Normality Článek DOSové nebe: Normality

DOSové nebe: Normality

Tomáš Krajča

Tomáš Krajča

16. 9. 2014 13:00 5
Reklama

- Válka je mír.
- Správně, občane.
- Svoboda je otroctví.
- Bezpochyby, slečno.
- Nevědomost je síla.
- Vskutku, soudruhu.
- Legrace je... éééé... prdel?
- Zmklni, živle! Strážníku, mohl byste tady drzého pána NORMALIZOVAT?
###!!!TŘÍSK##&&\\\{}DUSDUSDUS###!!!!JÁTIDÁMSLÁNSKÝHOKRIPLE##][[ŁŁŁ!
- A vy, prosím, pokračujte, soudružko.
- Lenin je věčný.
- Jistě, jistě, velmi dobře. … vyřízeno?
- Ano, pane. Nevíte, náhodou, co znamená takové slovo "gizmošlapka"?

ZRZAVÝ KLUK POD BIČEM OTROKÁŘE ŽIL

Paul Nystalux

DOSové nebe: Normality
i Zdroj: Hrej.cz

Hlavní padouch a tyran města Neutropolis Paul Nystalux se měl objevit už ve střílečce Loaded pro PSX. Tam se ale nakonec nedostal, a tak ho Gremlini zrecyklovali pro účely Normality.

Nad městem Neutropolis visí už léta těžká oblaka prachu. Pod temným příkrovem míjí den za dnem se strojovou pravidelností. Lidé se ráno plouží do práce, večer unaveni padají na pohovky a před televize. Pod dohledem přísných vojáků v černočených uniformách se nikdo neodváží zvednout hlavu. Od nástupu vládce Paula Nystaluxe uplynula řada let, během nichž se život kdysi pulsující metropole slil do šedé omáčky běžnosti. Normality. Žít je snadné: stačí plnit příkazy, nevyčnívat, poslouchat zprávy a zapomenout, že někdy existovaly věci jako slunce... hudba... nebo smích.

A přesně to se Kentovi nechce. Mladý povaleč a hipík s brýlemi a zrzavou bradkou už má všeho právě tak po krk, až si zničehonic uprostřed ulice začne hvízdat. Veselý nápěv je jako zdvižený prostředníček tváří v tvář totalitní moci, a tak Kent záhy končí ve vězení, kde se mu do ruky dostává kontakt na odbojové hnutí. Tak může začít dobrodružný příběh, v němž se mísí závažná témata a konspirace s dětinskou chutí jen tak se poflakovat, dělat naschvály a ničit všechno kolem sebe. A Kent má na destrukci talent...

Trojrozmerná adventura Normality z dílny studia Gremlin Interactive nabídla příběh, který by se dal popsat jako setkání bratří Coenů s Georgem Orwellem. Boj proti diktátorovi Paulovi není pojat jako vážná záležitost, ale karikatura jak totality samotné, tak i undergroundu a revolučních hnutí. Sám hrdina Kent je pak Lebowským videoherního světa, včetně tak roztomilého detailu, jako že si hned na začátku hry – pravda, sám – při vyndavání harpuny zapíchnuté ve vaně pozvrací tepich. Gremlini nikdy nebyli známi jako firma, která by dělala adventury – a snad právě proto vytvořili kousek, který byl na hony vzdálený žánrovým klasikám, vytežil mnoho z plně 3D prostředí, pohledu první osoby a přistoupil správně i k horečce hraných a renderovaných filmových sekvencí. V době poznamenané obří jizvou "interaktivních filmů" a druhým, jen o něco menším zářezem titulů, co musely být "3D akcelerovány" v rozlišení 640 na 480 obrazových bodů, si Normality uhájila bezmála čistý štít.

A navíc, navíc... to byla prdel.

Čas od času pořádáme party jako na konci Normality. Trik je v tom dělat je v bytě někoho jiného. - Ade Carless

SURREALISTICKÁ ADVENTURA

Špatné vlivy?

DOSové nebe: Normality
i Zdroj: Hrej.cz

V Normality se ve vedlejší roli objevuje Violet Berlin, moderátorka pořadu Špatný vliv. Část hudby pak pomáhal skládat také pozdější šéfredaktor serveru 1Up John Davison.

Nejdůležitějším jménem podepsaným pod Normality je Ade Carless. Producent a duše projektu, který měl být původně klasickou 2D klikačkou. "Místo toho jsme se rozhodli použít nový engine, který Gremlin vyvinul pro Realms of the Haunting," uvedl Carless v dobovém rozhovoru pro Score. A dobré bylo i rozhodnutí na rozdíl od zmíněné akce nevyužít živé herce. Při samotném psaní příběhu tvůrci příliš neřešili závažná témata. "Vláda v Normality tam byla umístěna jako žijící nuda, něco, s čím bychom měli myslím všichni bojovat," říká Carless. Inspiraci románem 1984 přiznává, sám ho ale nikdy nečetl – a překvapením pro něj i celý vývojářský tým byla tematická rezonance a hloubka významů, kterou ve hře našli hráči ze zemí východního bloku. Normality začínala jako jakýsi "simulátor poflakování po městě." "Originální koncept byl jen podivná surrealistická hádanka," uvedl v rozhovoru pro Level scenárista Pat Phelan. Od začátku vývoje byly známy určité klíčové body, jako přidání Kenta k rebelskému hnutí, obsah kolem nich pak rostl organicky – s nápady přicházeli i lidé z testovacího týmu, a možná díky tomu jsou některé obrazovky přecpány vtípky a detaily typu použitých slipů na nástěnce. "Když se nám líbilo, jak se hra ustálila, nahráli jsme veškerou řeč s tím, že se nebude měnit," vzpomíná Carless. Nevyšlo to. "Změnila! Hru jsem hrál dokola tak stokrát," dodává, ale právě proto byl potřeba hlas někoho zvenku, aby se ještě mohla vylepšit.

Normality vyrobilo celkem okolo třiceti lidí – tři programátoři, patnáct grafiků, tři hudebníci, osmičlenný testovací tým a produkce. A někteří z nich si střihli i cameo. Kent sám nebyl napsán jako obraz Ade Carlesse, ale má často v ústech jeho sarkastické hlášky. "Děsivé pak je, že vypadá jako kříženec mezi našimi dvěma 3D výtvarníky Mattem a Rickiem," uvedl Carless. Snad drobnou pomstou za tenhle roztomilý detail bylo od grafického oddělení přidání ducha mrtvého prodavače televizí. Poté, co Kent vyhodí jeho krám do povětří, může v tomtéž místě narazit na připomínku jedné ze dvou smrtí, které se v Normality odehrají.

Nevěřil jsem, že to bude fungovat, ale svoboda pohybu ve 3D dělá Normality úplně odlišnou. - Pat Phelan

ŽÁNROVÝ PŘEVRAT

Želvy ninja

DOSové nebe: Normality
i Zdroj: Hrej.cz

Autoři Normality zjevně nebyli fandy TMNT – ve stokách pod stadionem v závěru hry můžeme najít krysu hodující na zbytcích pizzy a kolem nich čtyři poskakující maskovaná... ehm, hovna.

Ačkoliv autoři v rozhovorech zmiňovali, že pokračování není úplně vyloučeno, na to, aby vznikla druhá Normality, udělala ta první příliš malou "díru do nudy." Uvolněná, bezprostředně vtipná adventura se stala spíše kouskem obdivovaným menší, věrnou komunitou. I názory recenzentů se značně různily. Zatímco populární web Adrenaline Vault udělil 90 procent se slovy: "Wow, na téhle hře teda fakt není NIC normální," GameSpot se držel při zemi se 77 % a verdiktem kritizujícím přestřelenou obtížnost. "Je tu vždy logický důvod pro věci, které musíte dělat, ale či je to logika a jak k ní došel, to je vážně otázka." A nijak zvlášť dobře nedopadla Normality ani v retro-recenzi Adventure Gamers z roku 2003, kde si zejména vinou amerického dabingu v čele s Corey Feldmanem jako Kentem odnesla pouhé dvě a půl hvězdičky z pěti.

U nás si Normality vedla o mnoho lépe. Jan Herodes ji v recenzi Levelu hodnotí známkout 6/7 a slůvkem "super". Nad rámec svého verdiktu dodává i morální poučení: "Nekoukejte tak často na televizi, nepřecpávejte se, neseďte pořád doma – a hlavně – nebuďte nudní." Score číslo 28 věnuje Normality hned tři strany, na kterých se nad zábavnou, náročnou a ujetou hrou rozplývá Andrej Anastasov. "Celkově je Normality hrou, která nemá obdoby," neváhá napsat do závěrečného odstavce a u hodnocení 9/10 najdeme také přirovnání k jiné dobové hitovce: "Under a Killing Moon na druhou." A jediná chyba? "Kent se nikde v průběhu hry nemůže podílet na demolici nějaké školy, což by bylo nepředstavitelné vzrůšo." Konečně Luboš Čelen v časopisu Riki uděluje vůbec nejvyšší hodnocení 93 %. Podle něj by Normality byla pořádná bomba i bez skvělé grafiky a ozvučení. "S nimi je však Normality prevrat v dejinách adventúr."

Nechtěli jste být vždycky úplně normální, že ne? Když šli ostatní na Beethovena, šli jste chlastat, a když byli ostatní namol, pili limonádu se šváby. - Andrej Anastasov

Není divu, že bylo pro české hráče událostí, když ve Score číslo 76 vyšla právě Normality jako plná hra, navíc s redakčním překladem do češtiny. A právě tehdy se s klasikou svého žánru seznámili i mnozí mladí nadšenci a začínající pisálkové...

BAVIT SE JE NORMÁLNÍ

Kruh se uzavírá a po patnácti letech nezbývá, než se ptát, jestli je uvolněné ničení všeho kolem a mimoděčné podkopávání totality stále taková zábava. Opakované hraní Normality proběhlo díky vydání hry na GOGu, kde se dá koupit za 4,5 eur včetně manuálu (v něm je roztomilá poradní část napsaná zrcadlovým písmem) a soundtracku. Jde o verzi s britským dabingem (tedy bez Corey Feldmana), běžící standardně a bezproblémově prostřednictvím DOSBoxu.

Překvapivá je rychlost zvykání si na ovládání. Pohyb ve 3D prostředí komplikuje jen automatické zavírání dveří, které občas postavu na pár vteřin uvězní. Třetí rozměr bohužel dost komplikuje všudypřítomný "pixel hunting"- k řešení mnoha hádanek je potřeba najít v rozlehlých obrazovkách docela malé objekty, autoři neušetřili hráče ani vyslovených podrazů, jako je řada skříněk, které se hlásí jako "lockers" a otevřít nejdou, uprostřed je ale jedna, co se na kurzoru zobrazí jako "locker" – a v ní dvě důležité knihy... Ničivá je pak tendence hry používat běžné či nevinné předměty ke zcela divným účelům, jako je už úvodní využití dřevěné hráčky – klovajícího ptáčka – k neustálému zapínání vypadávající televize.

Humor Normality ale ani v nejmenším nezestárl a už kvůli dialogům a mnoha renderovaným scénám, v nichž dojde k vyházení gumových psíků z obchodu, vymalování na žluto a velkému ohňostroji, či velkolepému finále na stadionu, stojí za to si exkurzi do města nudy zopakovat. Ve své době jásali hráči nad technickou revolucí a grafikou, ale Gremlin Interactive naštěstí k výtečné formě dodali i dostatečně šťavnatý obsah, který na rozdíl od SVGA rozlišení a hranatých objektů nezestárl.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme

Váš tým Hrej.cz