Gamescom 2026: Dojmy z arkádových zavodů Star Wars Galactic Racer

Článek

Hrej vyráží na Gamescom 2026 a soutěžíme s Českou spořitelnou o konzoli

S partnerem Českou spořitelnou míříme také letos na Gamescom, abychom vám mohli přinést žhavé herní novinky.

Redakce

3

Star Wars: Galactic Racer je typ hry, u kterého člověk během několika prvních minut pochopí, že vývojáři nechtěli udělat jen lacinou „vykrádačku“ závodů z Epizody I, převést je do moderní grafiky a tím skončit. Podracing tu samozřejmě je a je to v podstatě základ celé hry, jenže vedle něj dostávají prostor také speedery a další repulzorová vozidla, která se ovládají výrazně jinak.

V pohybu hra působí hlavně svižně, ne ale způsobem, kdy se obrazovka promění v nepřehledný chaos. Tratě jsou dost široké na předjíždění, zároveň ale obsahují odbočky a alternativní průjezdy, takže postupně přestáváte jen sledovat ideální stopu a začnete přemýšlet, kudy se vám víc vyplatí jet. Což mi osobně přijde důležité, protože arkádové závodění funguje nejlépe ve chvíli, kdy se během jízdy výsledky dynamicky mění a závod není vyřešený jen tím, kdo nejlépe zvládne první dvě zatáčky. Je znát zkušenost lidí, kteří dříve pracovali na Need for Speed a Burnoutu. Srážky mezi vozidly tu jsou velmi žádoucí, protože soupeře můžete vytlačovat, narážet do nich a využívat agresivnější jízdu ve svůj prospěch. A že se tady každá výhoda vyplatí. 

Největší rozdíl je pak mezi samotnými stroji. Speeder bike reaguje mnohem rychleji a dovoluje agresivněji pracovat s rychlostí, zatímco těžší stroje potřebují úplně jiný přístup. Podracer pak působí skoro jako samostatná disciplína, protože je výrazně rychlejší, citlivější a každá chyba při vyšší rychlosti má mnohem horší následky. Přechod mezi vozidly proto není jen kosmetickou změnou modelu, ale skutečně mění rytmus závodu. 

Zajímavější, než jsem čekal, je také struktura kampaně. Galactic Racer není postavený pouze na klasickém seznamu závodů, které postupně odemykáte. Jednotlivé série fungují jako vlastní run, během kterého vybíráte další události, získáváte nové části a postupně si upravujete stroj. Pokud příliš často havarujete, vaše cesta ligou skončí a další pokus začínáte znovu, i když si část získaného postupu ponecháte. Tahle struktura tak může dát singleplayeru trochu větší smysl než běžná série závodů od loosera k šampionovi. Bude samozřejmě záležet na tom, jak moc se jednotlivé průchody skutečně liší a jestli se po několika hodinách nezačnou opakovat stejné tratě a rozhodnutí, základ ale působí zajímavě.

Hlavně je ale příjemné hrát Star Wars, které se pro jednou netočí kolem Jediů, Síly nebo dalšího osudu celé galaxie. Impérium padlo, v Outer Rimu vznikla nelegální závodní liga a místní řeší hlavně rychlost, peníze a vlastní reputaci. Otázkou je, jestli se koncept nezačne po čase opakovat, ale to ukáže až plné vydání.