komentar-moc-reklamy-skodi
Hrej.cz Aliens: Colonial Marines Článek

Komentář: Moc reklamy škodí

konfrst-jan-gmail-com
konfrst.jan@gmail.com
27. 7. 2013 22:33 4 Sdílej:
Reklama
Reklama

Jistě to znáte všichni – jdete domů s plastovou krabičkou, nadšení a natěšení – ten opojný pocit vůní čerstvého, do igelitu zabaleného plastu po rozbalení hry, případně rychlá kontrola rychlosti připojení v případě digitální verze. Hned potom vstup do menu, rychlé nastavení a spuštění nové hry. Vstup do nového a neokoukaného dobrodružství.

S první částí se mnozí z vás ještě stihnou ztotožnit, ten zbytek je v dnešní době, alespoň za mě, sci-fi nejsmutnějšího charakteru. Kdy naposled jste si pustili hru a absolutně při tom nevěděli, do čeho jdete? Jistě, nepopírám, že má smysl v médiích koukat na vyhlédnutý titul a kontrolovat, jestli ten zajíc v pytli vlastně není liška nebo snad, nedej Bože, zprzněný vetřelec, ale doba nám pokročila a zašlo to momentálně až tak daleko, že dnes již kolikrát o hře víme naprosto vše ještě před jejím spuštěním. Gameplay videa před vydáním jsou pak v takové situaci hotovým zlem.

Pohled hráče

Však se nad tím sami zamyslete – myslíte si, že vás mechanismy GTA V dokáží ještě nějak výrazně překvapit? Nechápejte mě zle, zrovna v tomto konkrétním případě jsem přesvědčen o tom, že se bude jednat o hru koketující přinejmenším s absolutoriem, vadí mi však, že o ní vím již teď tolik. Mnohdy to totiž má vliv na zásadní motivaci skrytou za hraním her – touhu objevovat neznámé.

Vyhýbat se masivním a kontrolovaným únikům informací zkrátka a dobře není vůbec jednoduché. Nechal jsem se například zlákat nedávným a párou poháněným slevovým šílenstvím k tomu, abych dal šanci nové a mladičké Laře Croft. A upřímně začínám pochybovat, že jsem poslal peníze na správnou stranu – hra je sice krásná i hratelná a osobně si myslím, že náplní docela trefně zalepuje díru na trhu (především v případě PC verze, kde si o nějakém Drakeovi můžeme nechat zdát), ale co naplat – jen těžko mě dokáže překvapit. Je těžké se ubránit pocitu, že o všem vím, všechno znám a těch wow momentů už zkrátka a dobře příliš mnoho nečekám.

A sluší se ale také jedním dechem dodat, že ač je na vině především všechno to, co prošlo před vydáním hry nejrůznějšími médii, tak mnohdy v tom má prsty ještě jeden fakt. Dnes se hry často podobají jedna druhé jako vejce vejci.

Každý to máme jinak, já osobně hraji především pro ty chvíle, kdy vám padá čelist– a tam je zkrátka a dobře tajemství třeba. A jeden příklad za všechny – jistě nejeden z vás zná kultovní seriál IT Crowd, kde se v jedné epizodě Roy rozčiluje nad tím, že mu každý oznamuje nějaký nespecifikovaný zvrat před koncem filmu, na který se snaží podívat bez jakýchkoli předsudků a očekávání. Rozčiluje se a já se mu nedivím – člověk pak již jen podvědomě čeká na onen moment a ta chuť neznámého již zkrátka není taková. A jaký je pak rozdíl oproti tomu, když nám třeba autoři The Last of Us sdělí těsně před vydáním, že slzy nám potečou přesně tolikrát a tolikrát?

Pohled autora

Rozdíl to pro mne osobně není vůbec žádný, a situace je pak pro mne o to horší, že já ty zprávy chtě nechtě sledovat zkrátka a dobře musím. Píši preview, píši novinky, a obecně si musím udržovat rozhled o všem, co se kde v té naší branži šustne – a jistě mnozí tušíte, že samotné nadšení pro novou hru již zkrátka není takové, jaké bývalo za klukovských let.

A jen věkem to rozhodně není – jde mi právě o tu masivní masáž ze strany tvůrců i vydavatele, která dnes k měsícům před vydáním hry už jednoduše patří. Přál bych si, abychom to někdy zkusili jinak.

Dnes si nikdo nedovolí dělat hru takovou a prezentovat ji jako makovou. A popravdě by to ani nemělo sebemenší smysl – překvapení by se dočkali leda předobjednávající a ještě k tomu od internetu odříznutí jedinci. Ti ostatní se stejně dočkají informačního nášupu v podobě prvních recenzí, kde sice, přiznejme si, tajíme co se dá, ale občas matně naznačíme, nebo nám zkrátka něco ujede. A když si takových článků přečtete více, je dost možné, že se o hře dozvíte více, než sami plánujete. Tajit herní principy i náplň nemá dnes zkrátka valný smysl, autoři tedy dnes vykládají karty na stůl tak brzy, jak je to jen možné.

Ono kupování zajíce v pytli je sice dosti pádným argumentem pro to, abychom o tom našem vytouženém titulu věděli vše ještě předtím, než přistane na našem harddisku, ale můj osobní pohled je jiný. A to ten, že nás to připravuje o to tak důležité a v dnešní době hojně opomíjené. Překvapení. Někteří to umí, dokonce i některé AAA tituly od velkých studií to dnes umí, je jich ale jako šafránu a jméno, jež mám nyní na jazyku z pochopitelných důvodů nevyslovím  – vždyť bych tím také vlastně něco prozrazoval.

Kouzlo neznámého, prozkoumávání tajemného. To mi na dnešních hrách zoufale chybí a zároveň se jedná o trend, který již pomalu ale jistě proniká i do tvorby nezávislé, která se tak ráda drží mimo hlavní proud. Co bude dál, uvidíme, změnu nečekám, rozhodně ne v blízké době. Ale potěšila by, a přitom vlastně stačí jen málo – aby to někdo už sakra vyzkoušel udělat jinak. A kdoví co by mohlo následovat – třeba by se pak přidali i další!

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Hrej.cz