Umělou inteligenci měly už piškvorky

Počítačový a herní starověk. I tak by se dala označit padesátá léta minulého století když uvážíme, že všechno před nimi patří v počítačové technologii rovnou do pravěku.

Padesátá léta jsou dobou, kdy spolu soupeří ještě hloupá mechanika s elektronickým pokrokem a přestože se výkon a uživatelská obsluha počítačů každým rokem zlepšuje, stále jsou počítače jen obrovské potvory poháněné spalovacími motory a chlazené hektolitry klimatizační kapaliny.

Přesto už v této pionýrské době vznikají první skutečné hry. I když masového rozšíření ještě nedosahují. Vzhledem k tomu, že je prakticky každá hra programována jako pevná součást konkrétního počítače, jenž je většinou unikátním exemplářem, zůstávají hry s počítači doslova spojeny v místě, kde jej technici smontovali. Jak vypadal herní starověk si připomeneme na časové ose.

1950

Vzniká počítač Simon, jehož architektura je založena stále ještě na klasickém relé a programy čte z děrované pásky. Simona ale později historie označí za první skutečně „osobní počítač“, protože splňuje všechny jeho předpoklady. Vzniká v době mnohatunových sálových monster, které většinou nejsou digitální, nejsou z valné části automatické a koncovým uživatelem programovatelné, nejsou dostupné jako komerční produkt ani tak malé, aby se vešly aspoň na vlek auta. Simon toto poprvé splňuje. Stává se skutečným prapředkem všech osobních počítačů.

1951

Ralph Baer, pozdější nositel americké státní medaile od George Bushe si poprvé pohrává s myšlenkou na televizní videohry Jako pracovník elektrotechnické firmy Loral ladí nastavení nových televizorů speciálním zařízením a napadne ho, že by televizory jako výdobytek moderní techniky mohly zvládnout i něco víc než jen běžné vysílání. Baer se ptá sám sebe: „Proč by s geometrickými tvary na displeji nemohl člověk hýbat čistě pro zábavu pomocí nějakého ovladače, který by se k televizorům přikládal?“ Šéf Loralu Sam Lackoff však pro nápad nemá pochopení, převratná myšlenka tak skoro na dvacet let usne.

V USA je zprovozněn Harvard Mark III. Programy se do něj zadávají na magnetické pásce.

Vzniká zřejmě historicky druhá počítačová hra. Jmenuje se NIM a vychází z tradiční logické zábavy s odebíráním sirek. Funguje na počítači Nimrod. Je to poprvé, co byl nějaký počítač zkonstruován speciálně pro hru.

Dietrich Prinz píše druhý program pro hraní šachů. Tentokrát už funguje a to na počítači Manchester Ferranti. Protože však program u každého tahu přemýšlí nad všemi momentálně dostupnými možnostmi,  trvá patnáct až dvacet minut než se odhodlá k akci.

1952

Vzniká hra Noughts and Crosses (OXO), neboli Piškvorky, ve kterých sálový počítač Edsac soutěží s člověkem na algoritmu, jenž přikazuje zkoušet vyhrát při každé příležitosti. To, čím je Edsac při hře řízen, lze poprvé označit za umělou inteligenci.

Vzniká Harvard Mark IV. Je již plně osázen elektronkami.

1954

Jack Tramiel zakládá společnost Commodore, pozdějšího lídra na poli domácích počítačů. Zatím však firma vyrábí mechanické a elektronické kalkulátory.

1955

V Bellových laboratořích je zkonstruován první tranzistorový počítač. Jmenuje se Tradic (Transistor Digital Computer) a s ním již skutečně nastupuje druhá generace počítačů, založená na tranzistorech a polovodičích (3. generace v 60. letech použije integrovaný obvod a současná čtvrtá od 70. let mikroprocesory). Když jsou počítače místo elektronek osazeny tranzistory, mají menší rozměry, menší spotřebu energie a zároveň jsou mnohem spolehlivější.

1957

V Československu je vyroben SAPO (SAmočinný POčítač). Obsahuje sedm tisíc relé a čtyři stovky elektronek. Má také magnetickou bubnovou paměť a pracuje ve dvojkové soustavě s pohyblivou řádovou čárkou. Ve vědecké budově na Loretánském náměstí bude sloužit tři roky než shoří.

IBM vyrábí první jehličkovou tiskárnu.

1958

Willy Higginbotham předvádí Tennis for Two – další hříčku z  osciloskopického monitoru. Jde zcela jistě o první hru s velkým veřejným ohlasem, a proto existují i videozáznamy z představení. hraní. Ten náš je však moderní a více detailní.

Jack Kilby vyrábí v Texas Instruments první integrovaný polovodičový obvod (IO). Tento čip je osazený tranzistorem, kondenzátory a odpory.

1959

Robert Noyce vynalézá planární integrovaný obvod, pro masovou výrobu výpočetní techniky se hodí lépe než Kilbyho obvod. Noyce za devět let založí Intel.

Během několika dalších let vznikne na univerzitě MIT počítač TX-0 a pro něj i pár pokusných hříček jako Tic-Tac-Toe či Mouse in the Maze. Myší bludiště umožňuje hráčům používat světelné pero. S ním udělají tečkami v bludišti sýry a myš je pak musí mezi stěnami hledat. Myší bludiště je však pouhým náznakem toho, jak se elektronické hry vyvinou v dalším desetiletí.