Wolfenstein: Youngblood a Cyberpilot - dojmy z E3
Bethesda na E3 přivezla hned dva tituly s názvem Wolfenstein a Honza se jim na výstavišti podíval na zoubek. Jaké jsou jeho první dojmy z chystané kooperativní akce se sestrami Blazkowiczovými, a jak se mu líbila VR střílečka Cyberpilot?
Dvě sestry, dva hráči, Neu-Paříž, náckové, krev, brutalita, zběsilost, kooperace. Tohle je tak nějak v kostce můj zážitek z hraní nové střílečky od MachineGames a říkám vám, bude to pecka! Reboot značky, nebo řekněme zážitku z ní.
Měl jsem možnost hrát sice krátkou, leč neskutečně zábavnou ukázku kooperativní mise v Nové náckovské Paříži. Dcery BJ Blazkowicze, tedy hlavního hrdiny všech předchozích reinkarnací, se snaží najít tělo svého otce hluboko za nepřátelskými liniemi v okupovaném francouzském městě. Píše se rok 1980 a v čase jsme se posunuli o dvacet let oproti New Colossus, druhému plnohodnotnému dílu rebootované série.
HOLKY DO NEPOHODY
Youngblood je spin-off, který, ačkoliv dostane do vínku dvě ženské hrdinky, má neskutečné koule. Tahle hra, pokud dodrží recepturu, bude dle mého klidně i nástupcem a samostatnou velkou sérií. Mladá dravá krev, která mě natolik uchvátila, že si zážitek z hraní nesu i týden potom při psaní tohoto textu. Je až k nevíře, jak se autorům povedlo naladit hráče atmosférou a hratelností do té míry, že máte chuť si hru koupit a dohrát, doporučit ji všem kámošům a představovat si v hlavě, co se bude dít dál. Jo! Tohle se prostě povedlo, akce akce akce!
V kooperaci, tedy v režimu, který jsem měl k dispozici vyzkoušet se jeden z hráčů zhostí Jess a druhý Soph. Hrdinek ve futuristických brněních a s takovou porcí adrenalinu v krvi, že by to rozpumpovalo i dávno mrtvé srdce. Kooperace je to zběsilá, jde se rovnou do akce a nikoliv tak střemhlavé, jak se může zdát, nicméně pěkně divoké. Oba hráči musí být neustále v pohybu, obíhat, měnit pozice, překvapovat wermacht rychlostí a dynamikou útoků. Jinak je konec, není to lehké a přehled na bojišti je vaše největší zbraň. Stejně jako dorozumívání a vzájemna podpora.
SPOLUPRÁCE PŘEDEVŠÍM
Nepřátelé totiž nejsou žádní nazdárci a olova dokáží spolykat více, než je zdrávo. Koneckonců to značí novinka v podobě indikátoru zdraví nad jejich hlavami. Hra tak dostává řekněme více Borderlands feeling, a to přitom v kulisách, které se berou tak nějak vážně. Kromě frenetického střílení má ale kooperace i další rozměr, a to v řešení postupu vpřed. Nutnost spolupráce si vyžaduje třeba otevírání dveří pomocí kódu. Jedna z postav ho musí ve velíně vygenerovat a nadiktovat druhé stojící přímo u dveří s kódovacím zařízením. Možná byste řekli, že je to taková maličkost, ale vtáhne to hráče do děje.
Mladá krev dodá sérii svěží dech a značku by mohla posunout zcela novým, možná i lepším směrem.
Moc se mi líbí, že hra na spolupráci a kooperaci tlačí a nutí hráče nejezdit sólo. Nefunguje to, je třeba neustále být druhému na blízku a vědět o tom, co chystá. Je to prostě zábavné. Nutno zmínit i zvláštní schopnosti obleku, z nichž jsem vyzkoušel kamufláž, a zatímco můj kolega rozpoutával v přední linii peklo, já překvapil nic netušící vojáky pěkně zezadu. Jejich řady prořídly rychleji, než se stačili zformovat. Na druhou stranu nám dokázali i pěkně zatopit, a to přesně v momentech, kdy jsme si začali dělat co chceme a situaci jsme podcenili.
Těším se. Mladá krev dodá sérii svěží dech a značku by mohla posunout zcela novým, možná i lepším směrem. Jsem hodně zvědavý na finální produkt, ale tak nějak nepochybuju, že se to povede.
Na zařízení HTC Vive jsem měl možnost vyzkoušet si i odbočku s názvem Cyberpilot. Hra vás doslova posadí v kůži obřího anti-nazi mecha opět do Neu-Paris, kterou projdete křížem krážem, dokud nevykostíte pomocí obřího kulometu a raket všechny zrůdnosti, jež má nepřitel k dispozici.
Zážitek to byl teda neskutečný. Kvalita a realističnost virtuální kabiny, citlivost ovládání i pocit z pohybu byl až nepříjemně přesný. Prostě téměř dokonalá iluze. Ta nejprve začne v tréninkové místnosti a hra vám tak představí veškeré ovládání. Levou rukou, která vám v tu chvili opravdu přijde jako vaše vlastní, ovládáte levé mechovo rameno, kde třímá raketomet. Pravá ruka se pak stará o obří rotační kulomet a zároveň určuje i pohyb do všech stran.
VIRTUÁLNĚ REALISTICKÉ KYDLENÍ ÜBERSOLDATŮ
Iluzi reality pak dokreslují vibrace, které jsou udělané tak dokonale, že v momentě, kdy virtuální knipl, který svíráte v pravé ruce, dáte do vymodelovaného držáku, opravdu cítíte, že jste ten kus zasekli do přístrojové desky. Samozřejmě v realitě mácháte rukama před sebou a točíte se na křesle jak blázni. Samotná akce je velice jednoduchá. Prostě chodíte v podstatě dopředu a kosíte všechno, co se hýbe. Žádná vyšší dívčí se nekoná. Maximálně musíte uhýbat a nebo všeobecně využívat překážek, protože toho zas tolik nevydržíte. Proto nakonec akce není tak frenetická a je spíše opatrná.
Za skvělý zážitek pak může spíše maniakální grafické zpracování robota, kabiny a ovládání, kdy máte opravdu pocit, že jste tam. Naopak ovládání pohybu je vcelku křečovité. Samotná hra pak nenabídne nic jiného, než běsnící relax. Pokud jste fanoušky kácení nazi-uber-vojáků na potkání, tak tohle vás bavit bude.
