Snažil jsem se recenzovat Way of the Hunter, ale kořistí jsem se nakonec stal já
i Zdroj: Nine Rocks Games
Komentáře Článek Snažil jsem se recenzovat Way of the Hunter, ale kořistí jsem se nakonec stal já

Snažil jsem se recenzovat Way of the Hunter, ale kořistí jsem se nakonec stal já | Kapitola 2

Radek Raudenský

Radek Raudenský

12. 8. 2022 17:20 3

Seznam kapitol

1. VÍTEJTE V ÚDOLÍ NEZ PERCE 2. LOV NENÍ PRO MĚ

Budu k vám naprosto upřímný. Tenhle článek měl původně být recenze. V hlavě to znělo jako dobrý nápad – mám rád střílečky, ale také si rád odpočinu u klidnějších her, tak by mohlo být toto spojení ve Way of the Hunter poměrně fajn. Jenže se ukázalo, že mé nulové zkušenosti se žánrem loveckých her nepočítaly se základním principem těchto her – trpělivostí.

Reklama

LOV NENÍ PRO MĚ

Když jsem se ponaučen vydal na lov znovu, už trefa dopadla o něco lépe… Tedy i díky tomu, že jsem využil své schopnosti z klasických stříleček a po první střele rychle vyslal další dvě nazdařbůh do utíkající zvěře. Po stopování krvavé cestičky, pohybů a zvukům zvěře jsem nakonec jedno tělo našel. Po nárokování ostatků vám hra zobrazí poměrně komplexní statistiku všeho možného.

Snažil jsem se recenzovat Way of the Hunter, ale kořistí jsem se nakonec stal já
i Zdroj: Radek Raudenský | Hrej.cz

Primární jsou vlastnosti střely a její dráha. V grafu se ukazují jednotlivé průstřely tepen nebo orgánů, zdali šlo o krvácení nebo příčinu smrti. Skvěle zpracované, a ještě zajímavější jsou ale další statistiky. Informace o pohlaví, stáří a genu DNA jsou totiž klíčové pro dlouhodobé udržování druhu. Pokud vybijete samice, bude se rodit méně zvířat, při lovení samců zase více. Zabíjení kusů se silným genomem vám sice krátkodobě přinese více peněz, z dlouhodobého hlediska ale genom lokálního výskytu oslabujete. A taky nechcete lovit v jedné oblasti, to zase zapříčiní menší počet zvířat nebo jejich migraci.

Komplexních systémů řídících život divočeny je ve hře opravdu celá řada a svým počínáním celý virtuální ekosystém zásadně ovlivňujete, což je super. Jenže hra vám pochopitelně neprozradí, jestli právě míříte na jedince se silným nebo slabým genomem. To už musíte poznat svým cvičeným okem, případně nést následky. To někdy znamená buď dlouho stopovat, čekat 20 minut v posedu, nebo se po neúspěchu zkrátka přesunout jinam.

Snažil jsem se recenzovat Way of the Hunter, ale kořistí jsem se nakonec stal já
i Zdroj: Radek Raudenský | Hrej.cz

Skvělý nástroj pro udržení motivace je také obecný smysl toho, proč tento lov děláte. Jakožto lovec totiž dodáváte maso lokálním restauracím, které rozesílají své objednávky skrze email. Právě díky nim se postupně posouváte napříč mapou, objevujete nové druhy zvířat a hra vás zásobí informativními popisky. Ty jsou mimochodem i v češtině, stejně jako veškerý další text ve hře.

Ještě se zastavím u grafiky, která sice není pro tuto hru možná až tak důležitá, ale asi jde o jediný faktor, který bych dokázal zhodnotit. Za mě by Way of the Hunter mohlo vypadat lépe, textury nejsou tak ostré a detailní jak by se slušelo, avšak když se všechno dá dohromady a vy přírodu vidíte jako celek, jde o poměrně hezký pohled.

SUPER, ALE NECHCI

Objektivně subjektivním pohledem musím říct, že Way of the Hunter je skvělou záležitostí pro fanoušky žánru. Přináší komplexní systémy a pro náruživé lovce půjde dle mého po dlouhé době o kvalitní zážitek, který bere lov vážně a zpracovává ho do detailů. Bohužel ale víc hodnotit nemůžu. Nepřísluší mi udělit známku, protože nevím, jak si hra stojí ve srovnání s konkurencí a kontextem žánru. Je také celkem logické, že hra cílí na hráče ve Spojených státech, pro které je lov kulturně zakořeněný hlouběji, než pro nás Evropany.

První
Poslední
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama