Jak se překládají hry do češtiny: Episode 2
Na časové ose se stále nacházíme klidně i několik měsíců přede dnem, kdy má hra (do které vkládají jiná očekávání vývojáři, jiná vydavatel, jiná místní distributor, jiná novináři a jiná zákazníci) vyjít - nebude-li odložena. A když hra konečně jednoho dne vyjde, může dostávat od recenzentů nečekaně nízká hodnocení, takže si zákazníci mohou hromadně říct, že v takovém případě raději počkají, dokud cena neklesne, a distributor má rázem problém. Stane-li se mu to u několika titulů krátce po sobě, má dokonce velký problém. Je přitom naivní myslet si, že distributor si před podpisem smlouvy může hru pokaždé zahrát, aby mohl odhadnout, do čeho jde. Když má štěstí, dostane se mu do rukou betaverze, častěji však pramálo použitelná alfaverze, ve které skoro nic nefunguje. Většinou se tak musí spokojit s tím, co najdou na internetu sami hráči – s několika screenshoty, možná i trailerem. A hodnotit pět měsíců před datem vydání na základě deseti naaranžovaných screenshotů a jednoho pečlivě sestříhaného a nicneříkajícího teaseru, nakolik bude hra prodejně úspěšná, to je vpravdě kumšt.
JEN ABY NEDOŠLO NA DABING
Připravit lokalizaci však není jenom o tom přeložit, opravit a odladit text. Občas je nutné překreslovat grafiku - častý případ nejrůznějších stylizovaných hlavních nabídek). Někdy je nutné otitulkovat „natvrdo“ intro, outro, případně libovolný počet dalších videí přehrávaných v průběhu hraní. A také se vám může stát, že vás situace, nebo zahraniční partner donutí připravit ke hře český dabing. To je kapitola sama pro sebe, protože v české praxi herci ve studiu většinou nevědí o hře zhola nic, nevědí, kde a za jakých okolností se ta která věta ve hře objeví, takže jí nemohou dodat správné zabarvení, nemohou položit důraz na důležité slovo, a to vše má pochopitelně negativní vliv na hráčův zážitek z hraní. Navíc je samozřejmě záhodno, když se český dabing natáčí až poté, co je český překlad ve hře kompletně otestován a odladěn, aby postavy ve hře neříkaly nesmysly, na což obvykle nezbývá dost času, protože už tak bývá celý lokalizační proces časově velmi napjatý. K lokalizacím se totiž většinou přistupuje až v závěrečné fázi vývoje, kdy už se blíží datum vydání a na ladění českého překladu není moc času, nechce-li český distributor vydat českou verzi s několikatýdenním zpožděním. To ovšem může občas vyhodnotit jako lepší řešení, než kdyby vydal českou verzi včas, ale zato v pochybném stavu.
Vzhledem ke všemu výše uvedenému se tak ani nelze divit, když se distributor nakonec často rozhodne, že riskovat českou lokalizaci nemá vůbec smysl, a raději hru distribuuje kompletně v angličtině, eventuálně k ní přeloží alespoň uživatelskou příručku, aby to nevypadalo, že se na ni vykašlal úplně. Případně se domluví s partou nadšenců, která hru přeloží v „polooficiálním“ režimu za úplně jinou. tedy podstatně nižší cenu. Nakolik je něco takového právně v pořádku, je otázkou – majitelé autorských práv by správně měli takové řešení explicitně povolit, protože jinak se jedná o zásah do díla v rozporu s platnou licencí. Předpokládejme však, že si čeští distributoři dávají na takové věci pozor. Obecně totiž platí, že má-li hra českou lokalizaci, prodává se přece jenom lépe, než kdyby ji neměla. U některých her to pochopitelně neplatí a prodávají se dobře i v angličtině, jiným hrám zase naopak nepomůže ani sebelepší česká lokalizace. Třeba protože se hra netrefí hráčům do vkusu, přijde ve špatnou dobu, nevyvede se podle původních představ autorů, novináři ji opomenou, nemá reklamu a podobě.
Veselá historka z lokalizování III
Představte si, že jste přeložili zajímavou real-time strategii. Lokalizace je již otestovaná, vše je v naprostém pořádku a vy pouze čekáte na master od zahraničního vydavatele. Master dorazí, vy ho raději ještě v rychlosti spustíte – hlavní nabídka v pořádku, prvních pár minut ve výuce v pořádku, vzhůru s českou verzí do výroby. Zahraniční vydavatel vám ještě pošle potěšující zprávu – vývojáři vám do hry implementovali ten chystaný patch, který hru rozšíří o několik nových jednotek a map. To zní skvěle, ještě to stihnete dopsat na krabičku, ať mají hráči radost, že si patch nebudou muset stahovat a instalovat. Hra dorazí z výroby, vy ji rozešlete obchodníkům, obchodníci ji začnou prodávat zákazníkům a zákazníci začnou volat. Ve hře se nezobrazuje čeština, ale jenom nějaké divné znaky. Nainstalujete si tedy hru z krabičky, vše se zdá být v pořádku – jen dokud neskončí výuka. Poté český překlad mizí, protože někdo u vývojářů udělal chybu při úpravě .ini souboru kvůli implementaci dodatečného obsahu, a vás tak čeká tvorba patche, který si budou muset povinně stáhnout a nainstalovat všichni zákazníci.
NADŠENCI JSOU NA TOM MNOHDY LÉPE
V praxi také občas dochází u překladatelů k rozčarování, když očekávají, že se tvorba oficiálních lokalizací nějak výrazně liší od tvorby neoficiálních překladů. Jistě, v drtivé většině případů má distributor k dispozici takzvaný lokalizační kit, který obsahuje všechno, co je k přípravě dané lokalizace zapotřebí. Vše většinou pečlivě připravené a přehledně roztříděné, takže nemusí řešit, jak dostat texty ze hry ven a zase zpět. Ale samotný proces překládání je už poté stejný a často jsou na tom autoři neoficiálních překladů dokonce lépe, protože překládají hru, kterou si už zahráli, a tak vědí, o co v příběhu jde, kdo je kdo, čeho chce kdo dosáhnout, o čem daná postava přesně mluví, proč to říká, komu to říká, proč to říká tak, jak to říká a tak dál. To se překladateli pracujícímu na oficiální lokalizaci téměř nikdy nestane a většina takových lidí se k překládané hře dostane teprve až po jejím vydání. Občas ani to ne. V dnešní době je nicméně situace přece jenom o něco snazší, protože společnosti vypouštějí více trailerů nebo rovnou i delších záběrů přímo z hraní, takže si překladatel může udělat alespoň rámcovou představu o tom, jak hra vypadá v pohybu. Kdysi dávno si však překladatelé museli vystačit s hrstkou screenshotů a informací o tom, o jaký herní žánr se jedná. Podcenil-li se poté důkladný test lokalizace, hráči se bavili její (ne)kvalitou. Vina přitom nebyla na straně překladatele.
S rozmachem (v našich končinách pozvolným) digitální distribuce se ale mění pravidla hry i pro místní distributory, a většinou ne právě šťastným směrem. Někteří zahraniční vývojáři a vydavatelé se totiž – vzhledem k okolnostem celkem pochopitelně – upínají na prodeje na Steamu a bez diskuze lisují na instalační DVD Steam verze svých her. A když se poté místní distributor se zahraničním partnerem nedokáže domluvit na „exkluzivitě“ českého překladu, snadno se mu stane, že zatímco jemu leží skladem stovky neprodaných krabiček s českou verzí, zahraniční partner hru vesele prodává českým zákazníkům na Steamu v nekonečných akcích. Místní distributor si takový „moderní“ způsob fungování vyzkouší jednou, podruhé, a když skončí dvakrát ve ztrátě, potřetí už českému zákazníkovi nabídne hru v angličtině, případně ji nedistribuuje vůbec, není-li k tomu smluvně vázán, protože když mu ve skladu leží neprodejné kusy anglické verze, je to z jeho pohledu stejně špatné, jako když mu tam leží neprodejné kusy verze české. Někteří zahraniční vývojáři a vydavatelé si tuto nelogičnost naštěstí uvědomují a jsou ochotni podělit se o náklady související s českou lokalizací, takže českému distributorovi pak stačí prodat méně kusů, aby se mu celý lokalizační proces vyplatil.
Veselá historka z lokalizování IV
Představte si, že zahraniční vydavatel trvá na tom, že i v české verzi jeho RPG musí být implementován ochranný systém. Za tímto účelem vám posílá tisíc klíčů, které je nutné vložit ve výrobě do krabiček. Klíče společně s českým masterem předáte do výroby, odkud se vám za týden vrátí tisíc krásných českých krabiček… Spolu se seznamem dvaceti klíčů, které zbyly. Protože nehodláte všech tisíc krabiček rozbalovat, abyste zjistili, kde udělali ve výrobě chybu, napíšete zahraničnímu vydavateli. Vydavatel má překvapivě pochopení – hlavně proto, že dodatečně zjistil, že hra si s ochranným systémem na některých konfiguracích nerozumí, a tak už připravil patch, který ochranný systém ze hry odstraňuje.
ZÁLEŽÍ TAKÉ NA VÁS
Poselství, které z tohoto tématu plyne, je proto jasné: Chtějí-li mít čeští zákazníci na výběr z co nejširšího počtu lokalizovaných her již v den vydání, musí české distributory aktivně podporovat tím, že nebudou sbírat zlevněné hry na Steamu, ale budou kupovat a hrát krabicové české verze. Pokud mají o nějakou hru zájem, neměli by se zakoupením otálet měsíce, ale měli by si hru koupit co nejdříve po vydání, aby se investice vložená do lokalizace distributorovi v co nejkratší době vrátila a on měl tak dostatek prostředků na přípravu další lokalizace. Tato výzva se pochopitelně netýká těch hráčů, kteří češtinou ve hrách z principu opovrhují, protože hrají hry zásadně „v originále“.
Mimochodem, v celém tématu bylo mnohokrát použito slovo „zhruba“, které mělo pozornému čtenáři napovědět, že se při úvahách zda lokalizovat, či nikoliv většinou jedná spíše o odhad. A že žádná předběžná kalkulace nákladů na lokalizaci nakonec stejně nepřežije první přeloženou větu.
