GDF 09 – guláš dojmů z Budapešti
Game Developers Forum je každoroční akce určená zejména maďarským vývojářům a odborné veřejnosti. Jednodenní program zahrnuje prezentace a workshopy, účastní se špička domácí scény. Letos to byli zejména lidé z budapešťského studia Cryteku a dále členové společností Digital Reality, Mesh Array a Techland. Byť to může znít velkolepě, ve skutečnosti šlo o komorní akci, rozlehlé prostory multikina Cinema City v obchodním domě Aréna zdobilo jen pár stojanů s Xboxy a chodbami a sály se pohybovala stovka, možná sto padesát lidí, z nich většina s VIP náramky. Nejzajímavější tak byla možnost poslechnout si prezentace her společnosti 1C a hlavně vyzkoušet si většinu z nich v chodu. Dojmy z King's Bounty: Armored Princess už na Hrej vyšly, k vidění toho ale bylo samozřejmě mnohem více.
Majesty 2 – vesničané ať se dřou, vy jste král!
Pokračování jedné z nejoriginálnějších fantasy strategií vůbec – není vůbec originální a je víc remakem než pokračováním. Tak by se dala stručně zhodnotit Majesty 2, po třech odehraných misích anglické bety. Hráč se stává králem a snaží se zajistit blahobyt a bezpečí svým lidem. To obnáší zadávání staveb, a tak kolem královského hradu vznikají taverny, tržiště, nejrůznější gildy (dohromady je jich šest a jsou to notoricky známá povolání z pen and paper RPG jako zloději, mágové, válečníci, klerici...) a strážní věže. Nad jednotkami a hrdiny, které si v budovách narekrutuje, ale nemá přímou kontrolu: všechny řídí AI. Hráč může pouze užívat veřejných peněz k vypisování odměn. A tak když chce prozkoumat území, posadí vlaječku na černou plochu a ocení ji 100 zlaťáky pro toho, kdo přijde jako první. A to by bylo, aby se hrdinové nepřetrhli v průzkumu... Stejně funguje i boj, jen mají vlaječky červenou barvu a draka za 100 zlatých nikdo skolit nepůjde. Funguje to překvapivě dobře a po prvních pár minutách zmatku netradiční hratelnost přejde do krve. Bohužel, Majesty 2 se zdá podle prvních dojmů být dost monotónní a pohříchu také audiovizuální zpracování není nejlepší. Grafika je velmi šedivá a strohá, chabá na detaily i styl. Kdyby měla Majesty 2 vizáž King's Bounty, mohla by uspět, takhle spíš asi zapadne.
Captain Blood – kanóny, šavle, papoušci a rum
Hra, která zaujala z předváděčky i herního testu (X360 verze) nejméně. V podstatě jde o aktuální verzi pirátské akce z dílny někdejší Akelly. Captain Blood se pyšní příběhem Rafaela Sabatiniho, ale v jádru jde o starý dobrý simulátor mořského vlka. To znamená zjednodušené lodní bitvy, šavlovačky na palubách, pěší pohyb po přístavech a bitky s nepřáteli na zemi. Captain Blood navíc přidává bohatší interakci s prostředím (zkusili jsme si například vyrazit bránu, doprovázely to hodně silné vibrace ovladače) a některé minihry, například střelbu z lodního děla snímanou pohledem z vlastních očí. Ani kooperace dvou postav, hlavního hrdiny Kapitána Krve a jeho věrného pomocníka, ale nepřinesla zajímavější zážitek z bitev: ty jsou bezhlavou rubačkou, v níž využití nenajdou ani komba a výjimečně speciální schopnosti (zakupované za posbírané zlaťáky). Captain Blood nevypadá úplně špatně, rozhodně to ale není žádný zlomový titul, jen další z řady, a po pravdě řečeno, už těch generických her na piráta začíná být příliš...
Il-2 Sturmovik: Birds of Prey – bitva o konzole
O konzolové konverzi populárního leteckého simulátoru Il-2 Sturmovik: Birds of Prey jsme se nedozvěděli mnoho nového. Prezentace se nesla v duchu vychvalování simulačních kvalit původní hry, načež PR poněkud nelogicky jako hlavní klad Birds of Prey vyzdvihla zjednodušení a přístupnost v rámci nižšího stupně obtížnosti, aby si užili i ti, které příliš hardcore hry odrazují (na handheldových platformách bude Sturmovik logicky výhradně leteckou arkádou). Na test X360 verze nebylo mnoho času a nastavení bylo značně akční. Zkusili jsme si ve stylu Tom Clancy's HAWX sestřelit několik nepřátelských letounů, ale na nějaký soud je po pár minutách hraní brzy.
Theatre of War 2: Africa 1943 – do interiérů
1C dávali druhému dílu Theatre of War v prezentacích mnoho prostoru. Zdůrazňována byla hardcore podstata hratelnosti, detailní fyzikální model jednotek, které jsou vymodelovány přesně podle historických prototypů, atraktivní audiovizuální zpracování (např. včetně postupné destrukce tanků či budov) a spousta obsahu pro military fanoušky. Změn oproti jedničce ale mnoho není: AI by měla být trochu lepší (občas třeba zpanikaří a uteče z pozice, když je pod příliš velkým tlakem) a vojáci se nyní budou moci schovávat v budovách a bojovat o postavení v interiéru. Jak dobrá je zbrusu nová kampaň a jak moc se změny projevily na hratelnosti, se dozvíte už brzy z recenze: hra je totiž dokončena a na trh by se měla dostat v nejbližších týdnech.
Empire: Time of Troubles – strategie z Východu
Empire: Time of Troubles byla jediná hra, kterou 1C prezentovalo pouze v trailerech a screenshotech. I tak se ale tváří velmi sympaticky, a to přesto, že na ní pracuje firma s nevalnou pověstí, tým Lesta Studios. Hráči se stanou panovníky některého z velkých národů východní Evropy ve středověku (hra pokrývá období let 1350-1650) a pokusí se jej dostat na vrchol moci. Jde o otevřenou strategii ne nepodobnou tahové části Empire: Total War či hrám od Paradox Interactive. Hráč se snaží Moskvanům, Polákům, Švédům nebo lidem z Malé Rusi zajistit co nejvíce funkční ekonomiku, bezpečí a mocenskou pozici. Empire nabídne 4 příběhové kampaně, které zpracují klíčové historické události, nejlákavější možností však jistě bude otevřená velká hra. Do ní zasáhnou známé historické postavy ve formě vládců či hrdinů (ty bude hráč najímat a pracovat s nimi jako s regulérními RPG charaktery, tj. budou sbírat zkušenosti, levelovat atd.) a bude nutné "přežít dějiny" – například sílící nájezdy Mongolů či náboženskou bouři, která proběhne Evropou v podobě reformace. Důraz je kladen zejména na propracovanou diplomacii (předveden nám byl systém držení a výměny válečných zajatců), boje se pochopitelně objeví, hra je ale vypočítá automaticky na základě hráčem zvolené strategie (výběr je soudě podle počtu ikonek v příslušném menu docela široký). Hra je zatím v docela rané fázi, ale už nyní vypadá slibně. Nové Knights of Honor či Europu Universalis bychom si rozhodně nechali líbit.
Budapešťská GDF ukázala několik věcí. 1C Company už umí dělat hry i pro konzole a chce expandovat na konzolový trh. Dál rozhodně hodlá využít více i méně známých titulů, které má ve svém portfoliu – a pokud je oživí stejně úspěšně, jako to udělala u King's Bounty, zlobit se nebudeme. A konečně: stále sází na spolupráci se známými umělci a spisovateli především. Tak doufejme, že se všechny tři trendy projeví pozitivně na kvalitě samotných her.
