Steam Next Fest: která dema vyzkoušet?
Hledání skrytých diamantů.
Právě probíhá červnový Steam Next Fest, v jehož rámci si můžete vyzkoušet tisíce demoverzí. Filtrování her podle žánru či klíčových slov a následné procházení nekonečných seznamů při hledání skrytých pokladů může být zábava sama o sobě. Pokud ale hledáte inspiraci, možná vás zaujme můj výběr toho nejzajímavějšího, na co jsem při hraní desítek her narazila. Pokud máte jiného favorita, budeme rádi, když se o něj podělíte v komentářích.
Zaměřila jsem se především na menší tituly, ale v nabídce nechybí ani větší očekávané hry, jako jsou Mortal Shell 2, Onimusha: Way of the Sword, Valor Mortis, Sinking City 2 nebo Amsterdam: 1666. Akce trvá do pondělí 22. června do 19:00.
Burn-9
Burn-9 by se dalo popsat jako Metal Gear Solid naruby. Jde o politický špionážní thriller odehrávající se na tajné výzkumné základně v Antarktidě. Elitní jednotka kyberneticky vylepšených vojáků sem přilétá zajistit přísně střežený projekt, jejich vrtulník je ale krátce po příletu sestřelen a přežije jen agentka Dodo.
Vy však nehrajete za ni, ale za operátora, který ji prostřednictvím rádiové komunikace naviguje základnou a rozhoduje o dalším postupu. Zároveň komunikuje i se svými nadřízenými, kteří sledují vlastní cíle. Těžiště hry bude pravděpodobně spočívat především v práci s informacemi – co komu sdělit, co naopak zatajit a komu věřit. Demo zatím spíše naznačuje, jaký dopad mohou mít hráčova rozhodnutí a jaká morální dilemata mohou otevřít, ale jde rozhodně o zajímavý koncept.
Dreadline Express
Dreadline Express je český psychologický horor od sólo vývojáře Davida Konečného, inspirovaný Lovecraftem. Děj se odehrává na palubě parního vlaku řítícího se postapokalyptickou krajinou. Výhled z oken zastiňují chapadla gigantické příšery a pasažéři, poslední přeživší lidstva, čelí tajemnému losování s fatálními následky.
Hratelnost stojí na netradičním karetním systému, který nahrazuje klasické dialogové volby i používání předmětů. Během rozhovorů i průzkumu sbíráte karty reprezentující vzpomínky a klíčové stopy, které si ukládáte do alba. Jednotlivé karty, případně jejich kombinace, pak využíváte k dalším interakcím. Může to znít složitě, ale v praxi to funguje dobře.
Atmosféra na mě nepůsobila vyloženě hororově, spíš tísnivě a klaustrofobicky, což podtrhuje stylizovaná low-poly grafika i velmi povedený zvukový design – od hudby přes dunění vlaku až po statický šum.
Fame or Folly
Pixelartový roguelite deckbuilder, ve kterém skládáte kočovnou divadelní skupinu a putujete královstvím, kde uvádíte svá představení. Jde o návykovou variaci na Balatro, která klade větší důraz na risk–reward mechaniky a častější obměnu balíčku. Karty se v průběhu tahu postupně vykládají na stůl a mohou přinést jak aplaus či peníze, tak hněv publika. Pokud hněv překročí určitou mez, veškerý aplaus se vynuluje.
Jediné, co můžete během runu ovlivnit, je okamžik ukončení představení. O to větší roli tak hraje samotná skladba balíčku a hledání synergii mezi kartami. Za vydělané peníze pak nakupujete různé multiplikátory, které dále ovlivňují průběh hry.
Well Dweller
Nová metroidvania od Kyla Thompsona, tvůrce Crypt Custodian a Islets. Hrajete za malého ptáčka se zápalkou, který se v temném pohádkovém světě musí postavit zlé královně. Zápalka přitom neslouží jen v soubojích, ale lze ji originálně využít i při překonávání překážek.
Well Dweller mě zaujal hlavně výrazným výtvarným stylem, podivnými postavami a lehkým humorem. Příjemnou možností je nastavení obtížnosti, které ovlivňuje nejen souboje, ale i platforming.
Burn with Me
Deckbuilder se stylizovaným vizuálem a důrazem na příběh, v němž sledujete životy studentů okultní univerzity. Vyniká především hratelností, jejímž základem je umisťování karet do pentagramu tak, aby jejich součet dosáhl pevně dané hranice. Karty mezi sebou vytvářejí synergie, které se odvíjejí i od jejich pozice. Klíčovou mechanikou je pálení karet, které přináší bonusy a zároveň pročisťuje balíček.
Začátek může působit příliš jednoduše, ale doporučuji demo dohrát až do konce – hratelnost se postupně výrazně prohlubuje. Hru ocenil i Daniel Mullins, autor Inscryption.
Silver Pines
Silver Pines je nadcházející 2.5D survival hororová metroidvania od švédského studia Wych Elm. Hrajete za soukromého detektiva Reda Walkera, který přijíždí do poloopuštěného amerického městečka Silver Pines pátrat po zmizelém hudebníkovi Eddiem Velvetovi.
Zaujala mě především surrealistická atmosféra deštivého, izolovaného maloměsta, kde se postupně stírá hranice mezi realitou a snem. Silná je i audiovizuální stránka – stylizované postavy, malovaná detailní prostředí, kvalitní dabing i sound design.
Silver Pines je podle vývojářů milostným dopisem klasickým survival hororům. Tempo je pomalé a rozhodně nečekejte zběsilou akci – místo toho budete pečlivě hospodařit s municí i lékárničkami, bojovat s monstry a spravovat omezený inventář. Důležitou roli hraje také průzkum prostředí a environmentální hádanky.
Virtue and a Sledgehammer
Pokud bych měla doporučit jedno jediné demo, bude to Virtue and a Sledgehammer. Zaujalo mě už svým autorským týmem - tandemem španělských studií Deconstructeam a Selkie Harbour. Jejich loňská hra A Many Nights a Whisper byla ukázkovým příkladem toho, jak lze propojit herní mechaniky s narativem a využít je k vytváření psychologického tlaku na hráče. Ve své novince na tento designový přístup navazují.
Probouzíte se na kapotě auta uprostřed nočního lesa. V kufru leží tělo vaší matky a masivní demoliční kladivo. To zvedáte do rukou a vydáváte se do rodného městečka, abyste se vyrovnali s bolestí i minulostí. Jak výstižně uvádí oficiální popisek: „Většina lidí sáhne po terapii. Ty ses rozhodl pro odvážnější možnost. Palici.“
Procházíte polootevřeným světem, bouráte zdi i celé domy, případně bojujete s androidy představující digitalizované formy vašich sousedů. Destrukce je dobře zpracovaná a uspokojivá a zároveň funguje jako odraz vnitřního rozpoložení hlavní hrdinky. Ne všichni androidi jsou však nepřátelští – někteří si pokojně povídají na ulici, zalévají záhonek nebo se líbají v zátiší parku. Chovají se velmi lidsky a hráče tím uvádějí do jistého morálního nepohodlí.
Zásadní jsou i příběhové sekvence, ve kterých se vracíte do vzpomínek hlavní hrdinky a postupně odhalujete její minulost. Texty jsou velmi dobře napsané a skrze dialogové volby otevírají otázky lidské existence, identity i mateřství.