoznal nikdo z nejstarších. Bohové se k nám obrátili zády! 

Zprávy o jižní zemi se roznesly rychle. Říkalo se, že je krásná, úrodná a plná zvěře. Prý tam rostou kančí pečeně přímo na stromech a jahody jsou velké jako medvědí tlapy. Jak bláhové to byly představy! Běžel jsem tehdy k útesům, abych viděl mizet v dáli velké lodě s bílými plachtami naplněné našinci toužící po novém světě. Moc jsem si přál, aby to byla pravda. Mnoho zoufalců se na vlastní pěst vrhlo na moře ve svých malých člunech. V rozbouřeném moři neměli šanci. Utonuli ve vodách, později pojmenovaných jako Moře duchů. Po několik let nás posilovala víra v návrat těch velkých lodí. Snili jsme, že se jednou také nalodíme a odplujeme do lepšího světa. Z jihu se ovšem vrátili jen tři. Celá naše kolonie byla vyhlazena. Sen o novém světě se rozplýval. 

Nikdy nezapomenu na ten pohled. Stříbrné břehy vystupovaly z temného zrádného moře. Vysoká krásně zelená tráva lemovala celé pobřeží. V dálce nekonečné lesy a bělavé hory.

Pět set těch nejlepších mužů věrných svému vůdci se vypravilo přes Moře duchů pro odplatu. Bílí ďáblové zabili naše sestry a bratry. Museli jsme vykoupit jejich smrt. Jak jsme je nenáviděli! Měl jsem to štěstí přidat se k nim. Jako kuchař a sluha. Navždy jsem za sebou nechal svůj domov, sídlo zmaru a úpadku.

Nikdy nezapomenu na ten pohled. Stříbrné břehy vystupovaly z temného zrádného moře. Vysoká krásně zelená tráva lemovala celé pobřeží. V dálce nekonečné lesy a bělavé hory. Tento ráj se měl stát novým domovem našeho lidu. Místo prosperity a míru přišlo nejhorší krveprolití, jakého jsem byl kdy svědkem. Našich pět set vyhladilo ty bílé ďábly z celého širokého kraje. Takhle jsem začít nechtěl. Má nenávist se proměnila v lítost. Můj sen byl rozsekán spolu s nimi. Utekl jsem a přežíval v lesích, než jsem potkal ji. Dala mi dar, o který jsem nestál. Zemřel jsem, abych se znovu narodil.

Hvězdy se staly jasnější, vůně intenzivnější. Bušení srdcí všech živých tvorů okolního světa procházelo do mého nejhlubšího nitra. Volalo mě. Bylo neodolatelné. Trávy a stromy ke mně hovořily. Změnil jsem se. Do těla mi vstoupila nikdy nepoznaná síla střídaná slabostí pronásledující mě mnoho lidských pokolení. Ten hlad, žízeň, nazvěte si to, jak chcete. Mučil mě. Trvale mě proměnil.  

Z lesů jsem se po letech bloudění vrátil ke svému lidu. Byl jsem jiný. Musel jsem skrývat svou pravou tvář. Brzy ve mně poznali schopného bojovníka. S mečem jsem to neuměl, ale rychlost a síla mé nedostatky vynahradily. Účastnil jsem se mnoha bitev. Stal jsem se tím, před čím jsem utekl. Nemohl jsem jinak. Lovci musí žít se svou kořistí. Byl to Harald, kdo ve mě poznal cenného spojence a svěřil mi kus země. Byl to také on, kdo mě připravil o vše a odhodil mě do té vlhké odporné kobky. 

Na smrtelnících našeho světa mám rád jednu vlastnost - hrabivost. Snaha nabýt bohatství a udržet si ho byla hybatelem světa od nepaměti. A mně otevřela dveře z mého nuceného exilu v té špinavé temné díře. 

Smím-li doporučit každému dobrodruhovi, vydejte se na svá dobrodružství, jen když jste připraveni nést jeho břímě. Tihle nebozí lapkové takové břímě neunesli. V touze odhalit pradávné poklady učinili nečekaný objev. Nalezli mě. Jejich nechtěné pomoci jsem využil doslova do poslední kapky. 

Šíp času byl dávno vystřelen a ještě dlouho se nezastaví. Proráží nicotu a vytváří bytí, na které se nabalují události malé a velké. Mnoho se toho stalo v době mého nuceného exilu. Mocné říše vznikaly a zanikaly. Celé rasy vymizely, aby se jiné mohly objevit. Dostal jsem novou šanci ve světě plného zmatků a utrpení. Můj věčný domov, ta smrdutá temná kobka, leží v zasněžené zemi pojmenované Skyrim. Vládnou jí lidé mého rodu. Královský trůn mnohokrát změnil majitele, ale trvá dál. Jeho držitelem se stal Jorunn, jenž za pomoci temných elfů z popelavé země zvané Morrowind a ještěřích lidí ze země bažin zahnal další pokus o invazi ze vzdáleného kontinentu Akavir. Společný cíl vedl ke vzniku Ebonheart Paktu. Na západě se spojily síly rasy lidí nazývající se Bretonci, Orků a lidí z pouštní země Alik'r a zformovali alianci pojmenovanou Daggerfall Covenant. V lesích daleko na jihozápadě Tamrielu vyrostlo Aldmeri Dominion vedené elfy. Válka tří standart se naplno rozhořela. 

Některým vzal hlad jejich mysl a proměnil je v odporné nocí bloudící zrůdy.

Pro někoho, jako jsem já, je válka tím nejlepším prostředím. Dává obživu, pomáhá zahladit stopy. Nabízí šanci těm nejhorším. Dokonce i mně. Využil jsem jí. Pozvedl jsem standartu draka a přidal se k Jorunnovi. Byl bych zůstal déle nebýt těch nepříjemností. Molag Bal se rozhodl nárokovat si náš svět. Zemětřesení a velká zima udeřila v mnoha koutech Tamrielu. Na to se objevily armády jeho posluhovačů. Vlastně by mi to bylo jedno, kdybych se kvůli tomu nestal terčem nedůvěry. Nemohl jsem se nadále skrývat mezi lidmi. Odešel jsem. Znovu. 

Dovedu pochopit, že byste se mnou v hostinci neusedli k jednomu stolu. Nejsme ale všichni stejní. Některým vzal hlad jejich mysl a proměnil je v odporné nocí bloudící zrůdy. Takovým projevuji lítost a ukončuji jejich trápení. Jiní se organizují do klanů, nebo mocných rodů. Ještě nikdy jsem ale nepotkal nikoho z nás, koho bych nazval dobrým. Nemějte iluze, bez špetky výčitek byste se stali součástí mé hostiny. Hrabě Verandis Ravenwatch byl prvním. Ovládl svůj hlad! Umíte si to představit? Také jsem to zkusil. Nevydrželo to. Ti rybáři by mohli vyprávět. Vlastně už nemohli. Hraběte jsem prvně potkal na severozápadě Tamrielu v Rivenspire. Na elfa obdivuhodný muž. Od té doby se naše cesty několikrát protly. Naposledy v Markarthu.

Znáte ten pocit, když se navrátíte po delších cestách domu a vše je jiné a přitom tak nějak povědomé? Znovu jsem uviděl to pobřeží vystupující z Moře duchů. Jen vysoké zelené traviny nahradily opadané nízké keře. Země se nezdála být tak přívětivá jako tehdy. Uviděl jsem v dálce vysoký bělavý útes. Tohle bylo to místo. Poznával jsem ho. Tam mě Harald pozvedl mezi své oddané a odtud se spřádaly plány na můj vynucený exil. Vysokou věž a dřevěné domy nahradily krásné kamenné stavby s dominantou v podobě Modrého paláce na samotném konci skalního útesu. Tam vedly mé první kroky, tam jsem potkal ji, ženu překonávající ty nejlepší válečníky. Stala se mi společníkem v boji s těmi, kdo si neprávem nárokovali tuto zemi. Společně jsme poslali Molag Balovi mnoho nečekaných darů. 

Tohle je zatím poslední zápis mého deníku. Okolnosti mě zavedly do těch obávaných míst. Kdybyste měli tu možnost mě spatřit, strach byste v mých očích hledali marně. Ani ta vlhká smrdutá jeskyně mě nezlomila! Tohle je jiné. Pohled na to místo mi navrací mé dávné vzpomínky. Nchuand-Zel, pouhý název a přesto se mi při jeho vyslovení mírně klepe hlas. Nikdy nevíte, co tihle ďáblové v útrobách svých sídel činili. Slyšel jsem, že se nezdráhali postavit bohům! A pak zmizeli. Nikdo neví kam. Stali se obětí svých ambicí? Nebo odešli do jiného světa? Pokaždé, co spatřím mohutné památníky jejich vlády, říkám si, jestli se jednou vrátí. Zmizet na celé věky nemusí moc znamenat. Já jsem toho dobrým důkazem. Tak tu stojím před branami kamenného města Markarth a vydávám se vstříc novým dobrodružstvím.  

DARK HEART OF SKYRIM

Rok 2020 se v The Elder Scrolls Online nesl ve znamení příběhové linie Dark Heart of Skyrim, která začala v březnu 2020 vydáním DLC Harrowstorm obsahující dva příběhové dungeony (instance určené pro více hráčů). Následovalo několik bezplatných úkolů a velké rozšíření Greymoor. Po něm opět přišlo menší DLC s příběhovými dungeony Stonethorn později rozšířené dalšími zdarma dostupnými úkoly. Zakončení kapitoly a sezóny se zhmotnilo v DLC Markarth, jež vyšlo pro PC a Mac v listopadu letošního roku. 

Nejvýraznějším vylepšením sezóny Dark Heart of Skyrim je kompletní přepracování upírů.

Ústředním tématem roku 2020 je vzestup nové hrozby. Jakoby Molag Bal, alianční válka (Válka standart) a všudypřítomný chaos nestačili, spojili se vlkodlaci, upíři a čarodějnice sledující vlastní zhoubné zájmy. Primárním místem jejich aktivit se staly dva regiony: Západní Skyrim s centrem v Solitude a The Reach s městem Markarth. Do Západního Skyrimu vede hlavní rozšíření Greymoor. Do země divokých Bretonců nazvanou The Reach zavítáte v rámci posledního DLC Markarth. Po mém příběhovém úvodu v následujícím textu zhodnotím právě tyto dva poslední obsahové přírůstky a stav ESO za rok 2020. 

Nejvýraznějším vylepšením sezóny Dark Heart of Skyrim je kompletní přepracování upírů. Změnily se dovednosti, přibyly nové. Být upírem je podle mého názoru po těchto změnách mnohem zajímavější. Novou ultimátní dovedností je přeměna v obří upíří monstrum, které má zvýšené statistiky a umí dobře posloužit jako poslední záchrana v bojích v dungeonech nebo proti ostatním hráčům. Pasivní dovednosti lépe reflektují upíří stupně. V ESO může upír nabýt celkem čtyř. Čím více vysává nebohé smrtelníky, tím vyšší, stupeň může být. V nejvyšším stupni sice přibývá pár nevýhod v podobě citlivosti k ohnivému poškození a použití neupířích dovedností stojí o něco více zdrojů (health, magicka, stamina). Na druhou stranu jsou právě upíří dovednosti méně náročné na zdroje, přibývá výrazný bonus k obraně, pokud má vaše postava nízké zdraví a, což mně přišlo vůbec nejlepší, je k dispozici neviditelnost. Stačí několik sekund běžet a postava se stává neviditelnou. Lehce se takhle dá vyhnout nepohodlnému boji v bitvě s hráči, případně proběhnout nepřáteli zaplněnou lokací bez nutnosti bojovat. Tohle se povedlo! 

GREYMOOR

Greymoor je v pořadí čtvrté hlavní rozšíření po Morrowindu (2017), Summersetu (2018) a Elsweyru (2019). Se svým hrdinou se vydáváte do velmi povědomého prostředí, alespoň pro hráče Skyrimu. To se opravdu moc nezměnilo a jen se lehce přizpůsobilo potřebám MMO. Kdo říkal, že nám ten Skyrim neprodají znovu? 

Jsme v druhé éře a draci budou ještě několik století spát, byť se jich několik vzbudilo v Elsweyru, aby mohli potrápit zdejší kočičí obyvatele. Protivníkem se proto stává hrozba spojenectví upírů, čarodějnic a vlkodlaků. Tahle podivná nepřátelská parta má tradičně za cíl zničit nebohé smrtelníky a jejich duše použít k naplnění svého děsivého plánu. Kromě toho se musíte popasovat se zdejším nedůvěřivým vládcem, jenž stojí mimo alianční válku, a očekává s napětím příchod vojenských sil krále Východního Skyrimu Jorunna, vůdce aliance seveřanů, temných elfů a ještěřích argonianů. Nadzemní lokace je doplněna opravdu velkým a povedeným podzemím, mně trochu připomíná Morii z Pána prstenů. A není divu, celé universum The Elder Scrolls bylo volně inspirováno Tolkienovým světem. 

Podoba krajiny a podzemí se mi velice zamlouvá. Narozdíl od původních ESO lokací působí uvěřitelněji. Hra má totiž podle mého názoru problémy s výstavbou herního světa. Pokud se vývojáři vrací ke starší látce v podobě Morrowindu či Skyrimu, působí krajina lépe. Lokace původně uvedené online dílem se zdají být umělé, připomínají filmové kulisy a nikoliv živoucí svět. Během svých cest po Západním Skyrimu narazíte na mnoho unikátních staveb včetně mnoha dwemerských. Pokud vás někdy zajímala kultura této dávno zmizelé rasy, najdete v tomto rozšíření a stejně tak v DLC Markarth velké zalíbení. Tajuplné a často obrovské dwemerské struktury se neskutečně povedly! Rovněž zaujaly nejrůznější jeskyně a kobky přičemž vrcholem je obří podzemní prostor Blackreach. Tam vás čeká nejedno překvapení. 

The Elder Scrolls Online v roce 2020

Hlavní rozšíření roku 2020 bohužel nepřineslo novou třídu. Kromě základních tříd nightblade, sorcerer, templar a dragon knight tak zůstává jen warden přidaný Morrowindem a necromancer z Elsweyr. Přestože systém tříd v ESO dovoluje opravdu roztodivné kombinace, byla by nová třída zajímavým doplňkem a motivací pustit se do dobrodružství znovu. Místo toho nám vývojáři nabídli nový systém tzv. Antiquities (starožitností). Přibyly dva nové stromy dovedností zaměřené na jejich sbírání. Touto aktivitou lze získat nové zbroje, zbraně a styly. Osobně mě tato novinka nezaujala. Doslova jsem jen párkrát kopl do země. Daleko lepší je rozvedení příběhové linie. Má svůj spád a zavede nás do mnoha zajímavých lokací. Potěší tradičně skvělý dabing. Zcela jasně vítězí nad, slušně řečeno, limitovaným dabingem postav z původního Skyrimu. K úplnému výčtu dodávám ještě nové skupinové události (group events) Harrowstorms, což jsou v podstatě přepracované Dark Anchors. Funguje to tak, že se v krajině objeví obří narudlý větrný vír, z kterého vystupují různé potvory. Úkolem je porazit několik vln nepřátel a tím rudou hrozbu zničit. V případě úspěchu přichází odměna v podobě zkušeností a kořisti. 

Greymoor bych hodnotil pozitivně a řadím ho spolu s rozšířením Morrowind k těm lepším. Hlavní příběhová linie je zajímavá, i když vedlejší úkoly jsou ono klasické “najdi, přines, zabij” a vnímám je jako výplň, které se ani nemusíte věnovat. Skupinové události ve formě Harrowstorms neurazí. Antiquities mě neoslovily vůbec, ale umím si představit, že tyto aktivity spoustu hráčů baví. Odměny nejsou úplně zanedbatelné. Ze mě však archeolog rozhodně nebude. 

Nová postava začíná automaticky právě v Západním Skyrimu.

Pakliže jste strávili množství hodin v původním Skyrimu a dokážete přijmout několik MMO kompromisů, zdá se mi Greymoor jako skvělý nástupní bod do online verze The Elder Scrolls. Hra s tím počítá a nová postava začíná automaticky právě v Západním Skyrimu, vlastníte-li rozšíření. Standardně Greymoor vyjde na 40 eur, na Steamu se však při poslední podzimní slevové akci prodával za méně než polovinu a nedivil bych se, kdyby byla podobně snížena cena také při vánočních slevách. Zenimax bude chtít nabídnout tento obsah co nejvíce hráčům a pustit se do nové sezóny 2021. 

MARKARTH

Hlavní příběhová linka opouští Západní Skyrim a po menší odbočce v podobě DLC Stonethorn se vydává do oblasti zvané The Reach s centrem ve městě Markarth. Toto město se objevilo už v prvním TES Arena, ale asi si ho budete spíše pamatovat ze Skyrimu. Ano, prodávají nám Skyrim ještě jednou. Už zase!

The Elder Scrolls Online v roce 2020

Markarth je vystaven na ruinách bývalého dwemerského důlního města. Má za sebou bohatou historii. Nejprve byl opuštěn dwemerskými pány, aby jej později obsadili lidé. Několikrát byl dobyt. V druhé éře v roce 582, kdy se odehrává ESO, je v držení místního suveréna s rodinnými vazbami na bývalého císaře cyrodiilského impéria. Vy jste po splnění úvodních úkolů přijati k audienci s tímto vládcem. V další fázi příběhu se dočkáte pomoci od nečekaného spojence, který se stává cenným průvodcem celého příběhu. Pomůže zařídit řadu drobností a v boji funguje jako osobní zdravotník. V Markarthu dochází k završení příběhu Dark Heart of Skyrim. 

Po velkém Greymooru je Markarth spíše jednohubkou. Chápal bych ho jako doplnění většího, dříve vydaného rozšíření. Nabízí větší část nadzemní v podobě The Reach a doplňuje podzemní lokaci Blackreach o nové prostory. Svět je zpracován opět velmi pěkně kvalitativně na úrovni Greymoor, znovu se pokocháte množstvím dwemerských památek. Hlavní linii lze splnit za jeden delší večer, pokud ovšem započítáme vedlejší úkoly a další aktivity, herní doba se výrazně prodlouží. Stejně jako v Greymoor se můžete účastnit skupinové akce Harrowstorms. Přibývají sólo instance Vateshran Hollows, což jsou v podstatě arény, kde postupně porážíte nepřátele a získáváte odměny. Boj v aréně umí potrápit, vyhraďte si na něj dostatek času. 

DLC Markarth bych považoval za povinnost pro oddané hráče The Elder Scrolls Online. Určitě také potěší každého zájemce o historii a kulturu Dwemerů. I pokud jste si tohle město oblíbili v jednom ze singleplayerových dílů, možná vás potěší pokračovat ve svém dobrodružství právě zde. Jenže, DLC lze zakoupit za herní měnu s cenovkou 2000 crowns za běžnou verzi a 4000 za sběratelskou. Bohužel, 2000 crowns nelze koupit jen tak samostatně, je tedy cenu nutné přepočítat na balíček 3000 crowns, který v tuto chvíli vyjde na 25 eur. To není za takový obsah, který upřímně řečeno není v žádném ohledu zásadní pro postup v ESO, úplně málo. Další možností je využití předplatného Plus, které vyjde na 13 eur měsíčně. Tato varianta přináší všechen dostupný obsah v ceně po dobu platnosti Plus. Považuji to tak za výhodnější variantu. DLC vám ovšem po skončení předplatného nezůstávají. 

ZHODNOCENÍ SEZÓNY 2020

Přes nepříliš povedený začátek se The Elder Scrolls Online daří. Původně čistě počítačová hra vydaná v roce 2014 prošla několika přelomovými změnami. Zrušila se povinnost předplatného v rámci Tamriel Unlimited. Aktualizace One Tamriel otevřela herní svět odstraněním minimálních požadovaných úrovní pro daný region. Tím se hratelnost více přiblížila singleplayerovým dílům. Se svým hrdinou se můžete vydat kamkoliv bez ohledu na jeho úroveň. Vyšlo přes deset DLC a především čtyři velké kapitoly ve formě expanzí Morrowind, Summerset, Elsweyr a Greymoor. Dark Heart of Skyrim přinesla tolik očekávané změny v upírství, doplnila původní hru o nový obsah a přinesla nás do povědomých míst. 

Chcete čaroděje používající neviditelnost s těžkou zbrojí a štítem? Není problém!

Greymoor a Markarth lze projít na libovolné úrovni a vzhledem ke spojení s posledním, velmi populárním offline dílem se zdají být ideální jako počátek dobrodružství pro zcela nové hráče ESO. Nejprve si tohle MMO osaháte  v povědomém prostředí, abyste později vyrazili na cesty do krajů, kde jste ještě v rámci The Elder Scrolls nebyli. 

Rok 2020 byl podle Zenimaxu úspěšný a já bych s nimi souhlasil. Herní komunita je velmi aktivní a čistě subjektivně bych řekl, že je dokonce aktivnější než před několika lety. ESO má své zápory, které bych hledal zvláště u nepříliš zdařilé podoby některých oblastí. Unikátní je způsob budování hrdiny vycházející z volnosti dílů The Elder Scrolls určených jednomu hráči. Chcete čaroděje používající neviditelnost s těžkou zbrojí a štítem? Není problém! Za velkou výhodu vidím v záplavě asijských nebo silně stylizovaných MMORPG poněkud střídmější “evropský” přístup. Pakliže jste alergičtí na hekání a obří meče přerůstající titěrného hrdinu, nebo vás nebaví příliš dramatická grafická stylizace, může pro vás tohle MMO být správnou volbou. Stejně tak nemusíte ze svého pobytu v MMO světě učinit svou druhou práci. Skupinové hraní, instance, kobky nebo dungeony, chcete-li, jsou navrženy tak, aby si je užili sváteční hráči stejně jako “maniaci” ladící na své postavě každou statistiku. 

Po turbulentním roce 2020 by jeden řekl, že je těžké se těšit na nový rok. Jsem přesvědčen, že v případě ESO se nemusíme ničeho obávat. Stále existuje mnoho nedostupných částí Tamrielu, kam by nás vývojáři mohli pustit. Zbývá obrovský kus historie, kultury a nekonečné linie příběhů, do kterých bychom se mohli v novém roce ponořit. 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz