Army Of Two Článek Army of Two

Army of Two

Dalibor Franta

Dalibor Franta

6. 9. 2006 22:52 1
Reklama
Reklama

Peníze se točí. Nikoliv však kolem své osy, jako naše trapná planeta, ale kolem lidí, kteří s nimi umějí nakládat. A nikde neumí nakládat s penězi tak, jako v armádě…to dá přeci rozum. Profesionální armáda totiž potřebuje profesionální služby a profesionální služby nejlépe zajistí – jak vám potvrdí každý správný neoliberál – pouze a jenom trh a svobodné podnikání. A tak se stalo, že dnes na světě existuje rozsáhlá síť tzv. Soukromých vojenských korporací – firem, které za drobnou úplatu v řádu miliard dolarů, zajišťují pro armády světa vše, co je zrovna třeba (od správy armádní počítačové sítě, až po kobercový nálet na svatbu dvou teroristů v okolí Kirkůku). Zaměstnanci těchto firem se nejčastěji rekrutují přímo z armádních odpadlíků, kteří vyměnili ideu svobodného a demokratického světa za mrzký civil a dvojnásobnou výplatu k tomu. A právě do spletitého prostředí soukromých armád – o nichž málokdo ví, málokdo s nimi souhlasí a nikdo by se bez nich neobešel – nás přivede nová 3D střílečka od EA, Army of Two.

Boj za práva mužů

Jak se ukázalo už na letošním E3, Montrealské studio EA se pustilo do opravdu velmi zajímavého projektu. Jeho nosným pilířem jsou dva vojáci – bývalí členové Rangers, elitní jednotky americké armády, kteří nyní působí ve službách soukromé organizace poskytující strýčku Samovy nejrůznější vojenskou výpomoc (často velmi choulostivého charakteru). Vtip je v tom, že borci jsou z těsta tvrdého jako diamant a všechny své mise – jak už sám název hry vypovídá – absolvují zásadně ve dvojici. Kdo by ale čekal hru propagující práva homosexuálů v ozbrojených silách, tvrdě by narazil. Army of Two má totiž ambice z jiného soudku. A sice ze soudku kooperativního –hra je vyvíjena primárně pro dva hráče a důraz na tuto myšlenku přímo křičí z každé činnosti ve hře. Pokud jsme až doposud byli zvyklí na to, že kooperativní multiplayer byl jen jakýmsi bonusovým přídavkem, který se omezoval na střílení, bouchání a výjimečně taky nějaké to řezání, musíme důkladně přehodnotit naše chápání kvalitní zábavy.

Kooperativní multiplayer

Důraz na bezchybnou týmovou spolupráci přímo čiší ze všech myslitelných činností, jakými musí vojáci uprostřed bitevní vřavy projít. Během paravýsadku ovládá jeden z hráčů padák, zatímco druhý čistí palbou prostor předpokládaného dopadu. Na zemi mohou oba vojáci zaujmout několik různých formací, tak aby svou palbou pokryli pokud možno největší prostor – například, postupují-li nepřátelé ze dvou stran, mohou se oba soldáti přitisknout zády k sobě a po vzoru Bonnie a Clyda postupovat do bezpečí. Ne vždy však taková finta slaví úspěch a je třeba se vypořádat i s horšími scénáři. Je jeden z týmu zasažen? Parťák ho podepře a doprovodí, aniž by přitom přestal chrlit olovo všude kolem sebe. Nejlepší část ale teprve přijde – a sice v okamžiku, kdy se někdo z týmu ocitne v ohrožení života. V tu chvíli se hra přepíná do kooperativní minihry. Zraněný hráč musí ve stylu Track and Field utíkat před zářivým koncem tunelu, zdravý parťák se zatím v krkolomné rytmické minihře snaží zastavit krvácení a aplikovat příslušné medikamenty. Obrazovka v těchto situacích přechází do split screen modu – stejně jako v okamžicích, kdy je nutné uchýlit se k preciznímu řemeslu sniperů. Zde se tvůrci inspirovali osvědčeným postupem speciálních jednotek, které pro odstřelovaná používají dvoučlenné týmy. Jeden střílí, druhý jistí zásah a zaskakuje v případě špatné rány. Není samozřejmě vyloučen ani soustřel, to když je třeba odrovnat dva strážné najednou. Dokonalá spolupráce je však nutná i během přesunů pobořenými bojišti. Hráč tak může (a někdy i musí) svého partnera podepírat při přelézání vysokých zdí, nebo ho spouštět na laně z vysokých budov. Výměna zbraní a munice během boje už pak ve srovnání se vším výše jmenovaným působí jako naprostá samozřejmost.

Půjde to i s AI

Možná si teď říkáte co dělat, když zrovna není po ruce nikdo do páru. I na tuto možnost tvůrci pomysleli, když vybavili druhého člena skupiny umělou inteligencí. Protože je však Army of Two hrou, která s výkony vaší drahé polovičky stojí a padá, musí taková AI opravdu stát za to – a jak jinak, pánové z Montrealu tvrdí, že stojí. Bude-li druhý člen týmu řízen počítačem, dostane se mu schopnosti učit se povely a rozeznávat správné postupy od špatných. Ovládání navíc obstará hlasová komunikace, takže se nebude třeba probírat složitými příkazovými tabulkami. V praxi to tedy vypadá tak, že když na parťáka pod palbou křiknete, aby zaujal pozici „back to back“ (ach…zase ta angličtina), bude z počátku brblat něco o tom, že se mu to zdá přihřáté, až se za chvíli naučí reagovat na tento povel bez odmlouvání. Při odstřelování pak můžete přes hlasový komunikátor odpočítat čas do výstřelu, takže se nestane, že budete vy a váš AI partner střílet nazdařbůh. Zní to věru moc hezky, přesto nepochybujeme o tom, že se zážitkem hry ve dvou se ani nejlepší AI jednoduše nemůže srovnávat.

Army of Two rezonuje příslibem kvalitní hry. Od zajímavého příběhu z netradičního prostředí (EA se tak údajně snaží upozornit na stále se rozrůstající pravomoci soukromých vojenských korporací), přes standardně vysoce kvalitní next-gen grafiku, až po úžasně jednoduchý a přitom neokoukaný koncept kooperativní hratelnosti dohnané až k těm nejmenším maličkostem. Pokud bude i umělá inteligence fungovat jak má, dočkáme se možná v průběhu příštího roku nářezové kooperativní 3D akce tak, jak jsme si ji doposud jen představovali. Army of Two vyjde jak pro PS3, tak pro Xbox 360.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Hrej.cz je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme

Váš tým Hrej.cz