Gamescom 2026: Dojmy z The Witcher 3: Wild Hunt — Songs of the Past
Hodinová hands-off prezentace na Gamescomu nám představila část nového DLC už běžícího v přepracovaném vizuálním hávu. Geralt se po prohýřené noci probouzí bez Marigolda po svém boku a vydává se ho hledat.
Hrej vyráží na Gamescom 2026 a soutěžíme s Českou spořitelnou o konzoli
S partnerem Českou spořitelnou míříme také letos na Gamescom, abychom vám mohli přinést žhavé herní novinky.
Zaklínače 3 jsem nikdy nevnímal jako hru, která by nutně potřebovala zachraňovat moderním remasterem, protože i po více než deseti letech pořád funguje. Gamescomová prezentace ale nebyla jen ukázkou technicky vylepšené verze známého obsahu, protože nám vývojáři zároveň poprvé podrobněji představili nové DLC Songs of the Past (v češtině Písně minulosti), které už celé běželo právě v novém vizuálním hávu. Tentokrát jsme si hru sami nezahráli a celé představení probíhalo formou zhruba hodinové hands-off prezentace v kině. Místo sestřihu jednotlivých scén nebo demonstrace grafických efektů jsme mohli sledovat poměrně dlouhou část jednoho nového questu, což nakonec o chystaném rozšíření řeklo mnoho.
Geralt se po večeru plném alkoholu probudí a rychle zjistí, že Marigold někam zmizel. Z původně jednoduchého hledání ztraceného přítele se postupně začne stávat klasická zaklínačská stopovačka, při které Geralt prochází okolí a pomalu se dostává do nebezpečné situace. A to ať v mezilidských vztazích, tak s monstry.
Nové DLC připomíná, v čem byl Zaklínač 3 nejsilnější
Volba právě tohoto questu mi pro první delší představení nového DLC přišla velmi příhodná. Zaklínač 3 nikdy nestál na prvoplánově velkých momentech. Geralt většinou začal řešit zdánlivě malý problém a během několika rozhovorů a nalezených stop se ukázalo, že celá situace je podstatně komplikovanější.
Hledání Marigolda funguje podobně a zároveň nechává prostor pro lehčí tón, který k jejich vztahu vždy patřil. Geralt se probouzí po večeru, o němž očividně nemá úplně dokonalou představu, snaží se dát dohromady jednotlivé události a postupně zjišťuje, že jeho přítel mezitím zmizel. A zapojuje se do toho i část jeho rodiny. Nové DLC tak stále pracuje se stejným tempem vyprávění jako původní hra. Dialogy mají čas se rozvinout, ale zároveň mají tempo a jednotlivé situace na sebe navazují způsobem, který nepůsobí jako série oddělených úkolů. Současně jsme celý nový obsah viděli už v přepracované podobě remasteru, takže prezentace vlastně představovala obě části projektu najednou. Nové DLC ukazovalo, kam se Geraltův příběh rozšíří, zatímco technická stránka zároveň naznačovala, jak bude vypadat návrat do zbytku známého světa.
Nový vizuální háv je vidět hlavně v pohybu
Nejviditelnější změnou je samozřejmě samotné zpracování prostředí, které působí detailněji, světlo pracuje přirozeněji s interiéry i otevřenými oblastmi a jednotlivé materiály mají větší hloubku. Rozdíl přitom nestojí na tom, že by se hra snažila vypadat jako úplně nový titul, ale spíš na postupném odstranění míst, kde už byl věk původní verze opravdu znát. Právě nový obsah pomáhá tyto změny ukázat přirozeněji než srovnávání dvou stejných scén z původní a remasterované verze. Lokace, kterými Geralt během hledání prochází, už byly vytvořené s novým nasvícením a celkově modernější prezentací, takže nepůsobily jako staré prostředí, na které někdo dodatečně nalepil několik grafických efektů.
Ještě víc než samotná grafika mě během hodinové prezentace zajímalo, jak se mění Geraltův pohyb a animace, protože právě tady byl věk Zaklínače 3 v posledních letech citelnější než u textur nebo modelů. Původní Geralt dokázal při pohybu v menších prostorách působit dost těžkopádně a některé přechody mezi jednotlivými animacemi už dnes nevypadají úplně přirozeně, zatímco v nové verzi všechno působilo o něco plynuleji. Z hands-off prezentace samozřejmě nejde férově posoudit samotný pocit z ovládání, ale už při sledování bylo vidět, že se vývojáři nesoustředili pouze na grafiku. Pohyb Geralta, práce s prostředím a některé nové animace ukazují, že modernizace sahá i do samotné hratelnosti.
Nejde jen o starou hru s novými texturami
Právě spojení remasteru s novým DLC podle mě celé modernizaci Zaklínače 3 dává výrazně větší smysl. Pokud bychom na Gamescomu sledovali pouze známý quest v lepší grafice, pravděpodobně bych po hodině odcházel s dojmem, že hra vypadá hezky, ale pořád jde hlavně o technické vylepšení něčeho, co už velmi dobře známe. Tady byla situace jiná, protože jsme mohli zároveň sledovat nový příběh, nové lokace a herní možnosti, které využívají modernizovanou podobu hry od začátku.
Po prezentaci mám proto pocit, že největší smysl nedává remaster ani nové DLC samostatně, ale právě jejich propojení. Známá hra dostává technickou modernizaci ve stejnou chvíli, kdy do ní přichází nový obsah navržený už pro její přepracovanou podobu. Pokud bude zbytek rozšíření pracovat se stejnou kombinací známého zaklínačského vyprávění a nových herních možností, návrat ke Geraltovi po tolika letech nemusí působit jen jako nostalgická návštěva.
