Redakční názorový rozstřel - Je série Need for Speed za zenitem, nebo jí zbytečně křivdíme?
Seznam kapitol
Oznámení dalšího dílu série Need for Speed s podtitulem Unbound v komunitě nejen závodních fanoušků vyvolalo řadu emocí. A to je příznačné pro pokračování značky už řadu let. V redakci ale nepanuje úplná shoda, zda si moderní éra Need for Speed kritiku zaslouží, nebo bychom měli být otevřenější.
DAVID - KONTEXT DOBY
Nemusíme chodit moc daleko, abychom zjistili, že série Need for Speed už nějaký čas rozděluje. Stačí zamířit do nitra naší redakce, zeptat se na pár názorů, a náhle se rozhoří nebývale ostrá diskuze o tom, jestli se máme líp, nebo jestli líp už bylo. Vynést nějaký soud bez přemýšlení je vždycky jednoduché, je to taková ta niterná intuice, která se v člověku ozve a nutí ho vynést ostrý verdikt ať pro tu nebo onu stranu. Psaný text však nutí autora přemýšlet, což logicky vede ke zdrženlivosti.
Takže ze svého ostrého názoru couvám i já.
Srovnávat různé éry je totiž vždycky ošemetné, a série Need for Speed se navíc rozhodně neuchopuje snadno. To nejodvážnější, co v rámci debaty „Míří NFS čím dál hlouběji do míst kde slunce nesvítí?“ jsem ochotný na papíře napsat, je to, že důvod k její historické adoraci nějaký byl, a maximálně bych dodal, že i teď, po letech, mám stále pocit, že jsme do Carbonu z roku 2006 viděli to nejlepší.
Ne, to nutně neznamená, že to byly nejlepší hry. Ty hry ale přišly ve správné formě ve správnou chvíli.
Nerad bych, abychom historii datovali od Undergroundů. To samé totiž platí i o dřívějších dílech. Na konci devadesátek se každý snažil o co nejvěrnější zážitek té doby, což tehdejší díly – jmenovitě druhý, třetí, nebo i Porsche Unleashed – splňovaly beze zbytku. Pak přišly filmy Rychle a zběsile, nebo minimálně éra těžící z popularity pouličních závodů, a to dělal skvěle pro změnu Underground 1 i 2, Most Wanted nebo i Carbon. Všimněte si toho, že nepopisuji kvalitu oněch her, ale čirý fakt, jestli nabídly to, co zákazníci chtěli, případně v jaké podobě; a ani jedné z nich se nic moc vytýkat nedalo.
EA buď nechce, nebo se jí nedaří na tuhle cílovou skupinu mířit
Jsem dalek toho vás přesvědčovat o tom, co zákazníci chtějí teď. Trh to ale dělá za nás. Když se vás zeptám, které závodní značky jsou aktuálně nejpopulárnější, jejich jména všichni známe. EA buď nechce, nebo se jí nedaří na tuhle cílovou skupinu mířit, případně je firma neschopna předvést hry v patřičné kvalitě s dodatkem, že by „nedělaly příliš věcí špatně“. Reboot z roku 2015, Payback a poslední Heat byly nejviditelnější snahou o přeorientování se na moderní hráče, a přestože vnímám vzrůstající kvalitu oněch titulů, nedá se o nich říct, že by byly bez chyby.
Soudě dle Forzy Horizon, která je aktuálním etalonem podobných her, chtějí hráči především specifický jízdní systém, jenž sice nemusí (a ani nemá) odpovídat realitě, ale má být zábavný, do jisté míry uvěřitelný, a rozhodně ne simplifikovaný do takové míry, abyste se byli z dvoustovky schopní otočit na pětníku. Nejde o zasazení, nejde o to, jestli závodíte v poušti, na Kubě, v Mexiku, nebo ve futuristickém městě. Jde o zážitek, o komunikaci vašeho auta s vašima rukama, o zpětné vazbě, kterou vám hra dává.
Svým způsobem si tak myslím, že se potřeby hráčů změnily, a série Need for Speed si to prozatím neuvědomila. Do roku 2006 servírovala to, co tehdejší hráči chtěli, a proto stojí tyto hry v mých očích výš než třeba zmiňovaný poslední Heat. Představoval jízdní model série to, co na hrách oceňujeme teď? Ne, i když i v téhle debatě zastávám názor, že si tehdejší tituly nevedly vůbec špatně – ale o to nejde.
A tak se pomalu dostávám k Unbound, nově představenému dílu, u něhož s ohledem na výše napsané neřeším, jak vypadá. Jednak mě zvolená stylizace neuráží a jsem zvědavý, jak bude fungovat, a jednak je to až sekundární atribut, který u takové série hodnotím. To nejdůležitější se bude odehrávat za volantem. Nechceme přece další hru, ve srovnání s níž má i Mario Kart větší důraz na váhu vozového parku než plejáda skutečných strojů v NFS. I kdyby bylo nové NFS sebekrásnější a vizuálně sebepůsobivější, pokud se v něm bude závodit jako s autíčky na dálkové ovládání, je to špatně a nikoho taková hra nebude zajímat. Naopak z druhé strany, pokud bude mít jízdní model patřičnou váhu a skutečný říz, třeba pak sérii odpustíte i odvážnější grafické pojetí, které navíc ve výsledku nemusí být na škodu.
Jestli tuhle elementární otázku EA konečně pochopilo, uvidíme za pár týdnů.
A propos… chcete znát můj osobní tip? Už ani Heat se nehrál vyloženě špatně a ve výsledku jsem si jej užil, a pokud EA udrží nastolený směr, dost možná vás Unbound v konečném součtu překvapí.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
