Yakuza

Vývojáři ze Segy nejsou žádná ořezávátka. Naopak, jen těžko byste dnes mezi studii našli nějaké, které si i po tak dlouhou dobu dokázalo udržet svůj neotřelý přístup a charakteristické, ryze konzolové rysy. S výrobou konzolí sice tvůrci modrého ježka příliš nepochodili, nicméně co se her týče, patří k našim favoritům. Segu však nemáme rádi jenom proto, že jsme na jejích automatech za mlada utráceli všechny drobné, které nám máti dala na svačinu. Speciálně na PlayStation 2 totiž přinese hru Ryu Ga Gotoku (ve zbytku světa známou jako Yakuza), kde se snoubí mistrné vyprávění ve stylu legendárního Shenmue a ničím neředěný pohled na japonské podsvětí.

Konkurence pro Kmotra

Yakuza je situovaná do Tokya, konkrétně do čtvrti Kamurocha, které je pro něj něco jako pro Prahu Smíchov. Tedy nic pro slabší povahy a někoho, kdo jde ve tři ráno z divoké párty. Scénárista a spisovatel Hase Seishu záměrně zasadil svůj temně laděný příběh do prostředí pochybných klubů, poblikávajících neonů a temných uliček japonského přemodernizovaného města. Drsně vyhlížející mladík Kiriu Kazuma se na začátku příběhu ocitá v nezáviděníhodné situaci. Je temná noc, leží před ním pomalu chladnoucí mrtvola a on má v ruce zbraň. Ulicí se šíří zvuky blížících se policejních sirén, a když už slyší kroky policistů, začne vzpomínat jak se vlastně do téhle šlamastiky dostal (což bude ve hře zastoupeno hratelnou pasáží). Strážci zákona Kazumu odvádějí a později je odsouzen za vraždu. Po deseti letech trestu se dostává ven a zjišťuje, že se za jeho nepřítomnosti změnila spousta věcí. Jeho mafiánská rodina se rozdělila na dvě frakce, z jeho nejlepšího přítele se stal nejhorší nepřítel a jeho láska záhadně zmizela. Tím je vymezen prostor pro prozkoumávání propleteného příběhu a gangsterských zvyklostí země vycházející slunce.

Tři v jednom

Kamurocho, které tvoří celý herní svět, by mělo být skutečně obrovské místo, ale ze začátku nebudete mít přístup do všech lokací a zbývající části se vám zpřístupní až časem. Nabízí se srovnání s GTA, což může být trochu zavádějící, ačkoliv tady máme spoustu nespoutaného násilí, volnost pohybu a další podobné prvky. Město sice bude velké a živoucí, nicméně dopravních prostředků si moc neužijete, což už vyplívá z designu prostředí. Většinou zavítáme do pěších zón, postranních uliček, nákupních center a zaplivaných barů. Při procházkách přeplněnými lokacemi budete míjet desítky lidí, přičemž s některými z nich si budete moci promluvit a tím získat buď zajímavé informace nebo ještě zajímavější sub-questy, kterých má být hra plná. Při volném cestování městem také narazíte na náhodné souboje. Ať už potkáte někoho ze znepřáteleného klanu, pouličního zlodějíčka či bandu bojechtivých chuligánů, hra se přepne do bojového módu. V něm se změní i perspektiva a prostředí, čímž se Yakuza náramně podobá klasickým japonským RPG. Aby časem souboje příliš neobtěžovaly, je jejich výskyt méně frekventovaný a máte možnost se bitce vyhnout zbabělým útěkem. Nicméně by to byla škoda, protože za zbité (či zabité) nepřátele budete získávat zkušenostní body, které rozdělíte do Kazumových tří základních atributů – fyzická síla, bojové schopnosti a duševní síla. Jak bude hlavní hrdina v praxi používat svou duševní sílu, to vážně netušíme, co bude dělat s tou fyzickou, je však nad slunce jasné. S postupem času a hromadou zmlácených lidí přibudou Kazumovi v repertoáru i nové a smrtící pohyby.

Kopni tam, kde to bolí

Hlavní roli však ve hře sehrají souboje a v tomhle směru jsme si ani nemohli přát kvalifikovanější tvůrce. Sega dělala bojovky už v době, kdy většině z nás ještě teklo mlíko po bradě a po dvojitém fiasku od jejich kolegů z Namca a Capcomu (Urban Reign & Beat Down), nemá Sega na poli „beat’em up“ mlátiček žádnou výraznou konkurenci. Nemluvě o tom, že my, fanoušci žánru, jsme velice hladoví. V soubojích nebude záležet jak moc nabušenou postavou disponujete, ale jak rychlé máte prsty. Postupem hrou se pak promačkáte od základních kombinací až po extra silná a extra obtížná komba. Z toho, co jsme mohli vidět uznáváme, že to Kazumovi v boji sluší. Obzvláště v situacích, kdy svému sokovi natáhne pár direktů, mocným pravým hákem odhodí potenciálního nebožtíka na zeď, uštědří mu dvě hlavičky a na zemi mu velice nesportovně šlápne do rozkroku. Pro případy, kdy bude nepřátel víc, si budete moci dovolit frajeřinky v podobě chycení nejbližšího nepřítele a následném „kruhovém seku mafiánem“. Chybět pochopitelně nemohou ani rozličné předměty rozházené po okolí, které likvidaci soupeřů často urychlí. Židlí do hlavy, golfovou holí přes prsty, znáte to…

Netradiční žánrové mixy jdou dnes na dračku více, než největší šlágry skupiny SURF. Yakuza je ambiciózní projekt, který se snaží neotřelým způsobem kombinovat adventuru, RPG a bojovku. Podle všech dosavadních informací to vypadá, že každá jednotlivá část je na tom více než dobře. Otázkou tak zůstává, zda se vývojářům podaří poskládat všechny prvky dohromady, aby se ze hry nestal jenom žánrový guláš. Pevně věříme, že se s tímhle problémem Sega popere s elegancí sobě vlastní.